Jako první se Biler věnuje příhodám z dětství a studentských let. Popisuje první zážitky ze západní Evropy, kde jejich zájezd obrali číšníci o zbytky ze švédského stolu. Na to navazují jeho zkušenosti z programu Erasmus v Kodani, kde jídlo do tašek ládovali Italové, v obchodech kradli Španělé a kodaňskou kartu na dopravu a vstup do muzeí prolomila Němka. „Každopádně jsem tehdy získal pocit, že to nebude tak těžký zapadnout do tý Evropy. Dyť oni nejsou takový hvězdy a my zase nejsme takový nuly. Ve frontě na levný pivo v diskontu Netto jsme si byli všichni rovni,“ píše Biler.
Ale pak se Bilerův tón mění. „Spletl jsem se. Česká zahraniční politika posledních let mi totiž něco hrozně připomíná. A není to Erasmus v Dánsku. Ta zvláštní kombinace nadávání na debilní Brusel a debilní Němce a úplně nejvíc debilní Merkelovou, to na jedný straně. A na straně druhý ta V4 pospolitost a jednota, když přijde řeč na evropský dotace, na který nám nikdo sahat nebude; ta absolutní neochota a nezájem s čímkoli pomoct a cokoli pro kohokoli udělat,“ kritizuje východoevropskou hamižnost brněnský sociolog a zaměstnanec Anny Šabatové.
„To nadšení Babiše a dalších, že se s Merkelovou rozhodně na ničem nedohodli, o ničem s ní jednat nebudou a ať si ty celoevropský problémy laskavě, kráva jedna!, vyřeší sama. A jestli kvůli tomu doma padne, tak my hned přiběhneme a celí zpocení a udýchaní budeme pokřikovat: hehe, my jsme ti to říkali, hehe… Krávo! A pak po celé zemi zapálíme grily, otevřem všechny lahváče světa a budem koukat, jak padá celá Evropa, vždyť je to jedno,“ prorokuje zkázu Evropy po pádu Merkelové Bilar.
Chování Visegrádské čtyřky je podle tajemníka Institutu regionálních demokratických hodnot, jako „když někdo přijde s prázdnýma rukama na večírek, hostiteli poblije koberec, sebere ze stolu dvě sedmičky a jde si je sám vypít na balkon“. Politika východoevropských zemí prý vůbec nepočítá s budoucností a je soustředěna jen na to, co se hodí teď. Na odiv jsou podle Bilara dávány ty nejhorší vlastnosti. „Jako bychom světu nemohli a nedokázali nabídnout nic víc než sobecký buranství,“ zoufá si.
Pak naráží zřejmě na Faltýnka, který je pro něj „normalizační strejda“ a říká: „To není možný, aby tady takový chlapec říkal takové věci.“ Brněnský sociolog těžko věří, že se snad vrátil do roku 1993 a musí se znovu stydět za to, odkud je. Považuje za nemožné, „aby naše zahraniční politika vypadala hůř než PR okresního JZD kdesi na severu, které třeba na rozdíl od naší země dbá na dobré sousedské vztahy.“
Nakonec obrací: „Ale možný je samozřejmě všechno, jen se v tom blbě žije.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas