Hostem rozhovoru v Českém rozhlase byl samotný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Na začátku rozhovoru se moderátor Tomáš Pancíř Rychetského zeptal na to, jak by vysvětlil běžnému občanovi to, že devatenáct let volební zákon nevadil a nyní byl najednou pár měsíců před volbami zrušen.
Rychetský nesouhlasil s tezí, že by jim to nevadilo. „Jestli se domníváte, že soudci Ústavního soudu mají možnost, když se jim zdá nějaké ustanovení v právním řádu protiústavní, ho zrušit sami od sebe, tak to je hluboký omyl. Já jsem mnohokrát i ve veřejném prostoru zdůrazňoval, že Ústavní soud je soud a nemůže zahájit řízení sám ze své iniciativy,“ vysvětlil bývalý místopředseda vlády Miloše Zemana. Soud tedy musí čekat, až aktivně legitimovaný subjekt podá návrh na zrušení nějakého zákona nebo jeho části.
Dále se ho moderátor zeptal na to, kdy přišel k přesvědčení, že ustanovení volebního zákona jsou protiústavní. „Jestli si pamatuji, jak jste zmínil posluchačům, tak jsem vyslovoval pochybnosti o tom, zda jde vůbec o ústavně konformní rozhodnutí už před těmi asi dvaceti dvěma lety na půdě Senátu jako senátor,“ odpověděl Rychetský. „Na druhé straně, na půdě Senátu jste pro ten návrh hlasoval, a to dokonce dvakrát,“ reagoval Pancíř. „Jak to vysvětlíte, že jste tehdy hlasoval pro a teď jste proti tomu?“ chtěl vědět moderátor. K tomuto rozhodnutí senátu Ústavního soudu vedla prý analýza uplynulých voleb, až se zjistilo, že neústavnost váhy voličova hlasu je různá. „Až na základě, jaký dopad ta uzavírací klauzule ve spojení s těmi nestředně velkými obvody měla v té poslední době v těch několika posledních cyklech,“ vysvětlil Rychetský, kdy se tedy rozhodl o tom, že volební zákon je neústavní.
Nesouhlasí ani s tím, že by nenechali dlouhý čas pro to, aby zákonodárci vymysleli lepší ustanovení volebního zákona. „Osm měsíců je dlouhá doba,“ pověděl.
Fotogalerie: - Přísaha na I.P.Pavlova
„Zvažovali jste, co by se stalo, kdyby se senátoři a poslanci nestihli dohodnout do těch voleb?“ zeptal se moderátor. „Zaznamenal jsem mimochodem slova vypuštěná do veřejného prostoru, předsedy volebního senátu na Nejvyšším správním soudu, který jasně řekl, že je přesvědčen, že se samozřejmě dohodnou, není to nic tak složitého, ale současně vyslovil názor, že když se nedohodnou, tak se nic moc nestane, volby mohou proběhnout a prostě tady Nejvyšší správní soud, respektive jeho volební senát rozhodne tak, aby bylo učiněno spravedlnosti za dost, to znamená, abychom měli Poslaneckou sněmovnu,“ myslí si Rychetský. Pokud by se tedy politici nedohodli, tak by tedy rozhodl Nejvyšší správní soud.
Následně Pavel Rychetský hodnotil slova Andreje Babiše, který kritikou k rozhodnutí o zrušení některých částí volebního zákona rozhodně nešetřil. „V duchu jsem si řekl, že je potřeba si uvědomit, že Ústavní soud není součástí holdingu Agrofert. Ústavní soud je nezávislá soudní instituce,“ pověděl předseda. Ujistil též posluchače, že opravdu nehodlá kandidovat na prezidenta.
„Ještě ke slovům ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která naznačila, že někteří ústavní soudci mohli být motivováni tím, že se mohli snažit zalíbit senátorům, protože senátoři budou rozhodovat o jejich případném znovujmenování k Ústavnímu soudu, vylučujete tuto motivaci u všech kolegů?“ zeptal se dále moderátor.
„Naprosto ji vylučuji. To paní ministryně podle mého soudu trochu přehnala tímto názorem, protože vás mohu ubezpečit o tom, že Ústavní soud je složen ze skutečně nezávislých výrazných osobností a představa, že by se snažili podbízet, aby mohli ještě jednou takový mandát získat, to je pro ně urážlivé a musím se jich zastat,“ pověděl Rychetský. Dodal ještě, že u nich opravdu neexistuje přístup něco za něco.
Následně se přešlo k nouzovému stavu. Skupina senátorů totiž dala Ústavnímu soudu na přezkum jeho vyhlášení a další krizová opatření. „Dá se odhadnout, kdy nejdříve byste se k tomu projednání mohli dostat?“ zeptal se moderátor. Prý to bude relativně brzy. „Skutečně to otevírá prostor pro to, aby se Ústavní soud zabýval otázkou, jaké jsou kompetence vlády, když je vyhlášen ten nouzový stav. V současné době to je tak, že podle krizového zákona tím, kdo má kontrolovat vládu, je Sněmovna, protože vláda nemůže bez souhlasu Sněmovny vyhlásit ten nouzový stav a nemůže ho prodlužovat,“ oznámil Rychetský.
Fotogalerie: - Dětem utíká čas!
„My jsme svědky střetu dvou ústavně chráněných hodnot. Na jedné straně je ochrana veřejného zdraví a vláda nepochybně je povinna v zájmu ochrany veřejného zdraví při pandemii tohoto druhu hledat, nalézat a vyhlašovat opatření, která šíření té pandemie buďto zamezí, nebo dokonce sníží. Na druhé straně je tady svoboda jednotlivce a ta opatření zasahují do svobody jednotlivce. Teď Ústavní soud musí začít posuzovat střet těchto dvou úctyhodných ústavou chráněných zájmů a v daném případě musí posuzovat na jedné straně, jestli ta opatření vlády nejsou v uvozovkách přes míru, jestli nezasazují příliš až nepřípustným způsobem do svobody a práv jednotlivce a na druhé straně musí samozřejmě Ústavní soud přihlížet k tomu veřejnému zájmu, který je nepochybný, prostě to šíření té pandemie, jenom se podívejte na množství těch lidí, kteří už zemřeli na covid-19,“ poukázal Rychetský. Půjde o těžké posuzování, ale rozhodně prý nebude trvat tři roky.
Nebyl však konkrétní v tom, jaká opatření by mohla porušovat ústavu. „Například když vláda mimo jiné zakázala i konání bohoslužeb v rámci těch opatření, tak se mi to zdálo nepochybně přes míru, takový zásah do osobní svobody svědomí a náboženského vyznání, že tam by Ústavní soud patrně zasáhl, ale nestihl to, protože vláda si to zřejmě uvědomila a rychle tuto část těch krizových opatření stornovala,“ připomněl předseda Ústavního soudu. Prý některá opatření jsou skutečně za hranou ústavnosti, ale neřekne jaká, na to si budeme muset počkat do verdiktu všech patnácti soudců Ústavního soudu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: tle
