Myš – ve znamení tohoto zvířete se nesly včerejší oslavy čínského nového roku v Praze. A tak jsme to vzali s klasickou myší nesmělostí, byť jsme vrtali jako krteček, o kterém taky bude řeč.

Do Kongresového centra Praha jsme se dostali, sic vítáni, ale bez vstupenek. Jedna ze zaměstnankyň Velvyslanectví Čínské lidové republiky v Praze nás zavedla na místa a mezitím prohlásila: „Ne publikum. Nefotit Kubera!“ Veškerá její přikázání jsme porušili...

Ježek a Krteček, taky myš

Na pódium hlavního sálu nejdříve přišel velvyslanec Čínské lidové republiky (ČLR) v Praze, Jeho Excelence, abychom to vzali diplomaticky, pan Zhang Jianmin. Když jeho jméno projedete netem, tak česká transkripce zní Čang Ťien-min. Mluvil dlouho a krásně. Poděkoval všem politikům, co přišli. Snaží se prý vybudovat most mezi českým a čínským národem s tím, že umělci Univerzity ze Sečuánu přijeli na představení do Prahy „s naprostou oddaností“.

V naší zemi oblíbený Krteček, myšleno hmyzožravec z čeledi krtkovitých, kterého tak krásně v sérii animovaných filmů pro děti znázornil výtvarník Zdeněk Miler, je dle čínského velvyslance podobný myšce. V dílu Krtek a ježek zachránil ježek krtka před kočkou a pak odešli domů. V mládí prý velvyslanec slyšel příběh o tom, že myš je větší než bůvol, což údajně vychází z jednoho čínského klasického příběhu.

A pak začal kulturní program. Asi nejzajímavějšími jsou změny masek při některých čínských tancích. Maska žlutá a mávnutím vějíře maska červená či jiná. Asi nejvíce zaujal, jak se mimo jiné píše v programu – „Tanec na březích jezera Lugu“... Azurová voda je obklopena majestátními horami. Mezi těmito skvostnými horami a jezerem žijí milující, oddaní a pracovití lidé etnika Mosuo. Tito lidé si stále zachovávají tradiční matriarchální rodinnou podobu. Žena má v rodině vznešené postavení a řídí se tradicí sňatku ve starověké matrilineární klanové společnosti známé jako „tajemná dceřiná země“. Skvělé bylo i žonglování s diabolem a bývalé diváky Studia Kamarád nadchla i „pandí akrobacie“.

Z úst komunisty Filipa...

Na konci představení se všichni fotící – ti čeští byli asi dva – vrhli na předsedu Senátu Parlamentu České republiky Jarsolava Kuberu, který už oznámil, že rád pojede na Tchaj-wan, čímž vlastně poruší uznání politiky jedné Číny.

Odcházel jsem ze sálu s vědomím krásného kulturního zážitku. A koho jsem tam nezastihl... Vojtěcha Filipa, šéfa KSČM. Otázka byla jasná: „Byl tady šéf Senátu Kubera inkognito?“ Odpověď: „Nevím, jestli je tady inkognito, měl jsem hlášeno, že tady bude. Od úterka jsem měl zprávu, když jsem se připravoval na dnešní týden, že tady bude.“