K tomu, že nepodepsal Chartu 77, podotýká, že ho od toho odradil právě bratr Václav Havel s tím, že jeho podpis stačí. Později se mu již nechtělo „připodepisovat“ chartu mezi dalšími lidmi. Pozornosti StB se však ani přesto nevyhnul. A to zvláště poté, co začal organizovat setkávání disidentů s veřejností, kde řešili především filozofická témata.
Ivan Havel též pomáhal i při zakládání Občanského fóra. Rozhodl se však, že v politice zůstane pouze do prvních voleb, což dodržel. „Všichni kamarádi, kteří vypadali, že na tom jsou stejně jako já, tak postupně začali brát ministerstva a začali zakládat partaje,“ dodává. Prý to trochu vyčítá těm, kteří mezi prvními odešli z Občanského fóra, které pak „osiřelo“.
Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:
„Není těžké otevřít hranice, zrušit cenzuru, ale je těžké změnit povahu lidí,“ podotýká,
Komunistický režim prý v lidech zanechal některé návyky. „V běžně se vyvíjejících demokraciích se postupně všechny svobody, schopnosti a takové věci vyvíjejí současně a interagují, kdežto u nás se něco udělá hrozně rychle, včetně privatizace, a něco jde hrozně pomalu, to jsou hlubší návyky lidí, které tady po těch čtyřiceti letech bolševické vlády vědomě nebo nevědomě zůstaly,“ podotýká Havel.
Lidé se prý nestihli s novými svobodami sžít a začali jich i zneužívat. Jakožto příklad Havel jmenuje první vlnu privatizace, v ní se měli jako první zorientovat bývalí veksláci. „Dodnes tam vlastně jsou, protože měli dobrý start, kdežto ti, kteří byli rozvážnější nebo to brali vážně, ti zmeškali dobu,“ dodává.
Fotogalerie: - Havel 80
„Není to to, v co jsme v prvních letech věřili,“ komentuje Havel své zklamání nad dnešní dobou. Hlavním viníkem pak má být právě zmiňovaná povaha lidí. „Já myslel, že to bude trvat deset let, a ono to bude trvat dvě generace,“ říká.
Lidé si prý i zvykli na to, že se o ně „někdo postará“. Lidé podle něj mají problém s přijmutím zodpovědnosti za sebe.
Došlo i na urážky „havlismus“ či „havloid“, z těch si prý Havel dělá legraci. „Já si myslím, že je to přebito tím, že lidé nepřemýšlejí, když jdou volit. Volí, jak se dozvěděli v hospodě: ‚Koho volit, koho ne.‘ Neberou to vážně, tu situaci. K tomu také patří, že se vysmívají takzvanému havlismu, protože byl takový idealistický, tvrdý byznys neměl rád, měl rád svobodu, ale ne takovou rvavou svobodu byznysmenů.“
Otázka rozhodování u voleb je prý vada demokracie. „Demokracie je příliš demokratická,“ říká Havel s tím, že je vadou, že každý má stejná práva. K volbám by se měl podle něj dostat jen ten, kdo by prošel určitou zkouškou či testem. Jako ideální by pak viděl test „poctivého zájmu o budoucnost“ či „potlačení vlastního ega“. „Když někdo potřebuje dostat dotaci z ciziny, tak bude spíš volit toho, kdo mu ji dá,“ přikládá.
Fotogalerie: - Magický Havel
Václav Havel by prý v dnešní době nebyl příliš šťastný, demonstrace z posledních měsíců by se mu však líbily. Občanská společnost prý znamená právě i demonstrace bez ohledu na to, jak dopadly poslední volby.
Došlo i na zhodnocení současného prezidenta Miloše Zemana. Havel k němu zavzpomínal: „Já ho znal kdysi krátce z jakýchsi seminářů před revolucí, pak jsem byl na jeho přednáškách. Udivoval mě svou pamětí, schopností mluvit spatra a citovat všechno možné. Taková intelektuální schopnost. Pak se ukázalo, že leccos si vymýšlel, ale to je jedno.“
A pak doplnil: „A ten posun toho člověka relativně vzdělaného a inteligentního v cosi, co nedovedu ani pojmenovat… jako by si dělal srandu z lidí.“ Zeman podle něj má „radost, když potupí toho druhého“, nebo si „lebedí“, když dělá něco jiného, než se od něho čeká. Havel by prý se svými následovníky nebyl spokojený, ale nedával by to příliš najevo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
