Kampaň je postavená na studii Mgr. Kristíny Svitačové a Prof. Mgr. Ondřeje Slavíka, PhD., z České zemědělské univerzity v Praze, nazvané Rizika snížení welfare kaprů při stánkovém prodeji. Svitačová a Slavík popisují welfare jako souhrn tří faktorů. Prvním je zdraví a dobrá výživa. Druhým faktorem je, že zvíře nezažívá negativní emoce jako strach, stres, bolest. Třetím pak je možnost projevovat své druhové specifické chování.

„V době Vánoc se prodá v České republice asi 14 tisíc tun kaprů, což odpovídá asi 5–6 milionům jednotlivých ryb. Při konfrontaci tohoto způsobu prodeje živých kaprů s aktuálními informacemi chování a fyziologií ryb vyvstávají určitá rizika s ohledem na snížení welfare obchodovaných jedinců,“ píše se ve studii.

Za stresující výzkumníci označili už sádkování, kdy kapři procházejí přechodným hladověním, aby se jejich maso očistilo. Bez sádkování kapří maso chutná příliš bahnitě. Sádkování probíhá dva až čtyři měsíce a podle studie způsobuje zásadní stresovou zátěž. Za stresující studie označuje už výlov kaprů a jejich transport.

Chronický stres pak podle Svitačové a Slavíka způsobuje velké množství kaprů v prodejních kádích.

Zásadní nedostatek v tržním koloběhu vánočních kaprů pak výzkumníci vidí u zákazníků, kteří si nenechají kapra na stánku s káděmi usmrtit, ale berou si ho v igelitové tašce domů do vany. Výzkumníci upozorňují, že do té doby byl kapr pod dohledem kontroly kvality zacházení. Ale od chvíle, kdy kapr skončí v igelitové tašce a je vezen do vany, ztrácejí úřady státní správy dohled nad tím, jak je s kaprem zacházeno.