Je dobře, že BIS podle tvrzení prezidenta Zemana odposlouchává jeho okolí?Anketa
Uvedl, že s německou kancléřkou řešil i stále se vyvíjející situaci v Afghánistánu. „Tálibán teď ovládá skoro celé území země, včetně hlavního města. To je realita a z té musíme vycházet, abychom zabránili kolapsu afghánského státu,“ řekl ruský prezident. Je podle něj nutné přestat s nezodpovědnou politikou vnucování cizích hodnot a budování demokracie podle cizího vzoru, která nebere ohledy na historická, národnostní a náboženská specifika a tradice těchto zemí.
„Známe Afghánistán a známe ho dostatečně dobře, abychom věděli, jak funguje, a sami jsme zjistili, jak je snaha jim nařídit nepřirozené formy vlády a společenského soužití kontraproduktivní,“ připomenul sovětské angažmá v Afghánistánu a dodal, že tyto socioekonomické experimenty nikde neuspěly, naopak způsobily jenom rozvrat. „Zároveň jsme svědky toho, že Tálibán již ukončil boje a snaží se zavést pořádek, s příslibem poskytnout bezpečí jak pro místní, tak pro zahraniční pracovníky. Doufám, že tomu tak bude,“ pravil Vladimir Putin. U Afghánistánu by prý rozhodující slovo měla mít rada bezpečnosti OSN. Dle Putina je potřeba zabránit tomu, aby se z Afghánistánu do okolí šířili teroristé. „I pod rouškou utečenců,“ dodal. V otázkách pak řekl, že Afghánistán je neúspěchem USA a spojenců, ale soustředit se příliš na toto selhání prý není v ruském zájmu.
Co se týče Ukrajiny, Putin opět chválil Merkelovou za to, co všechno udělala pro vyřešení konfliktu, ale pohledy Německa a Ruska se stále liší. Příměří v rozporované oblasti bylo prý více než tisíckrát porušeno a města a vesnice v okolí Donbasu prý stále čelí ostřelování. Ukrajina prý schválila zákony v rozporu s Minskými dohodami a Putin vyzval Merkelovou, aby „uplatnila svůj vliv“, až Kyjev navštíví, aby země splnila své závazky. Dále zmínil diskuzi o Bělorusku, Íránu, Libyi a Sýrii a znovu poděkoval Merkelové za produktivní spolupráci.
Z řad přítomných novinářů zazněla otázka, co by bylo potřeba k propuštění Alexeje Navalného a k ukončení údajné perzekuce jeho podporovatelů. A také co ruský prezident říká na Navalného článek, podle kterého je korupce kořenem všeho zla, v němž také uvádí, že by chtěl, aby na s Putinem spřízněné oligarchy byly uvaleny sankce.
Putin řekl, že „zmíněná osoba“ nebyla uvězněna kvůli svým politickým aktivitám, ale kvůli zločinům vůči zahraničním partnerům. „Pokud jde o politickou činnost, nikdo by ji neměl mít jako zástěrku pro byznys, zvlášť pokud tento porušuje zákon,“ uvedl.
Ale pak se pustil do tématu mimosystémové opozice obecně: „Nevzpomínám si, že by na Západě, ať už v Evropě nebo v Americe – tedy u Occupy Wall Street v USA nebo u Žlutých vest ve Francii, byli lidé dožadující se přístupu k rozhodujícím orgánů nějak významně podporováni. Nic takového jsme nezaznamenali. Co víc, když po amerických volbách lidé vstoupili do budovy Kongresu s politickými požadavky, bylo na ně uvaleno více než sto žalob. A podle obvinění jim hrozí vězení v rozmezí od 15 až do 20 nebo 25 let, možná i více. Abyste byli objektivní, všímejte si i tohoto.“
Dále Putin řekl, že všichni obyvatelé Ruska mají právo se k politice vyjadřovat, zakládat politické organizace a účastnit se voleb. Ovšem jen tak, jak udávají zákony a Ústava. Oznámil, že udělá vše pro to, aby situace v Rusku byla „stabilní a předvídatelná“ a že Rusko si své revoluce už zažilo ve dvacátém století a žádné další už nechce. „Boj s korupcí“ je dle Putina důležitý, ale neměl by se podle něj používat jako nástroj v politickém klání.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.