Sokol k návrhu centrálního hygienického úřadu s mnoha zásadními pravomocemi pro server IDNES.cz poznamenal, že jde o právní nehoráznost. „Součástí právního státu je i soubor základních práv, která jsou omezitelná jen za předem stanovených podmínek a tam, kde to je z hlediska demokratické společnosti nezbytné. Z toho vyšel také zákon známý jako krizový. Zákony definují stavy bezprostředního ohrožení některého z chráněných zájmů s tím, že pokud vláda rozhodne, že takový stav nastal, může omezit některá z uvedených práv,“ uvedl Sokol, že takové omezení osobní svobody může schválit jedině vláda.  

„Vláda musí říct, která práva omezuje, a své rozhodnutí musí náležitě odůvodnit. A tohle všechno by se mělo změnit ve prospěch neomezených oprávnění úředníka nově uvažovaného úřadu, který nám může zlikvidovat na dobu, na jakou se mu zlíbí, občanská práva. A ještě nádavkem se vloupat do tajemství zpráv podávaných telefonem,“ je z návrhu zákona rozzlobený Sokol s tím, že v současné době si lokalizační data může vyžádat jen policie se svolením soudu. 

Tak výrazné pravomoci v rukou úředníka hygieny se nepozdávají ani advokátovi Jiřímu Hradskému. „Posílení pravomocí, aniž by existovala nějaká další kontrola či brzda, v nás vzbuzuje pochybnosti. Novelou zákona o ochraně veřejného zdraví by došlo k posílení státních orgánů, které by mohly bez jakékoliv kontroly zasahovat do základních lidských práv, jako svobody shromažďování, osobní svobody, svobody podnikání či soukromí,“ má jasno Hradský s tím, že zásahy do těchto svobod by měly být pod dohledem dalších orgánů.

Podle ústavního právníka Jana Kysely by v případě přijetí novely měl hlavní hygienik větší moc než ministr zdravotnictví a vláda. „Pokud byste vše, co dosud dělala vláda, svěřili hlavnímu hygienikovi, tak to samozřejmě problém je, mocenská rovnováha je pak trochu sporná. Ministerstvo může už nyní spoustu věcí dělat bez politické kontroly, a teď by jich mohlo dělat ještě více a ani by to nebylo ministerstvo, ale hlavní hygienik,“ kritizuje novelu Kysela a také dodává, že novela směřuje k omezování lidských práv.

„Nejde o to, že byste vyhlašovali pořád nouzový stav. Ale nejde z toho vyklouznout tím, že to, co vyhlašujete v nouzovém stavu, si překlopíte do mírového stavu. Když vše, co vyhlašujete v nouzovém stavu, svěříte do rukou úřadů, tak pak samozřejmě nouzový stav nemusíte vyhlašovat. Problém je ten, že s tím nouzovým stavem jsou spojené zvýšené možnosti omezování základních práv. A když z toho uděláte běžné poměry, tak vám z těch základních práv zbude méně,“ má jasno Kysela.

Ještě podivnější je podle ústavního právníka, že vláda chce novelu projednávat v legislativní nouzi. „Legislativní nouze je stav, kdy si nemáte všímat běžných věcí, máte vyřešit tu krizovou situaci. Takže pokud bude ten zákon projednáván v době legislativní nouze, tak mi to připadá dost sporné, protože se mi nezdá, že by to souviselo s řešením té krize,“ dodal Kysela.

Ústavní právník Jan Kudrna situaci nevidí tak černě a média podle něj ve zprávách o novele přehánějí. „V návrhu zákona totiž nikde není uvedena žádná možnost sledovat mobilní telefon kohokoliv. Je tam pouze uvedena možnost ministerstva patřičnou aplikaci vytvořit a provozovat ji. Ale nevšiml jsem si povinnosti kohokoliv si takovou aplikaci instalovat a aktivovat ji,“ uklidňuje Kudrna.

Navíc podle něj hlavně opozice od začátku pandemie dávala jako příklad zvládání krize Tchaj-wan nebo Jižní Koreu, kde takové sledování obyvatel existuje. „Opakovaně v průběhu letošního roku zástupci zejména opozičních stran argumentovali praxí na Tchaj-wanu nebo v Jižní Koreji, kde občané elektronicky sledováni byli, dokonce povinně, přičemž argumentováno těmito zeměmi a systémy bylo jako dobrými a následováníhodnými,“ říká Kudrna s tím, že návrh zákona bez povinnosti nechat se sledovat je v zásadě bezproblémový.

I tak ale Kudrna doporučuje rozsáhlou a věcnou diskusi, zejména o tom, kdo bude sledovací aplikaci provozovat a nakládat s osobními údaji. „Pokud jde o to, do čí působnosti mají spadat jednotlivé omezující pravomoci, i tady je nutné si říci, jaký význam mají rozhodnutí správních soudů, zda návrh nesměřuje proti nim, což zákonodárce může učinit. Věcné rozhodnutí Ústavního soudu k letošním opatřením v zásadě bohužel nemáme,“ dodal.

Advokát Jiří Hradský spatřuje největší problém novely ve sledování telefonu, a to nejen v případě covidu, ale i dalších infekčních onemocnění. „Novela se nevztahuje pouze na situaci ohledně COVID-19, ale na veškerá infekční onemocnění, což opravdu nepřiměřeně rozšiřuje okruh možnosti využití,“ varuje Hradský.

Podle Tomáše Sokola ale novela nemá příliš šancí uspět. „Teď už bude na Parlamentu, zda ten paskvil projde. Moc na to nevěřím. Ale zejména nevěřím, že by něco takového mohlo přežít ústavní stížnost,“ myslí si Sokol s tím, že současná právní úprava je dostačující. „Je jinou věcí, že s ní vláda neuměla zacházet, protože se nemohla rozhodnout, co zakázat. Uvažovaný systém by přenášel povinnosti na speciální úřad a vláda by o ničem nerozhodovala, a tedy také za nic nebyla odpovědná. Takže od neschopnosti k neodpovědnosti? To taky v právním státě moc hezky nezní,“ dodala kriticky Sokol.

Podle novely zákona by centralizovaná hygienická služba pod dohledem hlavního hygienika mohla omezovat, nebo dokonce zakazovat vycestování ze země a mohla by omezit setkávání mezi lidmi. Hlavní hygienik by také mohl uzavírat obchody a služby, nebo zakazovat veřejné i soukromé akce. Navíc by hygiena mohla sledovat mobilní telefony až tři týdny nazpět.  

Psali jsme:

Janek Ledecký: Takto prošel černý koncert. Ale jednou věcí se nechlubí

Přísahali. A jsou směšní. Diktatura? Právník a Blatného zákon: Vyprášil vládě kožich

Dalších Vánoc se nedožijete! Zpráva českým důchodcům. A viník

Proč se sesypala Chytrá karanténa? Vojtěch viní hygieničku Rážovou

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.