Také závěrečný třetí den slyšení kandidátů do mediálních rad před Volebním výborem byl pro poslance náročným celodenním maratónem, ale proběhl naprosto v klidu. K tomu stačilo, že se tentokrát nedostavili senátoři Marek Hilšer a David Smoljak a nikdo jiný neměl zájem dělat dusno. Dokonce i slyšení moderátora Luboše Xavera Veselého, proti němuž se před volbou zvedly hlasy, proběhlo bez rušivých momentů. Dvě hodiny před jeho vystoupením se sice v zasedací místnosti objevil „dozorce demokracie“ Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek. Vydržel však sedět pouze při slyšení tří kandidátů, pak se sebral a odešel. A tak jediný, kdo moderátorovi trochu zatápěl, byl pirátský poslanec Tomáš Martínek. Toho zajímalo, jaký vztah má k Centru pro občanské svobody, které ho na radního nominovalo.
Luboš Xaver Veselý připomněl, že už během podzimu po extempore s tvůrci pořadu Newsroom24 veřejně oznámil, že se pokusí dostat do Rady ČT. Tehdy mu na Facebooku vyjádřil podporu předseda Trikolóry Václav Klaus. Když se ho později diváci ptali, jak to s jeho kandidaturou vypadá, přiznal, že se nenašel nikdo, kdo by ho nominoval.
„Poté jsem poslal Václavu Klausovi mladšímu sms, že se nenašel nikdo, kdo by mě nominoval. No a on mi nabídl kandidaturu za Centrum pro občanské svobody, pokud by mi to nevadilo. Přijal jsem to s tím, že je to zcela transparentní, každý ví, kdo za ním stojí,“ vysvětlil kandidát na radního. Pirát naléhal, jestli se za tu nominaci necítí Václavu Klausovi zavázán, takové podezření ale Xaver Veselý důrazně odmítl.
V Radě mají být zastoupeni i ti, kdo Českou televizi kritizují
Ve své úvodní řeči označil Českou televizi v dnešní době za velmi důležitý element, nemyslí si, že by měla být zrušena, ale prohlásil, že podle něj ztrácí důvěru velké části veřejnosti. Ujistil také, že nepřichází s kandidaturou proto, aby dělal nějakou revoluci. „Kritika neznamená pokaždé útok. V Radě ČT mají být zastoupeny všechny názorové proudy, které v České republice existují, tedy i ten, kdo jde s kůží na trh a je ochoten Českou televizi kritizovat. Proto bych měl skoro pocit, kdybych v Radě seděl, že bych tam seděl za dost velkou skupinu občanů,“ zopakoval své přesvědčení, že nespokojených s vysíláním České televize není zrovna málo. Chtěl by zkrátit vzdálenost mezi koncesionáři a televizí veřejné služby. „ČT by neměla být jakýmsi VIP klubem,“ dodal.
Nečekané entrée předvedl režisér Vlastimil Venclík, který po dvou letech obhajuje svůj mandát v Radě ČT. „Nedávno jsem měl velké interview v Parlamentních listech, kde jsem svůj vztah k televizi dost pregnantně vyjádřil. Jako hlavní jsem tam uvedl, že by se mělo konečně formulovat, co od veřejnoprávní televize ve společnosti očekáváme. Něco jiného očekávají diváci, něco jiného politici a něco jiného tvůrci. K České televizi mám podobný vztah jako k České republice. Když jsem v ní, jsem k ní kritický, když jsem venku, tak ji hájím,“ vysvětlil Vlastimil Venclík. V diskusi pod rozhovorem autor jednoho příspěvku napsal, že kandiduje na radního proto, že už mu došly peníze. „Chtěl bych mu říci, že nedošly,“ rozesmál přítomné jeden ze čtyř spoluzakladatelů společnosti CET 21, která získala licenci pro vysílání Novy.
Podoba programu ČT 1 je tragická. A ta strašlivá supermiss...
Bývalý ředitel regionálního studia Českého rozhlasu Brno a Zlín Jaromír Ostrý ve svém vystoupení zmínil otázku, na kterou nedávno odpovídal pro ParlamentníListy.cz. Neztotožňuje se totiž s jásotem dosluhujícího předsedy Rady ČT Jana Bednáře nad tím, že Česká televize předhonila v součtu sledovanosti všech svých programů televizi Nova. „Úkolem České televize není předstihnout Novu v podílu na trhu, protože má zcela jiné úkoly,“ upozornil bývalý rozhlasový manažer. Zkritizoval také to, jak málo se od sebe liší programové schéma ČT1 a Nova. „Dal jsem si je vedle sebe a zjistil jsem, že na ČT1 je ‚To je vražda, napsala‘, na Nově ‚Mentalista‘, na ČT1 ‚Doktor Martin‘, na Nově ‚Dr. House‘, na ČT1 soutěže ‚AZ kvíz‘ a ‚Kde domov můj‘, na Nově ‚Co na to Češi‘. Podoba programu ČT1 je tragická,“ prohlásil Jaromír Ostrý.
Psali jsme:
Vadí mu, že se ve veřejnoprávní televizi až příliš mnoho lidí nechává inspirovat komerčním vysíláním, což se na ní projevuje negativně. Na otázku předsedy Volebního výboru Stanislava Berkovce, jaké pořady se mu v České televizi v poslední době líbily a jaké nelíbily, byl konkrétní a velice kritický. „Úplně strašný byl nedávno odvysílaný pořad Supermiss, kterým provázel Jan Čenský. Snad třicet minut z celkových devadesáti zabralo vyjmenovávání sponzorů. Ptal jsem se v duchu, proč to nevysílala nějaká komerční televize. A uvědomil jsem si, že to by se ty firmy nedoplatily. Také vůbec nechápu, proč musel scénárista nebo dramaturg dát do seriálu Marie Terezie ten nesmysl o nemanželském dítěti, který neodpovídá historické realitě a před nímž varoval historik. To pak není nic jiného než bulvár, aby se přilákalo více diváků,“ konstatoval bývalý špičkový rozhlasový manažer.
