„Souhlasím s tím. To je, jako kdybychom podporovali vraždění Židů Hitlerem,“ uvedl například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Naopak nesouhlasila bývalá ministryně spravedlnosti MarieBenešová. „Povede to ke zbytečné hysterii, podpoří udavačství, omezí svobodu slova,“ domnívala se.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl na stránkách NSZ, že „každý má právo vyjadřovat své názory způsobem, který považuje za vhodný. Ale i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity. Pokud by někdo veřejně vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu (akceptoval je či podporoval) nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele RF, mohl by za jistých podmínek čelit trestně právní odpovědnosti za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.“ ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co si o tom myslí.
Rusové se začínají na Ukrajině chovat jako nacisté
„Souhlasím s tím. To je, jako kdybychom podporovali vraždění Židů Hitlerem,“ zareagoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „S tímto vyjádřením plně souhlasím, v tomto a obdobných případech musí mít i svoboda slova své mantinely,“ uvedl senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL). „Český právní řád v danou chvíli postihuje propagaci totalitních ideologií nacismu a jemu podobných a zločiny páchané v jejich jménu. Vladimir Putin se svou představou velkoruského imperialismu, zahajováním útočných válek, vražděním civilistů a organizovanou likvidací politických odpůrců dosáhl stavu, kdy je na jeho režim nutné pohlížet podobnou optikou. Napomáhat mu a ospravedlňovat ho tedy může mít podobné právní důsledky,“ domníval se europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
„Meze svobody slova u nás určují zákony. Pokud NSZ sezdal, že podpora Ruska a Putina v jeho šíleném počínání by se dostala do rozporu s nimi, je jeho varování dobrou službou, aby takové veřejné podpoře předešel a uchránil ty, kteří by si zcela nesmyslně naběhli. Vrah Ukrajinců za to opravdu nestojí,“ uvedl místopředseda ústavně-právního výboru Senátu ČR Michael Canov (STAN).
„Považuji to za relevantní závěr, pravidla platí pro všechny, ale opravdu je nutné posuzovat každou situaci individuálně, zda naplňuje znaky stanovené zákonem,“ upozornil Jakub Michálek (Piráti), místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny.
„Jako aktivní advokát musím slova NSZ potvrdit,“ sdělil Ondřej Veselý (ČSSD), v minulém volebním období místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. „Pan Stříž mě v dobrém překvapil. Zamést s dezinformátory už stát měl dávno. To se týká i proruských postojů některých individuí. Rusové se začínají na Ukrajině chovat jako nacisté – čečenští hrdlořezové, Wagnerova armáda mluví za vše,“ uvedl František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý poslanec.
Psali jsme:
Povede to ke zbytečné hysterii, podpoří udavačství, omezí svobodu slova
„Nemyslím si, že bylo vhodné, aby takto NSZ vystoupilo. Povede to ke zbytečné hysterii, podpoří udavačství, omezí svobodu slova. Zde se spíše měli řídit pravidlem, že méně znamená více, a nepodporovat takovéto aktivistické tendence,“ domnívala se Marie Benešová, ministryně spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka a poté i Andreje Babiše.
Marie Benešová s Igorem Střížem
„Myslím, že NSZ si nemá přivlastňovat pravomoc zužovat platnost některých dávno fungujících obecných předpisů na jeden konkrétní aktuální konflikt či jeden konkrétní stát. Podpora genocidy je u nás trestná obecně a měla by být stíhána kdykoliv a tam, kde k ní ve světě dochází. Nelze přijmout, aby stejný krok v jednom případě procházel a v jiném ne,“ vysvětlila Daniela Kolářová, ministryně spravedlnosti ve vládě Jana Fischera.
„V době krizí často vládní moc bojuje s údajným „vnitřním nepřítelem“ i za pomoci cenzury. Výrok nejvyššího státního zástupce Igora Stříže dávám do souvislosti se zákazem osmi webů, které názorově vadily vládě. Obé bylo zřejmě vládou iniciováno. Zdůvodňuje se to válkou na Ukrajině, ale web v češtině má nulový vliv na vývoj války. Je to čistě vnitropolitický mocenský akt. I o válce se lze vyjadřovat bez cenzury. V době útoku USA na Jugoslávii 1999 vláda Miloše Zemana podpořila útok tím, že umožnila útočícím americkým, německým i britským letadlům bombardovat jugoslávská města i díky přeletům našeho území, za což se později Miloš Zeman jako prezident omluvil srbskému prezidentovi. Vláda však tehdy nezavedla cenzuru a lidé mohli vyjadřovat názory na podporu útoku na Jugoslávii i na kritiku tohoto útoku. Podmínkou členství v komunistické straně v 70. a 80. letech bylo ztotožnění se s ‚bratrskou pomocí‘, tedy sovětskou okupací Československa v roce 1968. Stříž, který vstupem do předlistopadové KSČ fakticky podpořil sovětskou okupaci, nyní hrozí zavíráním za názory ohledně ruského útoku. Ale v čem byl sovětský útok 1968 na nás jiný než nynější ruský? Vláda ztratila cit pro to, kdo může určité kroky činit. Angažování Stříže v této věci je tragikomické,“ okomentoval Zdeněk Koudelka, který byl poslancem i náměstkem nejvyšší státní zástupkyně.
