Ostrá debata o médiích, jejich obsahu a vlastnících: V britském deníku byla zpráva, že na Václaváku protestovaly tisíce lidí. A na titulkách českých novin...

30.12.2018 16:08

REPORTÁŽ Za zahraničních vlastníků médií bylo lépe. Dnes se v postkomunistických zemích Evropy do jejich ovládnutí hrnou národní vlády a místní oligarchové. Propojení byznysu a politiky se tu stále zhoršuje. Jedině EU může pomoci… To zaznělo na konferenci o médiích, kterou uspořádalo Evropské centrum pro svobodu tisku a médií se sídlem v Lipsku na své akci v Praze, kam se sjelo několik desítek novinářů ze všech koutů starého kontinentu. V diskusi pak „zarebeloval“ zástupce maďarské ambasády.

Ostrá debata o médiích, jejich obsahu a vlastnících: V britském deníku byla zpráva, že na Václaváku protestovaly tisíce lidí. A na titulkách českých novin...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Noviny

Na začátku celodenní akce promluvil Václav Štětka z Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě zabývá výzkumem médií a komunikace.

V Maďarsku je „konečná“

„Babiš popírá neformální vedení médií i v souvislosti, jak je převedl do svěřeneckého fondu,“ uvedl na začátku svého vystoupení Václav Štětka. „V Maďarsku některé z těch nejvíce provládních titulů v posledních týdnech oznámily, že změní svoji právní normu na novou nadaci. Pokud toto tamní regulační orgány schválí, což se dá předpokládat, tak to bude znamenat, že v Maďarsku vznikne největší mediální dům a vláda bude kontrolovat 80 procent médií v této zemi. Není překvapivé, že nevládní organizace v reakci na takovýto bezprecedentní krok hovoří o konci svobody médií Maďarsku,“ kritizoval „odbojnou“ zemi Visegrádu mediální odborník.

Vážné hrozby, ne plané řeči

Anketa

Myslíte, že se v roce 2019 budeme mít lépe než v tomto končícím roce?

23%
77%
hlasovalo: 18880 lidí
Poté přešel na našeho severního souseda: „V Polsku vláda zintenzivnila své nepřátelství se zbývajícími zahraničními vlastníky médií, kteří kritizují vládu. Například Newsweek, který vlastní Axel Springer. Představitelé vlády hovoří, že je potřeba zajistit přesun těchto médií zpět do polských rukou. Například tím, že se stanoví limity, kolik mohou mít zahraniční vlastníci podílu. I když k tomu zatím nedošlo, tak hrozby, kterým jsou vystaveni novináři, ukazují, že se nejedná jen o plané řeči. Stav médií ve střední Evropě, pokud jde o jejich vlastnictví a svobodu, je varovný,“ zvedl pomyslný prst Štětka. „Je to vidět z Media monitoru, který byl nedávno publikován. Jde o projekt, kterého jsem se také zúčastnil, takže jsem kompetentní k tomu něco říci. Jedná se o nástroj, který slouží k monitorování hrozeb médií. Měří se rizika ve čtyřech oblastech, tedy svoboda slova, pluralismus médií, politická nezávislost a sociální inkluzivita, což se týká dostupnosti médií různým zranitelných sociálním skupinám,“ pochlubil se přítomným výzkumník.

Tlak se stupňuje

„Ve střední Evropě skutečně máme hrozby pro pluralitu médií, která je vyšší, než v jiných částech Evropy. Rozdíly mezi západní a východní Evropou jsou ještě větší. Ve střední Evropě jsou problémy, pokud se jedná o konečné vlastníky, kteří se schovávají za komplexní vlastnickou strukturu, přes různé nastrčené osoby. Teď cituji ze zprávy, která se týká Maďarska, ale je to platné i v dalších zemích. Pokud jde o koncentraci vlastnictví médií, tak nám roste v celé EU oproti předchozímu období. Největší koncentrace je v oblasti novin. Velikost trhu zřejmě hraje větší roli. Pokud jde o komerční vliv na obsah, tak většina středoevropských a východoevropských zemí má tlaky na média dané ekonomickou stránkou od vlastníka.“ To má podle Václava Štětky dopad na nezávislost redakcí. Problematika nezávislosti je i v souvislosti s tím, jak soukromí vlastníci mohou tlačit na redaktory.“

Konec demokracie?

