Podle Štrobla bylo hlavním zlomem v péči o les na Šumavě založení Národního parku Šumava, kdy se poprvé přestala dělat ochrana lesa proti kůrovci. O minulém rozhovoru jsme psali ZDE. A právě o kůrovci hovořil Štrobl i v dnešní části povídání.

Popsal, jak proti kůrovci postupoval on, vedl si mapu a evidoval jej. „Šli jsme po každém napadeném stromu a začali používat otrávené trojnožky. To jsou tři o sebe opřené kůly, postříkané insekticidem, kde je zavěšena feromonová návnada, tedy pytlík, který vydává sexuální pach kůrovce smíchaný s pachem zavadajícího stromu. A to na sebe láká samce kůrovce. Samci napadají strom, tam si vyhloubí snubní komůrku, potom vydávají sexuální pach a lákají samičky, které dělají mateřskou chodbu, jež pokračuje nahoru a dolů, a kladou vajíčka. Tento proces vývoje kůrovce trvá od šesti do deseti neděl,“ poznamenal Štrobl s tím, že v otrávené trojnožce je to stojí život.