Jedním z důvodů, proč jsou někteří příznivci vlády nespokojení, je, že se podle jejich názoru nevěnuje dostatečně tématu dezinformací. Například poslanec Martin Exner ze STAN dokonce tvrdí, že za vysokým výsledkem v průzkumech jsou právě dezinformace.

„Proč má ANO 39 %? Protože premiérův bezpečnostní poradce ‚neví‘, co je dezinformace. Zato Andrej Babiš i Rusko to dobře vědí a umějí je skvěle používat. Bohužel za 2,5 roku jsme neuměli nastavit strategickou komunikaci ani posílit odolnost proti dezinformacím. A tohle je výsledek,“ řekl v polovině března.

Proč má ANO 39 %?
Protože premiérův bezpečnostní poradce "neví", co je dezinformace. Zato Andrej Babiš i Rusko to dobře vědí a umí je skvěle používat. Bohužel za 2,5 roku jsme neuměli nastavit strategickou komunikaci ani posílit odolnost proti dezinformacím. A tohle je výsledek.

— Martin Exner - poslanec (@Exner_STAN) March 11, 2024

V tomto ohledu může být zajímavý průzkum z minulého roku, který uskutečnila Harvard Kennedy School harvardské univerzity specializující se na státní správu.

Myšlenka byla jednoduchá. Vyslechnout experty na misinformace a určit, kde se shodují a kde nikoliv. Průzkum používá širší pojem misinformace (souhrnný pojem pro nepravé, falešné, lživé, zmatečné informace – pozn. red.) místo v Česku mnohem známějších dezinformací, mimo jiné právě i proto, aby určil konsenzus, co ještě spadá pod tento pojem a co nikoliv.

Ptali se na otázky například jak experti misinformace definují, jaký názor mají na současnou debatu of misinformacích, sociálních médiích a bublinách, proč podle expertů misinformacím lidé věří a šíří je, jaké zásahy by byly vhodné proti misinformacím a také jak si experti myslí, že by se studie misinformací dala zlepšit.

U definice experti misinformace nejvíce definovali jako lživé a zavádějící informace (43 %), dalších 30 % pak za misinformace považovalo lživé a zavádějící informace, které se nešíří záměrně. Kromě toho se experti shodli, že pseudovědy, konspirační teorie, lži a deep fakes (zmanipulovaný obsah s podobou a hlasem jiné osobnosti – pozn. red.) jsou misinformace. Nicméně u propagandy, zvěstí/drbů, politicky vyhraněného zpravodajství a křiklavých titulků si zdaleka tak jistí nebyli. Naopak si byli jistí, že parodické a satirické stránky žádnou formou misinformací nejsou.

Kromě toho se názory lišily i v rámci různých oborů. Zatímco 72 % psychologů považovalo propagandu za misinformaci, tento názor sdílelo jen 51 % humanitních vědců a jen 36 % politologů. Kromě toho psychologové považovali za misinformace mnohem více silně stranická prohlášení (64 %). Humanitní vědci pouze z 49 %, a politologové dokonce jen z 23 %. Poutavé titulky (tzv. clickbait) pak za misinformace mnohem více považovali počítačoví experti, humanitní vědci a psychologové než politologové.