Nestává se často, abychom dvě soboty po sobě probírali stejné téma. „V minulém Týdnu v médiích jsem se poněkud pozastavil nad příspěvkem Romana Mácy ze sociálních sítí, kde vyhodnotil zákonné jednání spoluzakladatele Společnosti pro obranu svobody projevu Daniela Vávry slovy ‚udal redaktora ČT‘, tedy ho de facto označil za udavače. Celkem jasně jsem doložil, že to nebylo udání, a že nevidím nejmenšího důvodu, aby pan Máca pomlouval Společnost pro obranu svobody projevu výrazy typu „jakási cena za svobodu projevu“, nebo o panu Vadimu Petrovovi, předsedovi poroty rozhodující o těchto cenách SOSP a zároveň členu RRTV, psal, že „spolupracuje s ruskou válečnou propagandou“, což je obvinění zcela nepodložené a nepodložitelné. Pan Máca se ohradil proti mému tvrzení, že aktivisté tohoto typu obvykle svoje činnosti nedělají nezištně a že jsou obvykle někým motivováni a případně úkolováni,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Protože se zdá, jako by dotyčný chtěl za tuto formulaci omluvu, rozhodl se doplnil konkrétnější informace. „Když si otevřete jakýkoli vyhledávač, záhy zjistíte, že pan Máca fungoval v think tanku Evropské hodnoty údajně jako analytik z projektu Kremlin Watch, čili jasně protirusky, protikremelsky orientovaná propagandistická aktivita. Posléze fungoval v takzvaném, toto slovo zde mohu použít, poněvadž to je takzvaný Institut pro politiku a společnost, který kdysi založilo hnutí ANO. Donedávna ho vedl Jan Macháček, který se po vítězství generálprezidenta Petra Pavla přestěhoval se svými aktivitami na Hrad. Institut pro politiku a společnost je poměrně silně obsazen protagonisty z hnutí ANO. Najdete tam pana Bžocha, pana Havlíčka a další významné představitele tohoto hnutí, což znamená, že ten Institut pravděpodobně – a řekl bych, že to tak je – bude nějakým způsobem propojen s politikou hnutí ANO,“ usuzuje mediální analytik.

Sedm obránců svobody projevu tvoří pestrou společnost

Dokonce se dá uvažovat i o jisté podřízenosti, neboť uvedená jména lze najít v sekci jakési vedoucí správní či dozorčí rady. „A pan Máca tam byl veden jako analytik tohoto Institutu. Jestli to dělá opravdu z čisté lásky k liberální demokracii, to tam nepíšou, a já si důvodně myslím, že to tak není. Jestliže se někdo prezentuje jako analytik nějaké firmy, tak je nejspíš i zaměstnancem té firmy. Jeho pracovní smlouva ovšem na stránkách Institutu není. Tak to nemohu tvrdit, můžu to opět nadhodit jen jako nabízející se domněnku. Mimochodem, pro pana Mácu ještě možná taková pikantní informace, že ten jím ‚zostouzený‘ Vadim Petrov, co podle něj ‚spolupracuje s ruskou válečnou propagandou‘, byl do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nominován rovněž za hnutí ANO. Takže pan Máca má v těch hodnotách, ať už evropských či jiných, drobně chaos a měl by spíše volit skromnější výstupy vůči světu a zametat si nejprve před vlastním prahem,“ myslí si Petr Žantovský.

Když už je řeč o Společnosti pro obranu svobody projevu, tak ta ve středu večer udělila z různých nominací veřejnosti ceny na doporučení poroty. „V jejím čele, jak už bylo řečeno, zasedal Vadim Petrov, dále zástupci veřejnoprávních rad i jiných médií. V kategorii jednotlivců byli oceněni Petr Drulák, Lukáš Pollert, Cecílie Jílková, Jiří Beran. Jde o velmi pestrou společnost od politologa přes bývalého vrcholového sportovce a nyní anesteziologa, novinářku a spisovatelku až po imunologa a vakcionologa. V kategorii projektů a organizací byli vybrány Institut Václava Klause, portál Echo 24 a Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků. Zvláštní poděkování získal Oldřich Kužílek, spoluautor zákona č. 106 O svobodném přístupu k informacím, za vytrvalý boj za poskytování informací občanům ze strany státu a státních institucí,“ vyjmenovává všechny oceněné.

Oceněné novinářce pšenka u oceněného média nekvete

Je to až tak pestrá společnost, že se v ní některé věci dokonce téměř vylučují. „Jako první příklad mě konkrétně napadá jméno Cecílie Jílkové, známé novinářky, dcery Ludvíka Vaculíka a Lenky Procházkové, a proti tomu portál Echo 24. Přitom jsem se dozvěděl, že právě Echo 24 dlouhodobě odmítá příspěvky Cecílie Jílkové. Nevím, z jakého redakčního důvodu, nějaký ale určitě má. Ale že se ocitli takhle společně v jednom sáčku mně přijde trochu úsměvné. Ale je to možná tím, že porota rozhodovala opravdu nestranně a nezávisle. A rozhodla tak, jak to cítila. Ostatní oceněné asi nemá smysl představovat. Co se týče Institutu Václava Klause, vážím si poroty za toto ocenění, protože Institut Václava Klause dlouhodobě schytává z našich médií různé nálepky typu dezolátů a ruských gubernátorů, což je citace Václava Moravce na adresu Václava Klause,“ připomíná Petr Žantovský moderátorův úlet.

Skutečnost, že se tento dlouhodobě existující institut dostal na výsluní i pro mnoho lidí z jiných než spřízněných scén a platforem, podle něj svědčí o tom, že pro svobodu slova, její rozšiřování i obranu u nás za ta léta už udělal velice mnoho. „Nejenom díky svému zakladateli, podle něhož je pojmenován, ale i díky celému týmu, který s ním dlouhodobě spolupracuje. Rekrutovali se odtamtud rozmanití lidé do různých – dokonce i politických – stran, takže se nedá říct, že by to byla jednobarevná líheň nějakých loutek. To v žádném případě. Lidé, kteří prošli tímto institutem, působí na akademické scéně, prokázali svoje kvality a to svědčí o potřebnosti a důležitosti této instituce,“ zdůrazňuje mediální odborník.

Tato vrchnost má největší snahu utajovat, co a proč činí

Pár slov ke Zvláštnímu poděkování pro Oldřicha Kužílka začíná tím, že zákon 106 je potřeba možná stále víc. „Protože, oč víc nás dnešní vrchnost poučuje o tom, jak je transparentní, otevřená a s ničím se netají, o to méně máme možností na veřejné scéně i vinou služných médií nahlížet pod negližé různých zakázek i různých personálních přesunů. To bylo patrné třeba na tom, když Piráti při posledních volbách získali jen 4 mandáty oproti 22 předchozím, a tak bezprizorní exposlance umístili na posty náměstků ministrů a podobně. Kdyby nebylo zákona 106, tak se o tom nejspíš nedozvíme. Tato vrchnost, která o sobě říká, že je nejlepší ze všech možných, má možná dokonce největší snahu utajovat věci, které činí a proč je činí. Takže i Oldovi Kužílkovi posílám pozdrav a gratulaci. A pokud si bude pan Máca stále ještě myslet, že jsou to ‚takzvané‘ ceny, tak ať se laskavě podívá na jejich stránky a něco se o nich dozví,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.