„V celém procesu střední a východní Evropy dochází k jakémusi procesu demokratické dekonzolidace. Jak jsme se k tomu dostali a proč k tomu došlo? Problematické situace se nachází v poslední transformaci médií, zahraniční investory nahrazují místní oligarchové. V posledních pětadvaceti letech k první transformaci z partajních orgánů na soukromé tituly, přišli zahraniční vlastníci,“ vysvětloval auditoriu Štětka. „Jednalo se o velké korporace se sídlem v západních zemích. Ač si lidé mysleli o dopadu těchto vlastníků cokoliv na mediální krajinu, v podstatě se předpokládalo, že proces internacionalizace vlastnictví bude dále pokračovat do budoucna a že žurnalismus ve střední a východní Evropě se bude dále vyvíjet v rámci mezinárodního mediálního průmyslu. Nicméně tyto vyhlídky poměrně náhle skončily na konci první dekády jednadvacátého století v souvislosti s globální ekonomickou krizí a s dopadem digitálních médií, což mělo negativní vliv na mnoho vydavatelských domů. Mnoho mediálních domů se rozhodlo opustit střední a východní Evropu a soustředit se na domácí trh,“ konstatoval odborník na média z Karlovy Univerzity.

„Významně se posunula rovnováha mezi zahraničními a domácími vlastníky ve většině zemí,“ pokračoval dále. „ V roce 2006 byla největší internacionalizace. Nyní většina zahraničních vlastníků zmizela. Jedná se zejména o vlastníky tištěných médií. Někteří zůstali ještě v oblasti televizí, ale je zřejmě otázkou času, kdy tyto zahraniční vlastníci také zmizí. Noví majitelé mají různé zájmy a jejich zisky pocházejí z jejich byznysu. To není nic nového. V České a Slovenské republice jsou to Křetínský, Tkáč a litevský bývalý premiér. To jsou všichni lidé, kteří představují nový typ podnikatele. V důsledku silné přítomnosti zahraničních společností v těchto zemích a nedostatku místního kapitálu tu byl jejich vliv ještě nedávno poměrně nevýznamný, ale jak se zahraniční vlastníci stahují, tak se otevírá prostor pro intenzifikaci aktivit pro tyto podnikatele, což vede k tomu, že roste význam oligarchického modelu vlastnictví.“

Ztráta je také zisk

V některých zemích můžeme podle Václava Štětky hovořit o tom, že tento model střídá tradiční model korporátního vlastnictví. „Těm nejde samozřejmě o vytvoření finančního zisku. Jsou připraveni přijmout ztrátu. Tím, že tyto lidé mají nějaké ambice, klientské sítě, a nejde o to, jaký mají ideologický náhled na situaci. Tak v konečném výsledku mají zájem, aby média podporovala politicko-podnikatelské zájmy těchto podnikatelů. Máme důkazy o tom, že se to skutečně děje. To je proto, že měli zájem o média. Toto je citace rozhovoru s Markem Dospivou, který je spolumajitelem jedné z největších slovenských finančních skupin, která nakoupila některé důležité a významné tituly. Právě v rozhovoru k jednomu z těchto nákupů pan Dospiva uvedl, že právě vlastnictvím média nám dává jistotu, že bude pro naše nepřátele obtížněji nás racionálně napadat,“ citoval jednoho významného „hráče“ na finančním trhu Štětka.

