Ve druhé hodině Partie na CNN Prima NEWS se utkali poslanec Jaroslav Bašta (SPD), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), poslanec Ondřej Kolář z TOP 09 a poslanec Jaroslav Bžoch z ANO. K tvrdému střetu mezi nimi došlo jak ve věci možného válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, tak kvůli nadcházející zimní olympiádě v Číně.
Moderátorka Terezie Tománková se hned na úvod zeptala, jak je pravděpodobné, že vypukne válka na východě Ukrajiny. Jak moc je pravděpodobné, že Rusko na Ukrajinu zaútočí.
„Nikdo nevidíme do hlavy ruského prezidenta Vladimira Putina, který je hlavním hybatelem situace. Snad si i on uvědomí, že ani jemu rozpoutání konfliktu nepřinese nic dobrého,“ prohlásil Kolář.
Co podnikne Putin?Anketa
Nešetřil ani prezidenta Zemana, o němž prohlásil, že straní ruské politice a ruské propagandě.
„U pana prezidenta Zemana víme, že dlouhodobě straní spíše ruské straně a ruské propagandě. Musíme mít také na paměti, že prezident by nehájil naše zájmy a zájmy spojenců v NATO. Panu prezidentovi by asi spíše vyhovovala ta představa mostu mezi Východem a Západem,“ domnívá se Kolář.
Ing. Miloš Zeman
V jedné věci však prezidenta Zemana pochválil. Ocenil, že Zeman o zahraniční politice, za kterou odpovídá vláda, hodlá hovořit jen s premiérem Petrem Fialou (ODS).
„Já myslím, že je od pana prezidenta ohleduplné, když ostatní ústavní činitele ušetří svých komentářů k zahraniční politice. Na druhé straně je mi líto pana premiéra, který v tomto bude vystaven té přímé palbě. Ale je dobře, že bude jakousi převodovou pákou k ostatním ústavním činitelům,“ vyjevil Kolář.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Bašta vyjádřil naději, že stále existuje cesta k diplomatickému řešení celého sporu. „Já myslím, že to může skončit diplomatickou cestou. Ostatně, první krok už udělal Volodymyr Zelenskyj, jenž stáhl projednávání toho zákona, který celý tento konflikt odstartoval,“ řekl Bašta.
M. Gregorová, O. Kolář, T. Tománková, J. Bžoch, J. Bašta. (Screen: CNN Prima News)
Europoslankyně Gregorová vystoupila podstatně ostřeji.
„Naše priorita je ta diplomacie, protože nikdo nechceme, aby to skončilo válkou. Ale zároveň souhlasím s tím, co udělala vláda České republiky, protože i my musíme ukázat, že jsme schopní nějakého odstrašení,“ upozornila Gregorová. „Ta odpověď je jasná. Přijměme státy, Ukrajinu a Gruzii do NATO, a nejen je, a ukažme Vladimiru Putinovi, že se nic strašného nestane,“ popsala Gregorová svou vizi, kudy by se dalo jít. Upozornila však také na to, že důležitou roli tu hraje i Německo, které je ve vztahu k Rusku velmi opatrné.
Bc. Markéta Gregorová
Bžoch dal najevo, že to vidí trochu jinak.
„Pokud my tvrdíme, že Rusko je ten agresor, tak tím, že budeme posílat na Ukrajinu ještě další zbraně, tak tím tomu nepomůžeme. Pokud my říkáme, že Rusko chřestí zbraněmi, tak tomu nepomůžeme, pokud tam pošleme vojáky, jak to dělají Velká Británie nebo Kanada,“ řekl Bžoch.
Bašta upozornil, že Rusko už teď dosáhlo určitého úspěchu.
