Slovenský projekt Konšpirátori.sk se před několika lety stal vzorem pro české bojovníky proti dezinformacím. Pod heslem „ chraňte svou značku před spojením se sporným obsahem“ byli středoevropským průkopníkem nátlaku na inzerenty, aby neinzerovali v médiích, šířících „prokremelskou propagandu“.
První s takovým seznamem přišel v roce 2015 jistý Juraj Smatana. Jde o někdejšího poradce premiérky Radičové, o kterém se na Wikipedii můžete dočíst, že „od roku 1989 se věnuje občanskému aktivismu, zejména v oblasti životního prostředí“.
Konšpirátori ale od počátku provozovali komplexní systém na sebe navazujících aktivit, který dokázal firmám velmi pádně vysvětlit, že inzerovat na uvedených webech opravdu není dobrý nápad.
Za projektem stojí dvojice Peter Jančárik a Ján Urbančík. Lidem neznalým slovenských reálií jména příliš neřeknou, ale jedná se o dvojici podnikatelů v reklamě. Ján Urbančík vlastnil reklamní agenturu Net Succes společně s Peterem Mačingou, který byl současně společníkem ve vydavatelství Petit Press, které vlastní podstatnou část slovenského novinového trhu, včetně deníku SME.
Kuriozitou je, že právě jeho redaktoři tvořili podstatnou část „komise“, hodnotící média. Dnes je tento tým širší a definovaný tak, aby zabíral co nejširší záběr profesí. Z Česka do něj dojíždí expertka na dezinformace Alexandra Alvarová.
Peter Jančárik, druhý ze zakladatelů, pro změnu stojí za další vlivnou reklamní agenturou Seesame.
Skupina mediálních a reklamních podnikatelů si tedy vytvořila neziskovou organizaci, která zásadně ovlivňuje trh, na kterém sami působí.
Další detaily o pozadí slovenské „konspirátorské“ lobby zveřejnil server Hrot.info, když se v roce 2020 dostal na jejich seznam. Rozebral střet zájmů prakticky všech tehdejších „hodnotitelů“, stejně jako naprostou nestransparentnost jejich hodnocení.
Nyní projekt Konšpirátori.sk zařadil deník Standard na seznam stránek se závadným obsahem kvůli tomu, že údajně obsahuje „klamavé, dezinformační zprávy a lživou propagandu“ nebo „konspirační teorie či bludy“. Učinili tak dva týdny poté, co mu právní kancelář Baker McKenzie jménem společnosti Standard zaslala výzvu k odstranění z tzv. šedé zóny.
V projektu Konšpirátori.sk byl deník Standard po prvním sčítání hlasů odborné komise vedený už před tím několik měsíců. Tzv. šedá zóna je podle konspirátorů jakýsi mezistupeň mezi konspiračními a ověřenými zdroji.
Podle deníku Standard naproti tomu web Konšpirátori.sk nedokáže v celkovém počtu téměř 40 tisíc článků, které dosud na Standardu vyšly, uvést jediné nepravdivé či jinak lživé tvrzení.
Autorem zprávy je vysokoškolský učitel politologie Pavol Hardoš, který zdůrazňuje, že zpráva „nevyjadřuje názor celé komise“ a vznikla až po „nezávislém posouzení webu jednotlivými členy komise“. Nedávno se Hardoš na svém vlastním facebookovém profilu chlubil tím, že ho deník Postoj označil za „největšího extremistu mezi místními liberály“.
V hodnoticí komisi projektu jsou kromě Hardoše také progresivní (a pro účely "plurality“ i někteří liberální) novináři a publicisté Matúš Ritomský ze Sme, Filip Struhárik z Denníku N, Michal Hvorecký, který v minulosti pravidelně publikoval ve Sme a nyní publikuje v N, a Dávid Tvrdoň, který od roku 2015 pracuje přímo pro Sme. Například Tomáš Kriššák z Gerulata Technologies, jehož manipulativní praktiky jsme podrobně rozebrali v loňském článku, radiolog Maroš Rudnay, který letos v červnu šířil dezinformace o autorství anonymního webu Aborratari.com, nebo Alexandra Alvarová. Ta v minulosti pomáhala ve sbírce pro Svatopluka Bartíka, zastupitele městské části Brno-střed, který šířil dezinformace o prezidentu Miloši Zemanovi, že trpí rakovinou a zbývá mu sedm měsíců života. Soud Bartíkovi nařídil zaplatit odškodné 250 tisíc korun, uvádí zástupce šéfredaktora deníku Standard Petr Štěvkov.
„Výbor složený částečně z publicistů některých konkurenčních novin a mnoha známých pokrokářů posunul Standard do konspirační zóny. Učinili tak poté, co naši právníci požádali o jejich zařazení do nižší kategorie. A také poté, co jsme se chlubili miliony čtenářů měsíčně a poté, co pokrokáři nevyhráli všeobecné volby,“ shrnuje Štěvkov s tím, že konspirátoři zařadili Standard mezi konspirační weby bez jakéhokoli předchozího upozornění na nepravdivost faktů o Standardu, ale nebyli schopni doložit existenci žádného takového případu mezi našimi 40 000 články. Naopak se ve svém úsudku dopustili hrubé a prokazatelné dezinterpretace.
Poslední útok Standard vnímá jeho redakce jako příležitost, jak zvýšit celkovou úroveň diskurzu na Slovensku.
Poslanec za SNS Roman Michelko odsoudil, že deník Standard byl zařazený mezi konspirační weby, a zpochybnil komisi, která tak rozhodla. „To je úplně vrchol, na základě jakých kritérií? Kdo jmenoval tu komisi? To jsou samozvanci. Já udělám jinou komisi – antikonspirátory nebo hoaxery z červených deníků a dám vám x pochybení. To není nikdo, kdo byl objektivně vybraný,“ uvedl Michelko v rozhovoru pro Aktuality.sk.
Šéfredaktor Postoje Martin Hanus ve své pravidelné rubrice Týdenní volba redaktora tvrdí, že Konšpirátori.sk „tímto krokem znehodnotili svůj žebříček a ve své mediální politice se začali podobat Ficovi: co se jim nelíbí, označují za lživou propagandu“.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
