Úvodem se Honzák vrátil k událostem, které se odehrály kolem nemocného prezidenta Miloše Zemana v době, když byl naposled hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Hovořil o několika pravidlech, která zde byla porušena, zmínil například nedostatečné informace o jeho zdravotním stavu.
Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
„Zaprvé pan prezident není (jen) manžel paní prezidentové, aby ona byla jedinou osobou, která smí být informována o jeho zdravotním stavu. Pan prezident je vrchní velitel armády. Prezident je představitel tohoto státu a je požadavkem, aby bylo známo jak to vypadá s tak významnou osobou a co dělat v případě, že nemůže z důvodu zdravotních plnit svou funkci. Takže pokud čtrnáct dní máme nejistotu, zda pan prezident je schopen své ústavní funkce vykonávat, tak je to špatné,“ říká Honzák.
V kontextu toho připomněl slova prvního českého prezidenta: „Jak říkal Václav Havel: ‚Nehodlám být pouhým kladečem věnců.‘ Prezident opravdu není pouhý kladeč věnců, má určité pravomoci, které by měly být jistým způsobem opatřeny,“ připomíná.
Problém spatřuje také v tom, že kancléř Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku: „Celá ta věc smrdí tím, že prezidentův kancléř nemá bezpečnostní prověrku, takže je otázka, kdo a jakým způsobem je vlastně dnes v čele našeho státu. Je pro mě nepřijatelné nevědět, kdo na Hradě teď skutečně rozhoduje. V důsledku nejistot se může šířit nejistota i strach,“ pokračuje Honzák.
Strach mezi lidmi však je nejen z toho, že neví, kdo to tu ve skutečnosti vede, ale i to, že žijí v zemi, kde je de facto možné všechno. „Tady je to trochu jako pašalík, to není demokratická země,“ roztrpčil se Honzák. „Právo se zde naklání, ohýbá a vykládá úplně jinak, někteří jsou si rovni a jiní rovnější, bohužel i před tím právě. Je to jen kulminace nedobré situace, která se už táhne příliš dlouho,“ podotýká.
Společnost je ve špatné kondici, její psychikou také slušně zamávala pandemie
„Správa státu se chová pořád stejně pomateně jako na začátku pandemie; vyvolává to nejistotu, nedůvěru, obavy a strach. Lidé vidí, co si dovolí politické špičky, tak si myslí, že to mohou dělat také, nejsou tu pravidla. Vede to k úpadku společnosti, ta zesurověla, zhrubla, stala se méně přátelskou. Nehledě na to, že příšerně upadá komunikace. Kvůli elektrickým vercajkům mladí lidé nedají dohromady ani větu, která by měla dvě čárky a byla správně napsaná.“
Šance, že se česká společnost vrátí do tzv. vyšší úrovně, podle něj není úplně tak možná: „Na to se svět příliš změnil a přišla celá spousta nových fenoménů. Lze se vrátit alespoň k úctě k pravidlům a k úctě ke slušnosti. Je potřeba se znovu dopracovat k tomu, že dáme pojmům správnou náplň.
Je tu určitá naděje, jak to zachránit, protože po takových malérech, jako je pandemie, vždy stoupla spiritualita a religiozita, ta by rozhodně měla následovat. Vědomí, že nejsme koruna tvorstva, vždy vyvolá určitá záchvěv pokory. Dvacet let jsme žili v uctívání konzumu a to teď půjde šíleně dolů, začíná to u elektřiny, inflace. Možná objevíme význam toho, čemu můžeme říkat spirituální rozměr, na ten jsme zapomněli,“ dodává zasloužilý psychiatr Honzák.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.