„Miloš Zeman je v situaci, kterou dlouho nezažil, kandidáti ČSSD se předhánějí v podpoře prezidenta republiky. Možná proto na sebe nechal Miloš Zeman trochu čekat,“ začal Kubáček. Zeman se teď prý bude snažit ČSSD sjednotit, aby mohl stranu využít jako beranidlo ve vládě Andreje Babiše (ANO), aby oslabil pozici premiéra Babiše.
Just připomněl, že v roce 1993 byl Miloš Zeman zvolen za předsedu ČSSD. Tehdy se však také vymezil proti extrémním pravicovým i levicovým stranám, což teď očekávat nemůžeme, protože Miloš Zeman jako prezident vystoupil na sjezdu SPD Tomia Okamury. A před první volbou prezidenta v roce 2013 přišel požádat o podporu komunisty.
Ing. Miloš Zeman
Tomio Okamura
_profil_top.jpg)
JUDr. Vojtěch Filip
Kubáček také připomněl, že nový předseda strany, ať už jím bude kdokoliv, bude muset spolupracovat s pouze patnáctičlenným poslaneckým klubem strany. „Kde mírně převažují sobotkovci,“ připomněl Kubáček s odkazem na expremiéra Bohuslava Sobotku. Poslanci ČSSD jsou teď spíše v pozici odpůrců pokračování vlády s Andrejem Babišem.
Posléze popsal, kdo se nakonec stane předsedou ČSSD. „Myslím si, že to bude muset být člověk, který bude mít velmi výrazný projev, který delegáty zaujme,“ prozradil na adresu budoucího lídra ČSSD Kubáček. „Pak musí mít sympatie Moravy, protože moravští delegáti jsou početní... Morava bude tou strategickou zónou, kde se rozhodne, kdo bude předsedou ČSSD,“ uvedl Kubáček. Současně bude muset předseda ČSSD navrhnout kroky, které potěší starosty či místostarosty obcí, protože většinu delegátů sjezdu představují právě regionální politici.
Neměli bychom však zapomínat na to, že předseda strany zvolený v Hradci povede stranu jen jeden rok, pak přijde další sjezd, kde může k moci nastoupit zcela nová politická generace.
Fotogalerie: - Sjezd ČSSD v Hradci Králové
„Miloš Zeman na sjezdu vyzval sociální demokraty, aby se ‚necpali do vlády za každou cenu‘. Nevím, jak se na toto budou delegáti tvářit,“ podotkl k tomu Just. Zeman však zůstává názorově konzistentní, protože od počátku preferoval vznik menšinové vlády Andreje Babiše, kterou by ostatní parlamentní strany podporovaly.
Petr Just konstatoval, že by straně mohlo pomoct, kdyby do vlády dostala nové tváře, které nebudou součástí nejužšího vedení strany. Tuto strategii ostatně v minulosti zvolil i současný premiér v demisi Babiš a relativně uspěl.
Babiš slíbil, že o odchodu z EU se hlasovat nebude, připomněl Ferjenčík
Ve druhé polovině diskuse slovo dostali také Pirát Ferjenčík a Vít Rakušan z hnutí Starostové a nezávislí. Svedli bitvu o zákon o obecném referendu. Pánové se shodli na tom, že současný návrh zákona z dílny SPD je příliš radikální a nepřijatelný. Sto tisíc podpisů pro vyvolání referenda je podle Ferjenčíka extrémně málo. Osobně by se přikláněl spíše ke 250 tisícům nutných podpisů pro vyhlášení referenda. Současně Ferjenčík odmítl návrh hnutí ANO, které počítá s povinností sehnat 800 tisíc podpisů. To je prý zase moc.
A proč Piráti tak razantně referendum prosazují? Zdá se jim totiž, že se současná politická reprezentace odtrhla od svých občanů a prosazuje občas zákony, se kterými by většina populace nesouhlasila. „Politici by byli pod daleko větším tlakem, kdyby nad nimi visel meč toho referenda,“ podotkl Ferjenčík.
Mikuláš Ferjenčík
Vít Rakušan poté zdůraznil, že hnutí Starostové a nezávislí se v obecné rovině referendu nebrání, na lokální úrovni ho velmi vítají, ale na úrovni celostátní jsou mnohem opatrnější. Celostátní referendum lze už dnes vyhlásit ad hoc ústavním zákonem.
Kdyby prošel návrh SPD Tomia Okamury, mohlo by jen 100 tisíc lidí fatálně ovlivnit budoucnost země, což se Rakušanovi zdá nepřijatelné. Zvlášť pokud by se mělo hlasovat o odchodu České republiky z EU. Ferjenčík připomněl, že Babiš už dopředu odmítl referendum o odchodu z EU a bez něj se v podstatě nevytvoří ústavní většina potřebná pro schválení obecného zákona o referendu, takže se nemusíme bát hlasování o odchodu z EU. „Babiš už řekl, že tam hlasování o této otázce nebude, a on má dost poslanců na to, aby to zablokoval, takže to tam prostě nebude,“ podotkl Pirát.
Rakušana tím však neuklidnil. Vyjádřil obavu ze šíření dezinformací, které mohou výsledek referenda ovlivnit. Současně nabídl recept, jak proti tomu bojovat. „Já pouze říkám, že ta přímá demokracie má vyrůstat odspodu. Lidé si na tento institut musejí zvyknout. Švýcaři s ním pracují už dvě stě let. A to od nejnižších úrovní až po úroveň celostátní. Pokud začneme na celostátní úrovni, bude z referenda do jisté míry nepředvídatelný politický nástroj, u kterého může být příliš snadné ovlivnit ho např. skrz dezinformace.“
Tuto obavu Ferjenčík uznal jako relevantní. I Piráti prosazují to, aby se napřed konala různá lokální referenda a teprve později by mělo být možné hlasovat o ústavních otázkách. Ona velká ústavní referenda by v sobě měla mít více brzd. Nakonec však může být klidně možné hlasovat v referendu o odvolání prezidenta. Alespoň podle představ Pirátů.
Než se rozloučili s diváky, přidali pánové pár slov k protikuřáckému zákonu. Shodli se na tom, že by tento zákon měl být zmírněn. Rakušan však jedním dechem dodal, že protikuřácký zákon neplatí ještě ani rok, a když ho změníme, tak znovu znejistíme podnikatele, kteří se novému zákonu museli přizpůsobovat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