Seznam versus Fronta

„Čeští oligarchové zkrátka o útocích na ostatní konkurenty uvádí, a pan Dospiva to sám řekl, že ještě nikdo z nich nestiskl to „nukleární tlačítko“. Majitel Seznamu Ivo Lukačevič je majitelem portálu Novinky.cz. Jeho novináři přinesli zprávu, že syn premiéra Andreje Babiše byl unesen vlastním otcem a na Ruskem okupovaném ukrajinském území, na Krymu. Mladá fronta pak otiskla karikaturu pana Lukačeviče a uvedla, že člověk, který doposud velmi pečlivě chránil své soukromí, musí počítat s tím, že se stává veřejným zájmem. Je to víceméně taková veřejná hrozba, adresovaná člověku, který ohrozil českého premiéra,“ varoval na ukázce zostření mediální situace Štětka. „Nicméně vůbec není známé, že by majitel média Novinky.cz nějakým způsobem instruoval novináře, kteří zveřejnili zprávu o tom, že syn českého premiéra byl unesen svým otcem. Je docela dobře možné, že ostatní majitelé médií budou pak mít menší zábrany využít svá vlastní média ve prospěch své reklamy nebo jako útok na někoho jiného.“

„Samozřejmě, že se média využívají jako PR nástroj a k nastolování témat, která mají zastínit problémy. Kupříkladu 6. března byla v britském deníku The Guardian zveřejněna zpráva, že na Václavském náměstí protestovaly tisíce lidí. Za normálních okolností by se tato informace objevila na titulních stranách českých novin. Nicméně v deníku Mladá fronta dnes nenajdete žádné informace o této události. Přinejmenším nikoliv na titulní straně. K čemu to vede? Jednak to má dopad na samostatnost redakčních týmů jednotlivých médií, ale troufám si tvrdit, že se to také promítá do důvěry médií. Ta prudce klesá, což se děje i v jiných zemích, ale střední a východní Evropě je tím postižena více a je to výraznější,“ varoval odborník na média z Univerzity Karlovy. 

Křížem krážem světem

Zneužívání médií oligarchy prý není žádnou novinkou „… a není to ani charakteristikou postkomunistického světa. V jižní Evropě, jako v Itálii nebo v Řecku, je také tradiční, že média patří různým průmyslníkům nebo velkým mocným společnostem. Především v latinské Americe nebo jihovýchodní Asii byste si všimli, že média jsou hodně ve vlastnictví státu. Hovoří se o tom, že v mnoha asijských zemích je vlastnictví médiím vlastně skryto. Některé noviny jsou chráněny vojenskými důstojníky nebo politickými představiteli, takže nějaké podobnosti bychom zde našli,“ překvapil mnohé Štětka. „To neznamená, že bychom tyto trendy, patrné ve střední a východní Evropě, měli nějak relativizovat a bagatelizovat. Zdůrazňuji ale fakt, že v důsledku prorůstání byznysu do politiky se středoevropský mediální prostor vzdaluje západní Evropě. Nenaplňuje očekávání, která jsme kladli na média v důsledku transformace.“

„Během našeho zkoumání jsme zjistili, že ziskovost je samozřejmě nezbytnou podmínkou zajištění nezávislosti médií, která finančně trpí a to na ně vytváří další tlak. Musíme se  zamyslet nad tím, jak zvyšovat příjmy z reklamy, především v digitálním světě tak, aby média mohla lépe finančně obstát. Budeme muset více vytěžit z reklamy na facebooku. Aby mediální prostor byl alespoň po finanční stránce trochu zdravý. Oligarchizace je výzvou pro regulátory. Otázkou je, jak tady toto nešťastné propojení médií a byznysu zlomit. Český parlament se pokusil přijmout takzvaný „lex Babiš“, dodatek zákona o střetu zájmů, a zabránit Babišovi vlastnit média. Nicméně Andrej Babiš se svých médií nikdy nezřekl. Takže zákonná úprava není vždy finálním řešením,“ konstatoval Štětka k tuzemskému zákonodárství a obrátil se k Bruselu: „Musíme také tlačit na Evropskou unii, aby chránila pluralitu médií ve střední a východní Evropě tím, že budeme vyžadovat vyšší transparentnost vlastnictví a daleko lepší kontrolu finančních prostředků, vynaložených na reklamu, aby nedocházelo k tak velké manipulaci, jako je tomu nyní.“

