Na začátku Lesařová varovala před šířením covidu v období, kdy lidé ještě nepociťují příznaky. „Vzhledem k tomu, že jsem neměla žádné příznaky a přišlo se na můj covid spíš náhodou, tak jsem to asi sakra rozšířila. Prosím, i když je vám dobře, nic to neznamená,“ varovala.
Ale o víkendu jí prý volaly kolegyně ze školky, že mají horečky, bolesti a podobné příznaky a jedna dokonce v neděli potvrdila to, že je její dcera pozitivní. Což Lesařovou přimělo jít na testy. „Našla jsem si tedy na stránkách MZ postup, co dělat, když je víkend. Tuhle historku tady nebudu popisovat, ale rozhodně to podle postupu MZ ani nezkoušejte, protože to nefunguje a akorát se rozčílíte,“ doporučila těm, kdo by se pokoušeli postupovat přes oficiální kanály.
Test sehnala nakonec přes známou ze školky s tím, že žádanky dodají později. Ovšem doktor jí žádanku nechtěl vypsat. „Na obranu svého doktora musím říct, že ho mám fakt ráda. Nešíří zbytečnou paniku, nerad píše i antibiotika... řekl mi, že jestli mi je blbě, mám si zalézt do postele a 10 dní v ní zůstat – s čajem a vitamíny. Že kdybych byla pozitivní, jediné, co to přinese, je uzavření školky a problémy spoustě lidí a to jistě nechci.“ Jako ředitelka školy ovšem převzala zodpovědnost, když jí přišel pozitivní výsledek.
„Jako fakt je na téhle nemoci nejhorší to její PR. Nemoc sama o sobě ... o tom níž, ale to všechno okolo je strašně vyčerpávající. Během pondělka jsem udělala 69 telefonátů! V úterý dalších 37. K tomu desítky e-mailů a stovky zpráv,“ popsala, co zažila jako covid pozitivní. Dále uvedla, že informovala i šestičlennou společnost, se kterou se viděla v pátek. Tři jsou prý pozitivní, jedna negativní a dvě osoby čekají, zda se jim projeví příznaky. Přitom jak moc byli v kontaktu neodpovídá tomu, kdo by teoreticky měl být pozitivní.
Fotogalerie: - Volby v ulicích
Z příznaků zažila únavu, zimnici, záchvaty kašle a bolesti na plicích, které se rozvíjely postupně. „Jakmile jsem udělala jakýkoliv pohyb, tak jsem se strašlivě rozkašlala. Jakmile jsem se hlouběji nadechla, to samé. Taky jsem zjistila, že mě fakt brutálně bolí plíce. Takže já, zastánce, že je to rýmička, jsem se po pravdě trochu lekla, že vlastně nikdo nikdy neví...“
„Hygiena se mi ještě neozvala. Žádné oficiální trasování nikoho tudíž neprobíhá. Nikdo nemá oficiálně žádné karantény, testování, nic. Řekli jsme si to akorát my, co jsme se viděli, mezi sebou,“ dodala. „První den jsem jako zodpovědný orgán volala několik hodin, než se mi podařilo dovolat na hygienu dětí a mládeže kvůli školce. Tam jsem se dovolala, ale vlastně jejich rada – kdo si myslíte, že má jít do karantény, tomu to řekněte. Školku zavírat nemusíte. Nashledanou... Z 12 zaměstnanců je nás pozitivních zatím 5...“ popsala situaci a dodala, že členové rodiny jsou doposud negativní.
Hygiena se jí ovšem ozvala ve stejný den, ale později. „Takže jim to trvalo jen 5 a kus dne. Nemám jim to ale za zlý, ty lidi za to nemůžou. Dokonce se mi pán strašně omlouval. 30minutový rozhovor, který jsem celý prokašlala, zakončený výměnou e-mailů s kontakty na lidi, které jsem potkala. Za mě fajn práce moc příjemného týpka,“ zhodnotila práci hygienické stanice.
Další díl příběhu sdělila kvůli zdravotnímu stavu až o tři dny později. „Ležíte v posteli a je vám blbě. Nejíte, ale pijete, tak občas musíte na záchod. Tak se tam s vypětím sil vydáte a po cestě dostanete záchvat kašle, kterej nejde zastavit. Protože to sakra bolí, tak kašlete v předklonu, protože... asi instinkt, protože od bolesti to moc nepomáhá. Nejhorší je, že čím víc kašlete, tím víc to bolí, a tím víc se dusíte. A čím víc se dusíte, tím víc se tělo chce nadechnout, a tím víc kašlete, a tím víc to bolí,“ popsala zákeřnou smyčku příznaků koronaviru a dodala, že se tedy snažila nehýbat se.
Také uvedla, že si na internetu našla příznaky zápalu plic a usoudila, že je má, tedy že by možná měla vyhledat lékařskou pomoc. „Nebo taky ne, protože chudáci doktoři a plný nemocnice atd. Tak jsem se po nějaký době dovolala na hygienu. Jako řekli mi to slušně, ale sdělení bylo: Paní, jste dneska už třistapadesátádevátá a jděte se svým zápalem plic do prdele.“ Nakonec opět přes známou sehnala oxymetr, naměřila hodnotu, která ji ujistila, že stav není vážný, takže opět šla spát.
Také informovala, že hygiena začala trasovat a obvolávat její známé. „Kdybych mohla, tak se směju. Volají všem a všem tvrdí, jak musí být v karanténě. Přitom většina kontaktů, které jsem jim předala, je už dávno po testech a většina bohužel pozitivní. Tuto informaci jsem hygieně dala, přesto dost dobře neví, jak se s touto situací vypořádat.“
Lépe se Lesařové udělalo v úterý, takže pak z domova začala pracovat. A plánovaná pracovní doba se jí nečekaně protáhla. „Protože neexistují žádná dostupná pravidla, jak tuto situaci pracovně právně uchopit. A když už je najdete, tak s nimi neumí zacházet ti, kterým patří. Doktoři neví jak nebo nechtěj vypsat karanténu. Účetní bez toho neumí zpracovat mzdy. A 10 zmatených zaměstnanců čeká, že jste spasitel a nějak to vyřešíte. Jako už mi to přijde úplně k smíchu, jak nikdo nic neví a každej jen volá o pomoc. A není koho...“ povzdechla si nad situací.
Na závěr informovala, že je jí lépe, ale není ještě zdravá. „Ale ono krůček od toho, kdy si myslíte, že se možná v následující hodině udusíte, ještě taky není žádná hitparáda,“ pravila. A přidala ještě jeden postřeh: „Taky mi přijde vtipný, že to pár vás sdílí, ale popírači kovidu, přestože dobrý známý a kámoši, který na to téma sdílej furt něco a vím, že to čtou, tak ne...“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: kas
