Prezidentská kancelář se podle bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy snaží získat vliv nad rozhodnutími v určitých kauzách, Pražský hrad nařčení odmítá. Piráti, TOP 09 a STAN chtějí údajný nekorektní přístup Hradu probrat ve sněmovně. TOP 09 požaduje i rezignaci hradního kancléře Mynáře. „Mynář se měl na Baxu obrátit dopisem, ve kterém psal, že by prezident uvítal rozhodnutí určitého druhu,“ pronesl na úvod moderátor Tomáš Drahoňovský. Baxa obvinil Miloše Zemana z toho, že mu dával najevo, jak se má rozhodnout v některých kauzách. Dle prezidentské kanceláře má prezident právo sdělovat své názory a doporučení. Deníku N Baxa řekl, že mu prezident Miloš Zeman přednesl seznam rozhodnutí správního soudu, se kterými není spokojený - a navíc naznačit, jak má určitá kauza podle něj dopadnout. Podle týdeníku Respekt měl zase kancléř Vratislav Mynář kvůli kauze Lesní správy Lány či služebnímu zákonu kontaktovat soudce Ústavního soudu. Kancléř se ale brání - na schůzky prý chodil s vědomím prezidenta Zemana a vysvětloval na nich stanoviska a postoje hlavy státu.
„Zároveň uvádí, že v případě klíčových ústavních rozhodnutí dával z vlastní iniciativy panu prezidentovi doporučení. Tedy, sdělil panu prezidentovi svůj názor. Stejně tak má pan prezident plné právo sdělit svůj názor,“ uvedl v této souvislosti na twitteru prezidentův mluvčí Jíří Ovčáček.
„Přede všemi jsem tam od Miloše Zemana slyšel, že za ním byl pan Beneš z ČEZ a že tam máme nějaký případ, který je potřeba nějak rozhodnout. A o nějakou dobu později mi Miloš Zeman při podobné příležitosti přede všemi ostatními řekl: ‚Tak pan Beneš vás pozdravuje a děkuje.‘,“ vyjádřil se dříve Baxa k události, která se odehrála na jedné schůzce s nejvyššími představiteli justice.
Fotogalerie: - Zeman jmenoval soudce
Minulý týden se již kancléř Mynář hájil proti slovům ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka, jehož se měl Hrad ptát na konkrétní kauzy, o něž měl zájem, Mynář uvedl, že ho „pouze seznamoval se stanovisky prezidenta“. Ústavní soudci zareagovali dohodou, že se nebudou scházet s lidmi, kterých se dané kauzy přímo týkají.
Psali jsme:
Hostem čtvrtečního pořadu byl na toto téma místopředseda Městského soudu v Praze Tomáš Novosad, ten se hned ze začátku rozhodl uvést na pravou míru to, že se odmítá vyjadřovat k tomu, co se odehrálo mezi Milošem Zemanem a Josefem Baxou, neboť u toho nebyl přítomen. Rozhodl se tedy hovořit obecně a poukázal na to, že si politici a někteří jiní, včetně médií, myslí, že „za rozhodnutí jednotlivých soudců odpovídá předseda soudu a že má moc ovlivnit rozhodnutí je obecný omyl, který si myslí leckdo, ale je to naprosto nereálné“.
Ing. Miloš Zeman
Následně se řeč stočila i na Služební zákon, tzv. lex Babiš, který byl vetován prezidentem Zemanem, dle něhož byl protiústavní, neboť byl namířen proti politickému konkurentovi. Vratislav Mynář měl ústavnímu soudci Vojtěchu Šimíčkovi naznačit, jaký verdikt by chtěl prezident slyšet. Ústavní soud však vyhověl v neprospěch prezidentské kanceláře. Vojtěch Šimíček měl být kontaktován i ohledně kauzy Lesní správy Lány, kde došlo k předraženým zakázkám, i v tomto případě došlo k negativnímu verdiktu vůči Hradu. Stejně tomu bylo i v případě Plzeňské teplárenské, kde se řešily spory o stavební povolení pro spalovnu komunálního odpadu.
