„A teď budou Věru Jourovou, jeho nominantku, vysílat, aby peskovala Poláky a Maďary a aby byla poslušná a nekomplikovala tady život svému panu domácímu,“ doplňuje europoslanec. Prý to nyní „bude vrážet klín do spolupráce ve střední Evropě“ a „Česká republika z toho nic mít nebude“. „Může to být pomsta, ale kdyby to byla pomsta, tak hůře pro nás, protože my jsme ti, kteří ponesou následky,“ říká a bojí se, aby Jourovou v této funkci nepronásledovala stejná pověst jako u jejího předchůdce Franse Timmermanse, jenž se dostal do velké nelibosti v Polsku a Maďarsku.
Babiš prý čekal ekonomické zaměření či digitalizaci a místo toho „dostal pohlavek“.
Zaslouží si Věra Jourová pokračovat v Evropské komisi jako zástupkyně České republiky?Anketa
Následovalo téma brexitu. Zdali Velká Británie odejde 31. října, podle Vondry nikdo netuší. Myslí si však, že pro dohodu jsou úplně všichni. Jmenoval rozdělení Československa a pokojné rozdělení poté, co Češi Slovákům „vyšli vstříc“. „To, co se vyjednalo mezi Čechy a Slováky, to schválily oba parlamenty, tady v té situaci nejsme, to neschválil ani britský parlament, přestože třikrát se o to pokoušel, ani orgány na druhé straně,“ oponoval Vondra moderátoru Danielu Takáčovi, že je situace Británie podobná té před rozdělením Československa. Evropská unie by prý „měla být vstřícnější“.
Boris Johnson prý hraje hlavně o podobu irské pojistky, tedy o podobu hranice Irska se Severním Irskem. „Kdybychom mi to takhle hráli se Slováky, tak zdaleka nemáme tak dobré vztahy, jako máme dneska,“ podotkl pak Vondra k vyjednávání.
Ohledně britského premiéra se Vondra vyjádřil, že je to „tak trochu klaun“, nemáme ho však podceňovat. V Británii prý bude následovat situace s dalšími volbami. To, že by vznikla koalice Borise Johnsona a jeho politického rivala Jeremy Corbyna, si Vondra příliš představit nedokáže. „V politice je možné všechno, ale nezdá se mi to pravděpodobné,“ tvrdí.
Mezi další problémy Evropské unie vidí Vondra i další rozdělení, kromě rozdělení na západ a východ podle něj přijde i rozdělení na jih a sever, a to jakmile se přiblíží možná finanční krize. Došlo i na téma migrace a Vondra dal jako příklad neshod i otázku Izraele. Přestože my jsme zaměřeni na spolupráci s Izraelem, tak s rostoucím muslimským obyvatelstvem na západě a severu Evropy se mění postoj v mnoha zemích na protiizraelský. „Představte si, že dnes máme možnost otevřít ambasádu v Jeruzalémě, což koneckonců prezident slíbil. Ale pokud by bylo většinové hlasování, tak o tuto možnost přijdeme, protože tam by to určitě neprošlo, a kdybychom to udělali, tak za to budeme potrestáni,“ vysvětluje, jak by se změnila situace zemí v EU v souvislosti s možným přechodem na většinovou shodu při hlasováních. Zatím však otázka zahraniční politiky vyjadřuje jednomyslnost.
Závěrem došlo i na uhlíkovou neutralitu. „Myslím si, že je dobré mít takové cíle, aby to lidé unesli,“ podotkl Vondra k tomu, že pokud by byla uhlíková neutralita do roku 2050, tak hrozí až dvojnásobné zdražení téměř všech základních životních potřeb, od energií až po dopravu.
Záznam celého pořadu můžete zhlédnout ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
