Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk okomentoval ve svém komentáři český postoj k problému změny klimatu. Honzejk míní, že dění kolem klimatického summitu v New Yorku potvrdilo, že Česká republika je v přístupu ke klimatickým změnám raritní zemí. Prý zde existuje početná, aktivní, a hlavně vlivná skupina popíračů a bagatelizátorů klimatických změn. Máme tu tedy prý hodně klimaskeptiků. „Lidé, kteří na základě vědeckých poznatků rizika klimatických změn zdůrazňují, jsou u nás rutinně označováni za fanatiky,“ napsal Honzejk.
Dále napsal, že Greta Tintin Eleonora Ernman Thunbergová je na sociálních sítích obětí urážek, a čeští studenti, co se připojili ke stávkovému hnutí Fridays for Future prý též. A nejen to, dále napsal: „Česká vláda se staví k problému se silnou dávkou alibismu.“ „Jsme opět v něčem evropsky unikátní. Proč? A může nám to přinést něco dobrého?“ táže se Honzejk.
Připomenete si 17. listopadu památku Václava Havla?Anketa
Než se však pustí do odpovědi, tak vyloží několik údajů, které prý dokládají závažnost skepse v České republice. Dle několik let starého výzkumu Masarykovy univerzity si prý třetina Čechů myslela, že globální změna klimatu vůbec neprobíhá, a další pětina se nemohla rozhodnout. Honzejk však doložil novější průzkum. V tom se údajně potvrzuje, že Češi jsou nejvíce klimaskeptickým národem v EU. Procento lidí, které je pevně přesvědčeno o změnách klimatu je 39,8 % lidí. Honzejk k tomu dodává, že to má obdobu jen v Rusku, kde to číslo je 39,1 %. V Nizozemsku, kde prý nejsou nejmenší pochyby o vědeckých poznatcích, to je 67 %, na Islandu dokonce 77 %.
Dle výzkumníků prý patříme do izolované skupiny zemí. Prý do takové, kde „obyvatelé jsou relativně skeptičtí ohledně odpovědnosti člověka za klimatickou změnu, obávají se jí relativně méně, a zároveň jsou relativně skeptičtí k opatřením a omezením, která by mohla vést ke zmírnění změny klimatu,“ citoval Honzejk. Dodal, že kromě nás do této skupiny patří jen Estonsko a zmíněné Rusko. „Kdo ví, jestli to existuje, pokud ano, tak vlastně zase tak o moc nejde a stejně se s tím nedá nic moc dělat,“ popsal Honzejk zdejší náhled lidí. Avšak prý to není skepse, prý se jedná o ignoranci, myslí si Honzejk.
Fotogalerie: - Soud s Hřibem
„Co se na tom podílí?“ tázal se opět Honzejk. Prý exprezident Václav Klaus! „Když vyloučíme možnost, že Češi mají na rozdíl od občanů jiných zemí přístup k prameni skutečného poznání a zanedbáme českou tendenci nevěřit vůbec ničemu, pak je sportovní terminologii řečeno rozdílovým hráčem Václav Klaus. Český exprezident věnoval kreativnímu zpochybňování klimatické změny značnou část života. Jeho popírání a později zlehčování problému, kterému se, podobně jako každému bizarnímu úkazu spojenému s celebritami, dostávalo obrovské mediální pozornosti, způsobilo, že značná část Čechů nakonec pojímá vše, co se týká klimatické změny, spíš jako projev podezřelé ideologie než jako racionální reakci na existující problém,“ popsal Honzejk.
Prý se díky Klausovi dostala do obecného povědomí spousta nesmyslů, infekčních nesmyslů. Těch se údajně zbavujeme postupně. „Stále si například 35 procent Čechů myslí, že vědecká obec je v pohledu na klimatické změny a roli člověka při jejich vzniku ostře rozdělena,“ shrnul mylný názor lidí Honzejk. Mylný prý proto, že ve vědecké obci panuje o fakticitě a příčinách klimatické změny skoro stoprocentní konsensus.
