Jako první se Biler věnuje příhodám z dětství a studentských let. Popisuje první zážitky ze západní Evropy, kde jejich zájezd obrali číšníci o zbytky ze švédského stolu. Na to navazují jeho zkušenosti z programu Erasmus v Kodani, kde jídlo do tašek ládovali Italové, v obchodech kradli Španělé a kodaňskou kartu na dopravu a vstup do muzeí prolomila Němka. „Každopádně jsem tehdy získal pocit, že to nebude tak těžký zapadnout do tý Evropy. Dyť oni nejsou takový hvězdy a my zase nejsme takový nuly. Ve frontě na levný pivo v diskontu Netto jsme si byli všichni rovni,“ píše Biler.

Ale pak se Bilerův tón mění. „Spletl jsem se. Česká zahraniční politika posledních let mi totiž něco hrozně připomíná. A není to Erasmus v Dánsku. Ta zvláštní kombinace nadávání na debilní Brusel a debilní Němce a úplně nejvíc debilní Merkelovou, to na jedný straně. A na straně druhý ta V4 pospolitost a jednota, když přijde řeč na evropský dotace, na který nám nikdo sahat nebude; ta absolutní neochota a nezájem s čímkoli pomoct a cokoli pro kohokoli udělat,“ kritizuje východoevropskou hamižnost brněnský sociolog a zaměstnanec Anny Šabatové.