„Konrád Henlein byl svého času tělocvikář a poté nejvyšší muž Sudetoněmecké strany. Za války tu ale nehrál roli, o které jistě ve svých představách snil. Měl totiž českou matku, rozenou Dvořáčkovou, což s nacistickými teoriemi o čistém němectví příliš neladilo. Proto se taky nejvýše postaveným Němcem sudetského původu v pozdějším Protektorátu Čechy a Morava stal Henleinův někdejší zástupce Karl Hermann Frank, kdysi německý knihkupec v Lokti,“ vypráví historický publicista Zdeněk Čech. „Hitlerovo nepřátelství k Čechům a Polákům bylo takřka hmatatelné a projevovalo se i v takových detailech, jako byl národnostní původ přesvědčeného nacisty Henleina.“

Sjezd plný nenávisti

Poslední parlamentní volby se v první republice konaly roku 1935. Co do počtu získaných hlasů v nich zvítězila Sudetoněmecká strana (SdP). Získala osmdesát procent volební přízně v tehdejší početné německé menšině v Československu. Na vítězství a na pokřik v opozici to stačilo. Druhá nejsilnější německá strana u nás, tedy německá sociální demokracie, byla tehdy oproti SdP už opravdu nevýrazná. Navíc „sudeťáci“ postupem času pohltili další německé strany – sociální demokraty nikdy – a měli nakonec v třísetčlenném československém parlamentu pětapadesát poslanců. I přes své úspěchy nebyli ovšem ani zdaleka tak silní, že by mohl Konrád Henlein přemýšlet o křesle premiéra.