„Rusku se podařilo rozdělit NATO. Na jedné straně stojí státy, které jsou charakteristické tím, že jsou od Ruska daleko, jako jsou Velká Británie, USA a Kanada. Ti říkají, že tam ta válka vypukne co nejdříve, jen posouvají termín útoku. Napřed to bylo před Novým rokem, teď až zmrzne půda a tak podobně. A pak je tu druhá strana států NATO, které jsou k těm ruským hranicím blíž,“ upozornil Bašta s tím, že tyto státy se často snaží napětí spíše tlumit.
Bc. Jaroslav Bašta
Bžoch nakonec zdůraznil, že by Západ měl vůči Rusku využít sankce, ale takové sankce, které budou opravdu citelné.
Došlo i na údajnou skartaci jednoho z dokumentů o kauze Vrbětice na Pražském hradě.
Kolář pravil, že v této věci nelze mít s Hradem slitování. „Nelze mít slitování a je třeba je dostat pod ten veřejný tlak, protože pokud dochází k takovýmto situacím, že mizí utajované dokumenty, neobjevil se např. na ruské ambasádě?“ zeptal se Kolář.
Bašta se podivil jak nad tím, že by ke skartaci takovéhoto dokumentu mohlo dojít, tak nad tím, jaké informace se dostávají do médií.
„Ta medializace má za následek to, že i když se to vyšetří, někteří lidé tomu věřit budou, a někteří tomu věřit nebudou. A když to dáte do souvislosti s tou aktivací článku 66, tohle důvěru nebudí,“ upozornil Bašta v narážce na nedávnou debatu o tom, zda by bylo dobré prezidenta Zemana ze zdravotních důvodů zbavit dočasně pravomocí.
Moderátorka Tománková nakonec otevřela téma zimních olympijských her v Číně.
„Já si tady musím trošku rýpnout do ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který trochu zaspal ten prostor, aby připravil to stanovisko vlády a nechal odhlasovat, že do Číny nikdo nepojede. Já si myslím, že v Číně olympiáda neměla být. Já si myslím, že ne. Mezinárodní olympijský výbor se obává politizace her, ale tím, že přiřkl pořádání her Číně, tak se té politizace sám dopustil,“ zaznělo od Koláře.
Bžoch ve shodě s Kolářem prohlásil, že v Číně se olympiáda konat neměla, ale to bylo potřeba rozhodnout už před lety, když se jednalo o tom, kde v roce 2022 hry proběhnou. Kroutil hlavou nad tím, že nikdo z české vlády na olympiádu nejede, ale český velvyslanec v Číně na zahájení her bude, což je nejvyšší představitel své země v dané zemi. Takže tady ten český postup není dost čitelný. Pokud vláda chtěla hry politicky bojkotovat, neměl by se na zahájení objevit ani velvyslanec.
Gregorová konstatovala, že zahraniční politika není černobílá a upozornila, že s Čínou musíme udržovat kontakty, i když se nám nelíbí mnohé z toho, co se tam děje.
Bašta se nakonec vrátil do minulosti a upozornil, že v období her 2008 vypukla válka v Gruzii, v roce 2014 došlo těsně po olympiádě k ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a kdo ví, co přijde teď. „Jestliže teď přijde nějaká další provokace v souvislosti s hrami v Pekingu, tak bych nechtěl žít na Tchaj-wanu,“ uvedl poslanec SPD.
Ani Bžoch si nemyslí, že dojde k čínskému útoku na Tchaj-wan.
Podle Gregorové teď Tchaj-wan není bezprostředně ohrožen čínskou armádou, protože na Tchaj-wanu se vyrábí čipy, které potřebují Spojené státy, takže se Tchaj-wan těší jisté ochraně.
Bašta však trval na tom, že by k tomuto ataku mohlo dojít.
Kolář dal najevo, že by se ve vztahu k Tchaj-wanu rád oprostil od čínské rétoriky. „V prvé řadě bych poprosil, abychom nemluvili o Tchaj-wanu jako o vzbouřenecké provincii. To je čínská rétorika. Já si myslím, že k Tchaj-wanu je třeba přistupovat jako k suverénnímu partnerovi, který si zaslouží náš respekt.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
