K nejočekávanější politické události letošního roku – prezidentské volbě – odvysílala Česká televize kromě jiných dva stěžejní pořady. Ve čtvrtek duel obou finalistů, který na programech ČT1 a ČT24 sledovalo dohromady přes 2,7 milionu diváků, což je takřka polovina voličů ve druhém kole přímé volby. V sobotu pak volební studio, které se věnovalo výsledkům a ohlasům na ně. Debatu kandidátů usměrňovala Světlana Witowská, volebním studiem provázel Michal Kubal. Obě moderátorsky velice prestižní akce se tedy obešly bez jindy nepostradatelného Václava Moravce, který na diváky z obrazovky vykoukl až při svých nedělních Otázkách. Musel si jako s hosty vystačit s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem a šéfem KSČM Vojtěchem Filipem, zatímco o účasti znovuzvolené hlavy státu si veřejnoprávní televize mohla nechat jen zdát.
Odsunutí Václava Moravce na vedlejší kolej hned zažehlo spekulace, že jeho dny v České televizi jsou sečteny nebo minimálně že je jeho výsadní pozice značně oslabena. „Myslím, že neúčast pana Moravce v předvolební debatě i v povolebním studiu může být předzvěstí něčeho ještě důležitějšího. Nejvyšší vedení České televize patrně usoudilo, že se váhy mocenského boje přiklánějí na stranu prezidenta Zemana a premiéra Babiše. Pokračovat tedy v dosavadní politice ve prospěch ‚pražské kavárny‘ vyhodnotilo jako neúčelné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Soukup, který předtím, než se stal na čtyři roky poslancem za hnutí ANO, pracoval dlouhá léta v České televizi jako regionální reportér či moderátor a také šéfoval oblastní zpravodajské redakci.
Vedení zpravodajství napojeno na plejádu Schwarzenbergů a Halíků
K možné smůle protežovaného moderátora se oba jeho „náhradníci“ ukázali ve velice dobrém světle. „Hlavně Světlana Witowská byla výborná. Chytila příležitost za pačesy. Jmenovaná dvojice panu Moravcovi ukázala, že nikdo není nenahraditelný. Predikovat z neúčasti Moravce jeho konec ve veřejnoprávní televizi si však netroufám. Neznám skutečné pozadí jeho údajného odmítnutí moderovat pořady s Milošem Zemanem. Moravcova pozice je každopádně oslabena. Ono ale nejde jenom o Moravce. Vedení zpravodajství a publicistiky obsadili v posledních letech lidé, kteří jsou napojeni na celou tu plejádu Schwarzenbergů, Halíků, Pospíšilů, Drahošů… Využijí každou příležitost k čeření vody. To by měl mít pan Dvořák na paměti,“ upozorňuje Zdeněk Soukup.
Odchod moderátora ani jeho upozadění ve veřejnoprávní televizi však neočekává mediální analytik a bývalý ředitel Slovenské televize Radim Hreha. „Václav Moravec disponuje bezmeznou důvěrou VIP havlistů v řadách politiků i opinion makerů, jejichž seznam svého času prozradily Kocábovy a Sobotkovy e-maily, které zveřejnili hackeři. Taková podpora je pro generálního ředitele ČT Petra Dvořáka směrodatná. Ostatně s Moravcem jsou oba na jedné lodi. Česká televize stejně jako Moravcovy pořady vykazuje trvalý pokles důvěry veřejnosti, nicméně havlistické osobnosti neskrývají své okouzlení generálním ředitelem. Kupříkladu Michal Klíma v roztomilém PR rozhovoru pro nedezinformační server Fórum24 si šlape po jazyku, když adoruje současného šéfa ČT a záhy specifikuje navyšování důvěryhodnosti médií coby základní podmínku přežití médií. Jinými slovy: Václav Moravec bude z peněz nás všech oslovovat marginální část veřejnosti až do ukončení působení Petra Dvořáka na Kavčích horách,“ říká pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Nově zvolený prezident a premiér mají jiné priority než ČT
Mezi dvěma koly prezidentské volby se objevila výzva parlamentním stranám i vládě Andreje Babiše proti překračování „mantinelů demokracie“, v níž se objevil i bod: „Vláda zachovává veřejnoprávní média a neprosazuje změnu jejich právního postavení, směřující k jejich větší podřízenosti výkonné moci.“ To byl zřejmě hlavní důvod, proč se pod výzvu podepsal i generální ředitel České televize Petr Dvořák, jenž pro danou chvíli zapomněl, že z titulu své funkce se nesmí účastnit politických aktivit. Tedy ani této, s níž přišla Rekonstrukce státu, mezi jejíž podporovatele patří například fondy George Sorose nebo také velvyslanectví Spojených států v České republice. Výzva „osobností“ navazuje na varování představitelů některých politických stran, že je ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií.
