Jedním z důvodů, proč jsou někteří příznivci vlády nespokojení, je, že se podle jejich názoru nevěnuje dostatečně tématu dezinformací. Například poslanec Martin Exner ze STAN dokonce tvrdí, že za vysokým výsledkem v průzkumech jsou právě dezinformace.
„Proč má ANO 39 %? Protože premiérův bezpečnostní poradce ‚neví‘, co je dezinformace. Zato Andrej Babiš i Rusko to dobře vědí a umějí je skvěle používat. Bohužel za 2,5 roku jsme neuměli nastavit strategickou komunikaci ani posílit odolnost proti dezinformacím. A tohle je výsledek,“ řekl v polovině března.
Proč má ANO 39 %?
— Martin Exner - poslanec (@Exner_STAN) March 11, 2024
Protože premiérův bezpečnostní poradce "neví", co je dezinformace. Zato Andrej Babiš i Rusko to dobře vědí a umí je skvěle používat. Bohužel za 2,5 roku jsme neuměli nastavit strategickou komunikaci ani posílit odolnost proti dezinformacím. A tohle je výsledek.
V tomto ohledu může být zajímavý průzkum z minulého roku, který uskutečnila Harvard Kennedy School harvardské univerzity specializující se na státní správu.
Myšlenka byla jednoduchá. Vyslechnout experty na misinformace a určit, kde se shodují a kde nikoliv. Průzkum používá širší pojem misinformace (souhrnný pojem pro nepravé, falešné, lživé, zmatečné informace – pozn. red.) místo v Česku mnohem známějších dezinformací, mimo jiné právě i proto, aby určil konsenzus, co ještě spadá pod tento pojem a co nikoliv.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Filipes