Mnoho zpráv není vždy to nejlepší

„Dnes máme sice nadbytek informací a převládá názor, že pluralita názorů na internetu bude postačující, ale ukazuje se, že tomu tak není a že rozmanitost informací nestačí. Ve střední Evropě jsme se stali obětí oligarchů. Vidíme, jak jedno médium po druhém se stává vlastnictvím oligarchů. Máme tu ještě nějaké výjimky, ale média se již nevnímají jako instituce, chránící veřejné zájmy. Spíše slouží ke chránění zájmů konkrétních vlastníků. Vyhlídky našich médií nejsou úplně světlé, ale věřím, že je tu ještě prostor pro naději. Transformace médií, které jsme svědky, myslím není poslední a snad se podaří dosáhnout lepších podmínek,“ snažil se být optimistický Štětka a burcoval přítomné: „Musíme vzdělávat čtenáře, aby byli při čtení médií dostatečně gramotní. Musíme rozlišovat mezi kvalitním a nekvalitním obsahem a musíme informovat lidi, že platit za obsah je nezbytné.“

Odbojní Maďaři nedají pokoj….

Anketa

Jakou školní známkou hodnotíte letošní práci premiéra Andreje Babiše?

81%
3%
1%
5%
10%
hlasovalo: 18602 lidí
V krátké diskusi pak následoval dotaz zástupce maďarského velvyslanectví: „Vlastníci ze západní Evropy nejsou o nic transparentnější. Oni také nenabízejí kvalitnější obsah než domácí vlastníci. Já jsem kupříkladu přestal číst nejoblíbenější maďarský deník, který je v zahraničních rukou, když se ukázalo, že jeho šéfredaktor začal oslavovat vstup zahraničních vojsk do Československa v roce 1968. Nyní toto médium patří západnímu vlastníkovi a takto píše. Takže si myslím, že není pravdou, že zahraniční vlastníci musí být lepší než ti domácí,“ uvedl pracovník maďarské ambasády za šumu v sále. „Známe vlastníky některých českých a maďarských médií. Ale známe vlastníky kupříkladu toho oslavovaného média The Guardian?“

Za cizích majitelů bylo lépe

Štětka hbitě odpověděl: „Nemá jednoho jediného vlastníka, jeho vlastnická struktura je  transparentní. Patří to skupině lidí, ne jednotlivci. Narážel jste na porovnání mezi domácími a zahraničními vlastníky. Otázka je samozřejmě férová a já jsem se tím zabýval i na Oxfordu. Zjišťoval jsem mezi novináři, jaké mají zkušenosti za vlády těch zahraničních majitelů a za vlastnictví lokálních tuzemských majitelů. Žurnalisté většinou odpověděli tak, že za zahraničních vlastníků to bylo navzdory nedostatkům lepší než za těch domácích. Zahraniční vlastníci byli schopni ochránit novináře před politickými tlaky, což v případě domácích vlastníků není úplně pravdou. Takže ty domácí vlastníci přispěli k tomu, že se média stala takovým trochu bulvárem. Domnívám se, že novináři měli větší samostatnost a nezávislost, když média patřila zahraničním vlastníkům.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Lže a manipuluje Milion chvilek? Počty účastníků prý nesedí. Petr Štěpánek přináší zajímavý důkaz z dřívějška

22:18 Lže a manipuluje Milion chvilek? Počty účastníků prý nesedí. Petr Štěpánek přináší zajímavý důkaz z dřívějška

„Chvilkaři lžou a manipulují,“ rozčiluje se na sociální síti bývalý radní pro rozhlasové a televizní…