Jsem z generace „Husákových dětí“. Pamatuji se, jakým způsobem jsme si volili svou budoucí profesní dráhu. Samozřejmě mnoho z nás v osmém ročníku (za mě se odcházelo ze ZŠ v osmičce) nevědělo, jakou cestou se dát. Tápali jsme úplně stejně jako tápe dnešní generace deváťáků. Čím se ale současná doba výrazně liší.
Tehdy bylo celkem nemožné, aby ti, kterým trojka zdobila vysvědčení, uvažovali o střední škole. Tedy chytří spolužáci, které ale nebavilo sedět nad učebnicí, chodili zpravidla na učební obory (podotýkám, že i tehdy byly učební obory s maturitou). Měli to v hlavě dobře srovnané, tedy k šikovným rukám se přidal bystrý úsudek.
Bylo mnoho prestižních učebních oborů, na které byl problém se dostat. I tehdy bylo vzdělávání otevřené. Každý, kdo měl zájem, si mohl kvalifikaci zvýšit (např. z důvodu profesního postupu) a nastoupit v jakémkoli věku na večerní průmyslovku. Věci tak nějak fungovaly.
Mgr. Eva Kaprálová, MBA
Nyní je to tak, že na maturitní obory (a posléze i paobory na různých vysokých školách) se dostává kdokoli a na učební obory, které po devětaosmdesátém roce získaly nálepku něčeho podřadného, zbývají zpravidla žáci, kteří dříve končili na učilištích, kde se připravovali na pomocné práce. Každý tehdy získal své uplatnění dle svých možností a schopností.
Souhlasíte s odsouzením učitelky Martiny Bednářové?Anketa
Žádná umělá inteligence nikdy nenahradí um člověka. Do krajských voleb jsem šla s tím, že na kraji budu podporovat každou aktivitu, která rozvoji učebních oborů prospěje. Měli bychom vést už odmala děti k tomu, aby cítily uspokojení nad tím, když z jejich úsilí vznikne něco hmatatelného a plně je v tom podporovat.
S evropskými dotacemi dosáhly absurdity kolosálních rozměrů. Pracovní náplně lidí, přiživujících se na těchto dotacích, obsahují slova jako: „komunikace se širokou škálou stakeholderů, zajišťování synergií v oblasti kultury, propisování témat kreativního poutnictví do národní úrovně, naplňování strategických plánů mezi aktéry…“ Vznikají nesmyslná místa, kde za lidmi nezůstává nic uchopitelného, viditelného.
Samá faleš. Společnost už nestojí na poctivé práci, ale na prázdnotě.
Jako zaměstnavatel musím říci, že v současné době jsou na trhu práce nejcennější komoditou šikovné ruce. Každý by měl začít u sebe. Pořádali jsme s mými skvělými kolegy pro žáky „Den řemesel“. Učitelé představili (každý po svém) konkrétní řemeslo. Pozvali jsme studentky Střední školy zahradnické v Kopidlně, zedníka, elektrikáře, cukrářku…byl to fajn den.
Pojďme dávat tuto zemi zase společně do pořádku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Vznikají nesmyslná místa, kde za lidmi nezůstává nic uchopitelného?
autor: PV