Fotogalerie: - Zeman a soudci
Jednou z kauz bylo i odmítnutí jmenování profesorů Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta Milošem Zemanem v roce 2015, to vedlo ke kasační stížnosti profesorů i prezidenta k Nejvyššímu správnímu soudu, ohledně kompetencí prezidenta. Hrad svou stížnost nakonec stáhl. Navzdory rozhodnutí Městského soudu v Praze, že mu toto rozhodování nepřísluší, Zeman jmenování profesorů nevykonal. Kancléř Vratislav Mynář měl též telefonovat předsedovy této instance v případě ruského hackera Nikulina.
Dalším hostem byla členka ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Helena Válková. Ta označila za „zbytečné“ projednávat přístup Hradu k justici ve sněmovně, jak navrhují Piráti, TOP 09 a STAN. „Že by byla ohrožena svoboda justice, to vylučuji a svolávat kvůli tomu ústavně-právní výbor, já si myslím, že máme na práci jiné důležitější věci a občany zajímá něco jiného,“ okomentovala dění ve sněmovně Válková.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Dále došlo i na prohlášení předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského: „Na výjezdním zasedání pléna ÚS bylo dohodnuto, že v tzv. živých kauzách nepovažuje Ústavní soud za přípustné kontakty či jinou komunikaci soudců - včetně ostatního odborného aparátu Ústavního soudu - s účastníky řízení mimo předepsanou procesní formu.“ Helena Válková toto prohlášení označila za „zbytečné“. Souhlasil s ní i místopředseda Městského soudu v Praze Tomáš Novosad, neboť jak uvedl: „Je to automatické a je to v zákoně.“
V následném telefonátu senátor a předseda komise pro Ústavu České republiky Jiří Dienstbier na téma politického tlaku vypíchl, že kancléř Mynář ve svém prohlášení přiznal, že k pokusům o ovlivňování justice dochází, a to slovy, že: „On sděluje názory pana prezidenta soudcům.“ „Je nepřijatelné, aby kdokoliv sděloval soudům, jak se mají rozhodovat v jednotlivých kauzách,“ doplnil.
Zdeněk Hraba, člen ústavně-právního výboru Senátu, v návaznosti na jednání kancléře Mynáře řekl, že: „To určitý způsob ovlivňování být mohl a nemělo by to být obvyklé.“
„Je nezávislost soudců stanovena a zaručena v právním řádu dostatečně?“ zněla další z otázek moderátora Tomáše Drahoňovského na bývalého viceprezidenta Soudcovské unie Tomáše Novosada. Ten vyřkl názor, že ještě existují způsoby, jak systémovou nezávislost soudnictví posílit, už jen s poukazem na to, že se vůbec o tomto tématu debatuje. Rozhodně také nevidí přímou volbu soudců jako „vhodný systém pro nás“.
Dalším tématem v pořadu 90´ na ČT24 byla příprava České republiky na tvrdý brexit a Hamáčkův návrh zákona pro případ, že se uskuteční. Hamáček se dohodl s opozicí o rychlém schválení jeho návrhu, který by upravoval práva britů, žijících u nás po brexitu, na stejnou rovinu, jak je tomu dnes.
Zvažujete, že budete volit Jaromíra Soukupa?Anketa
Nepřipravuje se však pouze Velká Británie, kvůli přípravě na brexit již Francie vyčlenila 1,5 miliardy korun do přístavů a letišť. Nejvíce problematická je však chybějící dohoda o hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. K brexitu má dojít 29. března a dle průzkumu by pro brexit bylo nyní pouze 40% obyvatel Velké Británie a pro setrvání většinových 53%.
„Nebudu teď strašit národ a nebudu teď nikoho prostě burcovat, protože nevíme, jak moc to vlastně nakonec dopadne, jak moc to zasáhne ekonomiku,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová a ubezpečila: „Já v tuto chvíli budu skutečně každý den to vyčkávat, ale my na tom pracujeme a připravujeme se.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