Psali jsme:
Ještě dál zašel šéf ČT v rozhovoru pro Hospodářské noviny, když obvinil prezidenta Miloše Zemana i premiéra Andreje Babiše z toho, že používají napadání České televize jako součást svých politických kampaní. Odmítl také analýzu Centra mediálních studií na FSV UK vypracovanou na žádost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, podle níž Česká televize stranila TOP 09. Zastánci nynější podoby fungování ČT se obávají především změny zákona o České televizi nebo změny ve složení Rady ČT. „Myslím, že nově zvolený prezident a premiér v demisi mají jiné priority, než se zabývat situací v ČT. Ostatně přes výrazné vítězství ANO v posledních volbách nevidím ve sněmovně jinou sílu, která by chtěla v ČT měnit něco zásadního. K nepřijetí výroční zprávy, k přijetí nového zákona o ČT anebo jinému ataku by se připojil snad jenom Okamura. To je málo. Vidím to tak, že Česká televize prostě začne sloužit novým pánům,“ domnívá se Zdeněk Soukup.
Nastavení ČT vyhovuje pouze „korektnímu“ Bruselu a havlistům
Dlouhodobý kritik veřejnoprávní televize Radim Hreha má pro osazenstvo Kavčích hor návrh, o němž ví, že zůstane nevyslyšen. „Vedení České televize a členové Rady ČT by se měli především obhájit před nezávislým posuzovatelem z trvalého podezření, že v budově OTN – ‚objekt televizních novin‘ – nerespektují zákon o ČT, stejně jako z podezření ignorace základního ústavního práva veřejnosti na komplexní nemanipulované informace včetně podezření z potlačování svobody slova v případě názorů nehavlistických osobností. Nezávislé posouzení činnosti managementů České televize i tzv. zástupců veřejnosti v Radě ČT by měli iniciovat havlisté všech druhů, kteří ‚nepochybují‘ o objektivitě veřejnoprávních médií,“ doporučuje mediální analytik.
Navrch tito lidé vskutku logicky a přirozeně považují veřejnoprávní televizi a rozhlasovou stanici ČRo Plus za „svobodná média“. „Havlisté mají pochopitelné obavy a odpor vůči jakýmkoliv změnám, v jejichž důsledku by přišli o svůj monopol v ‚OTN‘ i ČRo Plus. Po eventuálním rychlém verdiktu ohledně objektivity a nestrannosti by snad bylo možné dospět ke společenskému konsenzu ohledně dalšího nastavení veřejnoprávních médií, s cílem faktického a úplného naplňování jejich poslání, což je základním předpokladem navýšení jejich důvěryhodnosti ve společnosti. Současné EU nastavení vyhovuje pouze ‚korektnímu‘ Bruselu a havlistům. S demokracií je však v zásadním rozporu,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.
Zeman v duelu České televize Drahoše viditelně šetřil
Veřejnoprávní obrazovka se stala kolbištěm závěrečného duelu prezidentských kandidátů. Volební výsledek hodnotil Jiří Drahoš jako svou „neprohru“, ačkoli rozdíl 152 tisíc hlasů například představuje veškeré voličstvo třetího největšího města u nás, Ostravy. Neúspěšného vyzyvatele jistě nepotěšily ani výsledky průzkumu Kantar TNS, které v neděli zveřejnila Česká televize v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle nich pro Jiřího Drahoše hlasovalo v prezidentském finále 47 procent jeho voličů především kvůli tomu, aby nevyhrál Miloš Zeman. Také průzkum agentury Median hlásající, že s výsledkem prezidentské volby je spokojeno 54,2 procenta lidí, zatímco nespokojenost cítí 37,5 procenta, ukazuje, že to s dělením společnosti půl na půl při volbě hlavy státu nebylo tak horké.
Ing. Miloš Zeman
Navíc Median ke svému výzkumu dodává, že většina lidí, kteří ve druhém kole nepřišli k volbám, by dala přednost Miloši Zemanovi. Byl přijatelný pro 44,9 procenta nevoličů, zatímco Drahoš pouze pro 9,5 procenta. To, že Jiřího Drahoše nebudou volit nerozhodnutí, mohla ovlivnit i jeho dvě vystoupení v televizních duelech. „Pan Drahoš přišel hlavně do studia Primy s viditelným respektem. Strach z něj jenom sálal. Třásl se jako ratlík. Když jsem četl druhý den recenze na jeho vystoupení od příznivců, například od pana Pospíšila, musel jsem se smát. V České televizi už to bylo o něco lepší. Protože ho Zeman viditelně šetřil. Nicméně vcelku to byl pro Drahoše propadák,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Soukup.
Hlasy jen za sympatické vystupování a z naivity, že představuje změnu
Podle Radima Hrehy Miloš Zeman využil všechny dovednosti špičkového rétora, které jsou vlastní pouze členům politické extraligy, jimiž jsou u nás Miloš Zeman a Václav Klaus. „Všichni ostatní jsou ve srovnání s nimi jen a pouze členy okresního přeboru. Zemanovi voliči to vědí, a i proto nepochybují o tom, že jakmile půjde do tuhého, prezident neuhne a bude hájit jejich zájmy. Jiří Drahoš dosáhl svého maxima, a to jen díky tomu, že dokázal udržet svoji manželku na uzdě až do druhého kola volby. Kdyby totiž manželovo havlistické oduševnění přiznala dříve, profesor Drahoš nemusel postoupit ani do druhého kola. Spousta voličů mu totiž dala hlas kvůli jeho sympatickému vystupování a naivní představě, že představuje změnu. Tedy žádný návrat moci farizejským pseudopravdoláskařským populistickým neumětelům. Televizní debaty nic nezměnily. Pouze voliče obou kandidátů včetně nerozhodnutých utvrdily v tom, co o kandidátech na Hrad dávno věděli,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
