Odhaleno, kdo „bojuje s dezinformacemi“. Žádná nezávislost, přesně naopak

26.03.2024 11:11

Jsou „experti na dezinformace“ politicky neutrální? Nikoliv, vyplynulo z výzkumu americké Harvard Kennedy School. Většina z těch, kteří byli osloveni, se prohlašují za levicově orientované. Vyslovili se i k metodám „řešení dezinformací“. „Hra na dezinformace je podkapitolou hry ‚boje za západní hodnoty‘,“ říká k tématu člen RRTV Vadim Petrov. „Součástí je i evropská mutace západních hodnot a tou je zelená politika pod vedením Německa,“ dodává.

Odhaleno, kdo „bojuje s dezinformacemi“. Žádná nezávislost, přesně naopak
Foto: Repro Twitter
Popisek: Logo aplikace Bezdezinfa

Jedním z důvodů, proč jsou někteří příznivci vlády nespokojení, je, že se podle jejich názoru nevěnuje dostatečně tématu dezinformací. Například poslanec Martin Exner ze STAN dokonce tvrdí, že za vysokým výsledkem v průzkumech jsou právě dezinformace.

„Proč má ANO 39 %? Protože premiérův bezpečnostní poradce ‚neví‘, co je dezinformace. Zato Andrej Babiš i Rusko to dobře vědí a umějí je skvěle používat. Bohužel za 2,5 roku jsme neuměli nastavit strategickou komunikaci ani posílit odolnost proti dezinformacím. A tohle je výsledek,“ řekl v polovině března.

V tomto ohledu může být zajímavý průzkum z minulého roku, který uskutečnila Harvard Kennedy School harvardské univerzity specializující se na státní správu.

Myšlenka byla jednoduchá. Vyslechnout experty na misinformace a určit, kde se shodují a kde nikoliv. Průzkum používá širší pojem misinformace (souhrnný pojem pro nepravé, falešné, lživé, zmatečné informace – pozn. red.) místo v Česku mnohem známějších dezinformací, mimo jiné právě i proto, aby určil konsenzus, co ještě spadá pod tento pojem a co nikoliv.

Anketa

Škodí Andrej Babiš České republice?

13%
85%
hlasovalo: 40220 lidí
Ptali se na otázky například jak experti misinformace definují, jaký názor mají na současnou debatu of misinformacích, sociálních médiích a bublinách, proč podle expertů misinformacím lidé věří a šíří je, jaké zásahy by byly vhodné proti misinformacím a také jak si experti myslí, že by se studie misinformací dala zlepšit.

U definice experti misinformace nejvíce definovali jako lživé a zavádějící informace (43 %), dalších 30 % pak za misinformace považovalo lživé a zavádějící informace, které se nešíří záměrně. Kromě toho se experti shodli, že pseudovědy, konspirační teorie, lži a deep fakes (zmanipulovaný obsah s podobou a hlasem jiné osobnosti – pozn. red.) jsou misinformace. Nicméně u propagandy, zvěstí/drbů, politicky vyhraněného zpravodajství a křiklavých titulků si zdaleka tak jistí nebyli. Naopak si byli jistí, že parodické a satirické stránky žádnou formou misinformací nejsou.

Kromě toho se názory lišily i v rámci různých oborů. Zatímco 72 % psychologů považovalo propagandu za misinformaci, tento názor sdílelo jen 51 % humanitních vědců a jen 36 % politologů. Kromě toho psychologové považovali za misinformace mnohem více silně stranická prohlášení (64 %). Humanitní vědci pouze z 49 %, a politologové dokonce jen z 23 %. Poutavé titulky (tzv. clickbait) pak za misinformace mnohem více považovali počítačoví experti, humanitní vědci a psychologové než politologové.

Zajímavá je shoda na tom, proč lidé misinformace šíří. Největší shoda byla na tom, že důvodem je, na jaké straně stojí. Na tom se shodlo 96 % expertů. 93 % expertů pak má za to, že postoje a hodnoty, tedy na jaké straně člověk stojí, jsou nejlepší vysvětlení pro to, proč misinformacím lidé věří. Kromě toho velká shoda u expertů byla také na tendenci věřit tomu, co názory potvrzuje, nedostatku důvěry v instituce a na identitě jako na faktorech, které ovlivňují víru v misinformace. Relativně vysoká míra shody byla i na opakování, nedostatku pozornosti, nedostatku sebereflexe i nedostatečném mediálním vzdělání. Naopak na čem se experti neshodli, byl nedostatek vzdělání a nedostatek důvěryhodných zdrojů informací jako na důvodu, proč lidé misinformacím věří a šíří je.

Experti se shodli, že sociální média problém zhoršují a že na sítích se lidé s opačnými názory setkávají mnohem více než v reálném životě. Shoda naopak nebyla na tom, že by se lži šířily mnohem rychleji než pravda, že lidé dokážou rozeznat pravdu od lži a také na tom, zda lidé skutečně věří tomu, co říkají v průzkumech. Nejmenší shoda byla na tom, že víra v misinformace a konspirační teorie je vyšší než před deseti lety, to si myslelo jen 32 % expertů a 36 % s tím nesouhlasilo.