Prý však domácí nejaktivnější klimaskeptici nejsou klimatologové, ale například ekonomové nebo odborníci na jiné téma než klima, čili Honzejk nechápe, z jakého důvodu se domnívají, že mají přístup snad k univerzálnímu vědění. „Další ukázka zdejší popletenosti: značná část naší veřejnosti vnímá problém sucha a globální změny klimatu stále odděleně, což je něco podobného, jako myslet si, že střídání dne a noci nemá nic společného s rotací zeměkoule,“ přisadil si komentátor.
To vše prý ukazuje kognitivní zkreslení, tedy zkreslení, kdy lidé ignorují důkazy, které jdou proti jejich přesvědčení, ačkoliv ty důkazy mají údajně přímo před očima. V dalším odstavci se opět pustil do Klause a klausovské argumentace. Napsal, že pozoruhodná je podpora klausovské argumentace, která říká, že hrozí údajný klimatický fanatismus, či že vzniká nové náboženství. Jediné, co Greta a její přívrženci říkají, není nic jiného než to, že nemáme ignorovat vědecká fakta a varovné predikce vědců. „Okrajové výkřiky, že k ochraně klimatu je třeba zničit kapitalismus, není možné ani náhodou ztotožňovat s celým hnutím, extrémní úlety se objevují v každém myšlenkovém směru,“ napsal Honzejk. Prý náboženství se spíše podobají klimaskeptici a jejich vzdor vůči vědecké práci. Za náboženské Honzejk tedy pokládá představy, „že se nic neděje a pokud ano, tak je to normální a nějak se to vyřeší. Médii stokrát opakované klausovské konstrukty se bohužel staly pro mnoho lidí v Česku, zejména stárnoucích mužů, svatou pravdou,“ kopl si Honzejk opět do Klause a do stárnoucích mužů.
Avšak údajně je tu naděje. Ačkoliv má sice tato zmíněná ignorance velkou setrvačnost, tak se to prý mění. Je to dle Honzejka vidět na případě premiéra Andreje Babiše. Ten dle něj pokládá klimatickou změnu za hrozbu, chce s ní něco dělat, ale nechce to přehánět. „Může to vypadat racionálně, ale reálně to ústí v alibismus. Příklad? Česko sice závazky vyplývající z Pařížské dohody o klimatu plní, ale zablokovalo unijní závazek uhlíkové neutrality do roku 2050,“ vysvětlil Honzejk, proč postup Babiše není racionální. Avšak dle Honzejka nelze vinit pouze Babiše, alibistická je i opozice. Ta totiž měla, když se projednávala česká pozice k uhlíkové neutralitě, neříct ani slovo. „Naši politici zkrátka kopírují převažující postoj veřejnosti vystižený autory na úvod citovaného výzkumu: i když stále více vnímáme klimatickou změnu jako problém, jsme povětšinou názoru, že s ní nic moc nenaděláme, takže ať se starají jiní. K alibistické politice dochází Česko zcela demokraticky,“ napsal Honzejk ke konci komentáře.
Zakončuje to tezí, že se jedná v důsledcích o sebedestruktivní postoj. Údajně bez sdílené odpovědnosti bude problém klimatické změny stále akutnější. Prý nejen v Oceánii, ale i u nás. Navíc Evropská unie je v omezování, dle názoru Honzejka, rozjetá. Dodal, že na podporu čistých zdrojů budou nastaveny priority a rozpočty. Zavěštil si, že budoucnost energetiky, dopravy, a dokonce celého byznysu je v čistých technologiích. Prý by bylo lepší na tom začít vydělávat, než stát bokem. Dle Honzejka to však v zemi, která je zatížena dědictvím exprezidenta Václava Klause, vypadá jak ve starém vtipu. „Zastavte zeměkouli, Česko chce vystoupit,“ zakončil Honzejk vtipem svůj komentář.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