Psali jsme:
„Pokud vím, trestný čin genocida není promlčitelný, v tom případě musí být potrestáni i ti, kteří schvalovali například bombardování Jugoslávie,“ sdělil bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip, dlouholetý poslanec, který byl i místopředsedou Poslanecké sněmovny.
Pokud začneme šavlovat s paragrafy, pak bude svoboda slova na úrovni minulého režimu
„Pokud by měl NSZ pravdu, pak by mohlo mít problém mnoho dalších. Já sám ruský vpád na Ukrajinu zásadně odsuzuji, stejně jako všichni Svobodní. Pokud ovšem tento univerzální trestný čin budeme vykládat tak široce jako Igor Stříž, hrozil by tentýž postih všem, kteří v roce 1999 podporovali bombardování Bělehradu, protože se jedná o nepromlčitelný trestný čin. Česká republika není dnes ani v roce 1999 ve válečném stavu a tyto paragrafy by se měly používat stejně zdrženlivě jako doposud. Pokud s nimi začneme šavlovat, pak bude svoboda slova na úrovni minulého režimu, ve kterém byl Igor Stříž členem KSČ,“ upozornil Libor Vondráček, předseda Svobodných.
Mgr. Libor Vondráček
- Svobodní
- předseda Svobodných
- mimo zastupitelskou funkci
„Nepříjemné názory i nepřátelská propaganda jsou obdobou bolesti v lidském těle. Dávají nám informaci, že něco někde není v pořádku. A stejně jako s bolestí s ní můžeme nakládat různě, s různými důsledky. Můžeme se s ní smířit a naučit se ji překonat, protože ta bolest je projevem něčeho, co děláme úmyslně, třeba tréninku. Nebo se můžeme zaměřit na příčinu bolesti a tu řešit. No anebo si můžeme vzít lék na bolest. To bývá nejsnazší a v případě malého problému to nemusí mít žádné velké následky. Tresty za projevený názor jsou obdobou takové pilulky. Krátkodobě uleví, ale v případě, že bolest způsobovaly vážnější příčiny, můžeme se dočkat nepěkných konců. Teď jde o to, jestli občasný výkřik někde na internetu je něco, co by šlo se zatnutými zuby vydržet, protože kritizuje něco, co nám stojí fakt za to udělat. A když vydržíme kritiku a naučíme se ji vyargumentovat, pak konečný výsledek bude dobrý. Nebo těch dezinformací je mnoho a šíří se natolik, bylo by dobré se zamyslet, jestli to, co děláme, někomu opravdu nepůsobí takové problémy, že by bylo dobré se s ním sejít a prodiskutovat to lépe,“ konstatoval David Forbelský, liberecký krajský předseda Svobodných.
„No, nebo bolest a kritiku umlčíme lékem na bolest, nebo paragrafem. Na chvíli se jí zbavíme, ale pak se může snadno stát, že nám lékař řekne, že s tímhle se už nic dělat nedá, nebo jsme překvapeni, jak silná opozice je. To se stalo komunistům v roce 1989. Díky cenzuře měli pocit, ze drtivá většina přijímá závěry sjezdů a radostně buduje socialismus. Před plnou Letnou pak byli jako ten pověstný kůl v plotě. Já jsem zastáncem prvních dvou řešení. Buď si věřím natolik, že ani případná tvrdá a nevybíravá kritika můj názor a směr nezmění, nebo se pokusím vyjednat řešení tak, že spokojeny jsou obě strany. Snad nikdy v historii se opravdu silný názor nepodařilo umlčet, a to se o to pokoušely jiné kalibry než pan prokurátor. I když v době, kdy jsem spadal do jeho jurisdikce, se mu muselo říkat soudruh prokurátor, a možná odsud pramení jeho vyjádření,“ doplnil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
