Pánek v ČT: Svět je v horším stavu než před dvaceti lety. Mocenské boje, klima, covid...

24.07.2021 6:57

Svět čeká 18 klíčových měsíců pro zvládnutí následků pandemie, uvádí Organizace spojených národů. A stejně tak prožívá klíčové období pro zmírnění klimatické krize. Tvrdí to její tajemník – a nejen on. Jak se dají krize odvracet, jaké konflikty ve světě doutnají a jen tak neutichnou a jaký smysl má pomáhat jeden druhému v rozbouřeném světě? Na to odpovídal v pořadu Interview ČT24 ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Pánek v ČT: Svět je v horším stavu než před dvaceti lety. Mocenské boje, klima, covid...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Šimon Pánek

Anketa

Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?

hlasovalo: 17956 lidí
„V zásadě jsme zvyklí pracovat v krizích. Pro nás krizová situace je asi přece jenom o něco běžnější než pro člověka, který dělá nějaké klidnější občanské zaměstnání tady ve střední Evropě, takže nás to, řekl bych, tolik nepřekvapilo. Jsme zvyklí být akční, když se zhoršuje, jsme zvyklí hledat řešení vlastně v různých, velmi složitých momentech, a navíc – to je asi vlastně důležité – my jsme byli poměrně hodně digitalizováni, protože pracujeme ve 25 zemích po světě. Tak celé naše finanční, ale i obsahové řízení probíhá elektronicky,“ poznamenal Pánek k tomu, jak Člověk v tísni přežíval v době koronavirové.

Následně se rozmluvil o tom, jak vyhřezly nedostatky v rozvojových zemích právě v souvislosti s covidem: jako je nedostatek zdravotní péče, jako je těžký přístup k vodě, k základním potřebám. Co všechno pandemie odhalila? „Není tam tolik starých lidí – ať to zní cynicky, kolik máme my tady, v rozvojovém světě, takže ta úmrtnost v loňském roce i v letošním procentuálně byla menší než ve vyspělých zemích. Na druhé straně, a to vidíme třeba z letošního jara, když dojde k tomu plošnému šíření, nepodaří se zastavit včas to komunitní skokové šíření, jako se to stalo v Indii, tak ta pandemie vlastně pohltí celý ten stát a podle nějakých posledních informací asi téměř přes dvě třetiny lidí v Indii mají protilátky. To znamená, že měli covid, a tomu také odpovídají ty odhady počtu úmrtí, které jdou do milionů. Ale v zemích, kde jsme byli my, tak to byl mix informací. Lidé mají málo informací, nevědí, čemu věřit, jestli je to opravdové, jak moc to brát vážně...“ zmínil Pánek. 

Své řekl i k tomu, zda někdy narazil na takový moment, kdy si říkal, zda má smysl v některých misích pokračovat. „V době covidu velmi dobrá otázka. Začnu tou, co s našimi kolegy a kolegyněmi. Je potřeba si uvědomit, že my se snažíme, aby co nejvíc těch lidí byli lidé místní. To znamená, ten poměr je zhruba 1:15. Na jednoho vyslaného člověka tady odsud je přibližně patnáct místních. A tam, kde to jde, tak zastávají i poměrně vysoké pozice. V některých zemích je to těžší, jako například v Afghánistánu nebo ve východním Kongu, v některých zemích existuje poměrně vzdělaná skupina mladých lidí, kteří vlastně snadno mohou dělat to, co třeba Češi a Češky. Takže ti jsou tam doma a ti tam doma zůstali. A pokud pracujete nějak dlouhodobě, tak se snažíte, aby síla, znalost, schopnost ty věci řídit, zůstávala mezi místními. A aby naše potřeba byla skutečně jenom supervizní a nějaká vlastně dohledová,“ sdělil Pánek, že v době koronavirové se vrátilo několik desítek kolegů a kolegyň do Evropy.

„Právě z míst, jako Kongo a podobně, kde byla obava, jak bude ten covid probíhat, nebo jsme rozhodli o stažení cizinců z té země, protože jsme se obávali možného skokového zhoršení bezpečnostní situace. To bylo v případě Afghánistánu. V některých zemích zůstali. Dobrým příkladem je Nepál, kde naši misi vede dlouhodobá naše kolegyně, Češka, která nejen vede tu misi, ale také tam v době té velké indicko-nepálské vlny prodělala covid, a to jsou samozřejmě pak chvíle, kdy jako někdo, kdo za to zodpovídá, za své lidi, jestli bude nutnost nějakých evakuací a podobně. A abychom neohrozili ostatní, dodržovali jsme v Česku i ve světě nejpřísnější možná hygienická opatření spojená s distancem; sociální práce tady v Česku probíhala venku, nikoliv uvnitř,“ sdělil Pánek.

Svět je dle jeho slov v horším stavu, než byl před dvaceti lety. „Schází se několik faktorů. Jeden z nich je to, že svět je daleko méně stabilní, protože své zájmy si začalo poměrně asertivně prosazovat několik dalších států, jako je Rusko a Čína, vlastně v celosvětovém měřítku. Další důvod je určitě klimatická změna, která vytváří obrovský tlak na lidi žijící zejména v Africe, ale i v jiných částech země, podporuje vlastně velké pohyby lidí, covid – jeho důsledky zejména v tom rozvojovém světě, ještě nevíme, jestli přispěje k nějakým větším migracím, nebo ne. Zatím to tak nevypadá, ale může se to stát. Takže svět je určitě celkově rozkolísanější a méně predikovatelný, tím pádem složitější, než byl, to ale neznamená, že není třeba pracovat v konfliktech,“ zmínil Pánek.

Ten se obává, že s postupujícím tlakem měnícího se klimatu budou vznikat spíše místní nebo regionální konflikty, které budou způsobeny mocenským a teritoriálním bojem o zdroje. „Nejde jenom o vodu, ale jde třeba o pastviště, jde vlastně o možnost zemědělské produkce v těch nejsušších částech světa. Jestli se podaří vyřešit válku v Sýrii, což by bylo skvělé, v nějaké chvíli, to nevím, spíš si myslím, že to zůstane jako svým způsobem zamrzlý konflikt, který bude potencionálně pro celý ten Blízký východ znamenat ohrožení. Stojíme teď před otázkou, jak se bude chovat Tálibán, který skokově obsazuje další části Afghánistánu. Doufáme pořád, že tento Tálibán již není Tálibánem poloviny 90. let, ale není to vůbec jisté, jestli bude ochoten vlastně k nějakému jednání a k nějaké dohodě o budoucnosti Afghánistánu, nebo jestli tam vypukne konfrontace. Svět je teď ve velmi složitém stavu, a bylo by potřeba, aby těch několik nejsilnějších zemí světa spolu méně soutěžilo a více spolupracovalo,“ zakončil Pánek.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vef

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Piráti a vyvlastňování bytů. Poslanec dal průchod upřímnosti a koaliční partner zuří

23:32 Piráti a vyvlastňování bytů. Poslanec dal průchod upřímnosti a koaliční partner zuří

Novou debatu o postoji Pirátské strany k vyvlastňování, které se strana snaží vytrvale dementovat, s…