Největší neshoda byla o to, zda misinformace hrály klíčovou roli při volbách v roce 2016. 40 % souhlasilo, 39 % nesouhlasilo. Hlavní podíl na tom měl rozdíl mezi politology a psychology. Politologové byli velice skeptičtí (73 % proti), psychologové ne (54 % pro).

Relativně hodně se experti shodovali na tom, co by se s misinformacemi mělo dělat. Největší shoda byla na tréninku mediální gramotnosti, pak na označování nepravdivých příspěvků, fact-checkingu, upozorňování na nepřesnost, nálepkování zdrojů a „očkování“ proti misinformacím.

Pokud jde o systémové změny, nejvíce se experti shodovali na změnách u informačních platforem, změnách algoritmů a způsobech moderace obsahu. O něco méně, ale stále pro byli experti pro deplatformizaci (tj. vykázání) těch, kdo misinformace šíří, silnější odpovědnost platforem, společenskou detekci misinformací, odstraňování misinformací, a dokonce penalizaci sdílení misinformací na sociálních médiích. Nejméně populární byl mezi experty tzv. shadowbanning, kdy příspěvky nejsou mazány, ale je jim snížena viditelnost.

Vzhledem k tomu, jak vysoká shoda byla v průzkumu na tom, jak důležité jsou pro důvěru v misinformace postoje a identita, je důležitý i další fakt, který je v průzkumu uveden. Totiž kdo byl tázán. Zařazeno bylo 150 expertů, které autoři hledali tak, že v databázi Google Scholar zadali hesla „fake news“ a „misinformation“. Další pak rekrutovali ze seznamu pozvaných na konference o misinformacích a další jim byli doporučeni jinými experty. Experti mohli tento průzkum sdílet s kolegy, ale ne na sociálních sítích. Zadání bylo velmi obecné, v podstatě šlo o každého, kdo dělal vědeckou práci na toto téma.

Jak ale upozornil dánský vědec Bjorn Lomborg a v Česku Společnost pro obranu svobody projevu, téma není politicky neutrální. V dodatku se uvádí, že experti byli dost levicoví. Ani jeden z nich se neoznačil za silně pravicového, dokonce ani za relativně pravicového. Jen sedm se označilo za pravicovější, patnáct pak za středové. Mírně levicových bylo 43, levicových dokonce 62 a velmi levicových 21.

Nejvíce (43) jich bylo ze Spojených států, dalších 26 pak ze zemí Commonwealthu. 14 expertů bylo francouzských, 13 německých. Z V4 však bylo zastoupení hubené, pouze jeden maďarský expert, z Čech nikdo. Nejvíce bylo ve výzkumu psychologů (39), dále pak expertů na média a komunikaci (32) a politologů (22).

Vadim Petrov: Narativ bez obsahu

Znalce médií i PR Vadima Petrova tyto výsledky nepřekvapují.

Anketa

Vzpomínáte na prezidenta Billa Clintona v dobrém?

6%
88%
hlasovalo: 15594 lidí

„Hra na dezinformace je podkapitolou hry ‚boje za západní hodnoty‘,“ myslí si. Tyto západní hodnoty mohou někdy sloužit vyloženě pragmatickým strategickým zájmům velmocí. „Součástí je i evropská mutace západních hodnot a tou je zelená politika pod vedením Německa,“ dodává člen RRTV.

Samotná dezinformace je podle Petrova „narativ bez obsahu“. Tedy nálepka, kterou levicoví liberálové používají proti svým názorovým odpůrcům. A má tu výhodu, že je univerzální. Je to tak neuchopitelný pojem, že lze za dezinformátora označit každého. A tak ho dehonestovat a vymezit se proti němu.

V zásadě jde podle radního o boj elit za uspořádání světa podle jejich představ. „Levicoví liberálové jako kdysi komunisté chtějí změnit společnost. Cestou silného státu, formou regulací, dotací, bojem za práva menšin chtějí vybudovat svět jinak, než jak funguje tradičně,“ vysvětluje Petrov. Proti tradiční společnosti nabízejí sociální inženýrství, proti evoluci revoluci. A proti skutečné občanské společnosti, sdílející princip přirozené seberegulace, preferují silný a centrálně řízený stát.

Elity nechtějí, aby společnost žila podle principu svobodného trhu, svobody slova a pohybu. Tyto elity chtějí, aby ony určovaly, co je pro společnost dobré a co špatné,“ myslí si. A koncept dezinformace jako univerzální nálepky umožňuje označit cokoliv za „špatné“ a začít proti tomu bojovat.

Kdo používá narativy dezinformace a západní hodnoty – je levicový liberál. Tedy zastánce novodobé levicové ideologie,“ souhlasí někdejší mluvčí Klausovy vlády.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Šebesta

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Západní "hodnoty", Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseFilipes , 26.03.2024 11:57:30
Když slyším toto slovní spojení, vybaví se mi především obrovské zisky těch, kteří se v práci ani nepřetrhnou ani nezpotí (často tam totiž ani nechodí !), pokrytectví, chamtivost, křiváctví, intrikánství, násilí, bezohlednost, dvojí metr, namyšlenost, elitářství. Za toto nikdy bojovat nebudu. Na rozdíl od zdejších "elit", které zřejmě vyznávají stejné "hodnoty".

|  11 |  0

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…