Piráti zase kádrovali. Vadilo i poradenství manželky kandidáta
Ekonom Vladimír Pikora zdůvodnil svou motivaci pro kandidaturu do Rady ČT tím, že když viděl tahanice kolem schvalování výročních zpráv o hospodaření České televize, tak mu došlo, že kontrolní orgán potřebuje nejen „umělečno“, ale také ekonomy. Pirátský poslanec Tomáš Martínek se ho tázal, jak může zajistit svoji politickou nezávislost jako radní, když jeho manželka je poradkyní hnutí Trikolóra. „Nejsem členem žádné politické strany, ani jsem nikdy nebyl, takže podmínky pro radního splňuji. Ani moje manželka není členkou žádného politického subjektu, Trikolóře radí čistě externě. V minulosti jsme takto radili třeba ODS nebo firmám, lidé se na nás obracejí, protože vědí, že máme dobré know how,“ bránil se ekonom náznaku, že by ho něco mohlo při práci v Radě ČT politicky ovlivňovat.
Připomenutí toho, čím se zabývá manželka kandidáta, zvedlo ze židle místopředsedu Volebního výboru Aleše Juchelku a obrátil se k pirátskému tazateli: „Doufám, že piráti mají takhle zmapované všechny uchazeče, jejich manželky a další příbuzné. Vám, pane Pikoro, přeji, aby nikdo nekádroval vašich šest dětí, až se budou hlásit na vysokou školu,“ poznamenal Aleš Juchelka. Zástupce Pirátů ve výboru chtěl po uchazeči také vysvětlit jeho nedávný komentář na sociálních sítích, když na adresu mladých finských ministryň uvedl: „V době, kdy mohou dobře otěhotnět, jsou v politice. Kariéra je pro ne přednější. Až budou chtít děti, budou se divit, že je pozdě. Podle mě politika mohla počkat dvacet let. Ty holky nechápou priority a chtějí vládnout. A média je milují a obdivují“. „Vůbec nechápu, jak tohle souvisí s Českou televizí,“ udiveně opáčil Vladimír Pikora.
Do Rady ČT by chtěl bývalý senátor i spacákový revolucionář
Mezi kandidáty na televizní radní se objevil i bývalý senátor Libor Michálek a hned v úvodu se pochlubil, že i když se tentokrát hlásí více ekonomů, tak on jediný má praktickou zkušenost s odhalováním nezákonného jednání. „Také nechci, aby se opakovala situace z roku 2017, kdy mi do mailu přišlo několik měsíců před volbou generálního ředitele, kdo a s jakou podporou bude zvolen. Radní tím spláceli dluh za to, kým byli zvoleni. I když jsem byl při volbách do Senátu podpořen Piráty, Stranou zelených a KDU-ČSL, tak jsem nikdy nepodléhal žádnému jejich tlaku a řídil se jen svým svědomím,“ dušoval se Libor Michálek. „Jako zákonodárce vím o lobbování České televize v případě kontroly Nejvyšším kontrolním úřadem. Za nezávislostí České televize se nesmí schovávat netransparentnost a nehospodárnost,“ zdůraznil bývalý senátor.
Z dalších adeptů na radní stojí za zmínku „spacákový revolucionář“ z doby televizní krize v roce 2000, novinář a bývalý poradce i mluvčí premiéra Mirka Topolánka Martin Schmarcz. „Krize nevznikla z toho, že by se sešel Zeman s Klausem. Ani z toho, že se změnil generální ředitel. Vznikla proto, že do Rady ČT byli zvoleni lidé, kteří vyhlašovali, že tu televizi zničí a ředitele vybírali přes noc. Rada selhala jako mediátor mezi televizí a politiky, nemá dopustit, aby došlo ke krizi důvěry. Protože když k ní dojde, už to nezastavíte,“ nabídl svůj pohled na dění, které převedlo Českou televizi do rukou jejích zaměstnanců. Poslanec Patrik Nacher se ho proto zeptal, jestli znovu nehrozí, že by se mělo na Kavčích horách znovu spacákovat. „To záleží na vás, koho zvolíte,“ pohrozil poslancům Martin Schmarcz.
Volební výbor vybere 18 finalistů, jedna z kandidátek má jistotu
I když na mírné většině adeptů bylo poznat, že jejich zvolením by se obraz Rady ČT nijak nezměnil, kritických hlasů také nebylo málo. Komorou auditorů České republiky nominovaný ekonom Stanislav Staněk označil za klíčové stabilitu a udržitelnost České televize, protože utrácí víc, než dostává, což nemůže dlouhodobě fungovat. „Hospodaření ČT je deficitní, ale generální ředitel dostává bonus, jako by bylo vyrovnané, což je divné,“ konstatoval Stanislav Staněk. Bezpečnostní expert David Rožek zaujal názorem, že Česká televize svým vysíláním společnost částečně dělí a pokrývá spíše menšinovou než většinovou společnost. Už během pátku se kandidáti dozví, zda je Volební výbor vybral mezi 18 finalistů, z nichž v zatím neurčeném termínu bude celá Poslanecká sněmovna volit šestici nových radních. Soudě podle nadšených reakcí členů Volebního výboru si postupem může být jista Markéta Supa, která se věnuje výzkumům mediální zkušenosti a mediální výchovy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
