Ústavní zákon o obecném referendu nejspíše dostane ve sněmovně šanci. O návrhu normy jednají ANO, SPD, KSČM a Piráti. Podle Kysely ale nic takového politici ústavě jakožto zákonu nejvyšší právní síly nedluží. „Ústava říká, že takový zákon být přijat může, ale nikoli musí. Nemá podobu příslibu, ale spíše výhrady,“ vysvětlil.

V České republice je to podle Kysely zařízeno spíše tak, že lid mluví primárně skrze Parlament, a jestli ten má pocit, že existují určité otázky, které přesahují jeho mandát, má možnost přijmout ústavní zákon, pomocí něhož tuto otázku převede k rozhodnutí lidu. „To byl v našem případě vstup do EU a tato myšlenka mně připadá jako dostačující,“ dodal.

Podle Kysely obecně platí, že vůči referendu je možné vznést námitky, z nichž ta zásadní je ta, že neumožňuje kompromis. „Rozhodnutí je tady buď ano, nebo ne. Těsná většina pak převálcuje menšinu. Jde o to, zda ji bude pak válcovat trvale a v jak citlivých věcech,“ dodal v rozhovoru pro DVTV.

Ústavní právník nezapomněl poukázat na to, že například rozhodnutí v Parlamentu předchází nějaký proces, kde dochází ke zvažování argumentů pro a proti. „Tady se zkrátka ten kompromis hledá a rozhodnutí Poslanecké sněmovny pak není nevratné,“ řekl a dodal, že naopak referendu předchází nevyvážená kampaň, která je spíše plná emocí než argumentů. „Podívejte se, jaké argumenty probíhaly v souvislosti s přímou volbou prezidenta, to bylo rozhodování na základě emoci a afektu,“ upozornil.

Celý rozhovor ZDE.