Publicista Jan Ziegler napsal článek o operaci zahraničního odboje proti zastupujícímu říšskému protektorovi v Čechách a na Moravě Reinhardu Heydrichovi. Ziegler v textu mimo jiné tvrdí, že po atentátu britská vláda anulovala Mnichovskou dohodu z roku 1938. Podle Krystlíka toto tvrzení není pravdivé. A není jediné.
„Pět pajány na atentát a používat k tomu nepravdivé argumenty, je nedůstojné, i když je vedeno dobrými úmysly," vzkázal hned na úvod Krystlík.
„Velká Británie nikdy neanulovala Mnichovskou dohodu. Dodnes tak neučinila! Po ohlasu německé exekuce v Lidicích předává 4. 8. 1942 Robert Anthony Eden ministru zahraničí Janu Masarykovi dopis datovaný 5. 8. 1942, v němž se britská vláda zříká závazků vyplývajících z Mnichovské smlouvy a uznává Beneše a jeho exilovou vládu coby reprezentanty Československa. V dopise také stálo: ‚Při konečné úpravě československých hranic na konci války nebudou mít na stanovisko britské vlády vliv žádné změny, které se staly v těchto věcech jak v roce 1938, tak i později.‘ To sice znamenalo, že nebude přihlížet k faktu, že ČSR odstoupila svá území Německu, Polsku, Maďarsku, ale v žádném případě to neznamenalo, že by se britská vláda nějakým způsobem zavazovala obnovit Československo v hranicích před rokem 1938. Britská vláda se sice zřekla všeho, co pro Velkou Británii vyplývalo z Mnichovské dohody, avšak nevyjádřila se, vyjma odstoupených území, k ostatním jejím důsledkům pro ČSR a neprohlásila Mnichovskou smlouvu za neplatnou, natožpak od samého počátku,“ napsal Krystlík.
Podle historika si smrt Reinharda Heydricha velmi přál exilový prezident Eduard Beneš, protože potřeboval ukázat, že československý lid bojuje proti nacistům podobně jako Francouzi ve své okupované vlasti. Aby to mohl tvrdit, potřeboval nějakou monstrózní akci. Bez ní by se možná nedočkal ani uznání své exilové vlády v Londýně. Druhý československý prezident prý také počítal s tím, že jím požadovaná akce může stát doma tisíce životů. Přesto ji nechal provést.
„Beneš předem zakalkuloval do svého plánu desetitisíce předpokládaných obětí pozdějších represí, čím více by jich bylo, tím pro jeho plány lépe. Potřeboval mj., aby Britové uznali jeho prozatímní vládu v Londýně za trvalou, jako měly ostatní okupované státy. K tomu se ale britská vláda neměla, argumentovala faktem, že Češi mají jednu svou protektorátní vládu v Praze, Slováci druhou v Bratislavě, takže k čemu by jim byla třetí vláda v Londýně s trvalým statutem?“ zeptal se Krystlík v závěru.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
