Prodejme Trumpovi Grónsko, vyzval dánský analytik. Vydělají prý všichni

16.01.2025 21:44 | Monitoring

Donald Trump nevyloučil možnost použití vojenské síly k získání kontroly nad Grónskem. Dánský analytik podporuje dohodu mezi Dánskem a USA, protože Grónsko čelí ekonomickým a sociálním problémům a spolupráce by mohla být pro všechny výhodná. USA by získaly strategickou dominanci, Dánsko by se zbavilo finanční zátěže a Grónsko by získalo investice. Dohoda je podle něj na křižovatce, kdy Trump ji prosazuje agresivně, Grónsko je otevřené diskusi a Dánsko se zatím k věci staví zdrženlivě.

Prodejme Trumpovi Grónsko, vyzval dánský analytik. Vydělají prý všichni
Foto: Repro Youtube
Popisek: Donald Trump

Donald Trump odmítl vyloučit možnost použití vojenské síly k získání kontroly nad Grónskem a Panamským průplavem. Během tiskové konference, která se konala 7. ledna v Mar-a-Lago, prohlásil, že nemůže zaručit, že k takovému kroku nepřistoupí, a zdůraznil, že obě území mají pro USA zásadní strategický význam.

Podle Trumpa je Grónsko klíčové pro americkou národní bezpečnost a vyjádřil pochybnosti o tom, zda by mělo zůstat pod dánskou správou. Ohledně Panamského průplavu prohlásil, že je životně důležitý pro americkou ekonomiku, a naznačil, že by měl být opět pod přímou kontrolou USA.  

Jeho výroky vyvolaly ostré reakce – dánská vláda i grónští představitelé důrazně odmítli jakoukoli možnost změny statutu Grónska, zatímco Panama dala jasně najevo, že nepřipustí jakýkoli pokus o omezení své suverenity nad průplavem. Trumpovy výroky tak znovu vyvolaly mezinárodní pozornost a široké diskuse o budoucnosti těchto území.

Dánský investor a analytik Ulrik K. Lykke na platformě X vyjadřuje podporu dohodě mezi Dánskem a Donaldem Trumpem o Grónsku. Tvrdí, že Grónsko je v ekonomických a sociálních problémech a že dohoda s USA by byla pro všechny strany výhodná („win-win-win“). Připojil mapu Grónska a Islandu, čímž zdůrazňuje geopolitický význam regionu.

Proč by se USA musely dohadovat o Grónsku s Dánskem? Grónsko je autonomní území Dánska, ale stále spadá pod dánskou suverenitu. Historicky bylo dánskou kolonií a až v roce 2009 získalo širokou autonomii, která mu umožňuje rozhodovat o většině vnitřních záležitostí včetně správy přírodních zdrojů a místní politiky. Nicméně otázky obrany a zahraniční politiky stále zůstávají v kompetenci dánské vlády, což znamená, že jakékoliv změny v suverenitě by musely být schváleny Dánskem.

Zároveň mnozí Gróňané usilují o úplnou nezávislost, ale uvědomují si svou ekonomickou závislost na Dánsku, které poskytuje rozsáhlé finanční dotace na chod grónské ekonomiky. Jakýkoliv plán na převod Grónska pod americkou správu by tedy vyžadoval nejen souhlas Dánska, ale i rozhodnutí samotných Gróňanů, což dánská vláda opakovaně zdůrazňuje.

Ulrik K. Lykke ve svém příspěvku zdůrazňuje obrovskou rozlohu Grónska a strategickou polohu. „Grónsko má rozlohu 836 300 čtverečních mil (2 166 086 km²). Plochu dostatečnou na to, aby se do něj vešlo Německo šestkrát. Větší rozlohu než státy Aljaška a Texas dohromady. Délku přes 2 670 km ze severu na jih,“ přibližuje analytik.

V doprovodné mapě vizuálně ukazuje velikost Grónska ve srovnání s jinými částmi světa, aby upozornil na geopolitický význam Grónska. Často se stává, že na běžných mapách (kvůli zkreslení projekce) Grónsko vypadá menší, než ve skutečnosti je.

 

 

V souvislostech také poukazuje na ekonomickou silnou závislost Grónska na Dánsku. Grónsko má malou ekonomiku – jeho HDP je přibližně tři miliardy dolarů. Ročně dostává dánské dotace ve výši 600 milionů dolarů. Dánsko poskytuje nejen finanční podporu, ale i infrastrukturu a další klíčové služby, což ukazuje na jeho roli v chodu grónské ekonomiky.  

Na sdíleném grafu analytik znázorňuje obrovský rozdíl mezi grónským HDP a dánskými dotacemi, přičemž dotace představují výraznou část grónského rozpočtu.  

Nevynechává ani klíčové ekonomické a demografické charakteristiky Grónska, přičemž zdůrazňuje jeho malou populaci a nízkou nezaměstnanost. Grónsko má přibližně 55 000 obyvatel, z nichž kolem 27 000 tvoří pracovní sílu. Nezaměstnanost je zde 3,7 %, což je nejnižší hodnota za poslední roky. Zatímco nízká nezaměstnanost je obvykle vnímána jako pozitivní ekonomický faktor, v tomto případě komplikuje firmám získávání kvalifikovaných pracovníků, což může omezovat hospodářský růst.

 

 

Zmiňuje také jednostranně zaměřenou ekonomiku Grónska, jejíž hlavní oporou je rybolov, který tvoří 98 % exportu země. Mezi nejvýznamnější vývozní komodity patří krevety a platýs, přičemž právě krevety dominují grónskému obchodu.

„Naneštěstí se ostrov potýká s vážnými sociálními problémy: nejvyšší míra sebevražd na světě. Vysoká míra vražd a problémy s domácím násilím. Nejvyšší spotřeba alkoholu na obyvatele na světě,“ dodává, že stabilní budoucnost země vyžaduje řešení hlavních příčin těchto smutných skutečností.

Grónsko se také potýká s velkou bytovou krizí, která je dalším významným sociálním problémem ostrova. Konkrétně se zaměřuje na situaci v hlavním městě Nuuku, kde chybí více než 1 000 bytů, přičemž na čekací listině pro veřejné bydlení je přes 2 000 lidí. „Klíčovým problémem jsou vysoké náklady na bydlení, protože výstavba v Arktidě je o 30 % dražší,“ vysvětluje analytik.

 

 

Dále poukazuje na obrovské nerostné bohatství Grónska a naznačuje, že ostrov skrývá obrovské přírodní zdroje. Na grafu zobrazuje rozložení klíčových surovinových nalezišť po celém Grónsku, ostrov je bohatý na strategické suroviny, mezi něž patří:  38,5 milionu tun vzácných zemin, které jsou klíčové pro výrobu moderních technologií, jako jsou baterie, elektromobily nebo polovodiče. Masivní ložiska uranu, což naznačuje možnost rozvoje jaderné energetiky nebo těžby pro export. Rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, což by mohlo znamenat energetickou nezávislost a nové ekonomické příležitosti. Dále drahé kovy, jako je například zlato, měď a zinek. A také jedny z největších zásob pitné vody na světě.

Zároveň poukazuje na historický vztah mezi Dánském a Grónskem. Dánsko mělo plnou kontrolu nad Grónskem téměř 200 let, ale postupně mu poskytovalo větší autonomii. Teprve v roce 2009 získalo Grónsko samosprávu a převzalo většinu vnitřních záležitostí. Sílící grónské hnutí za nezávislost představuje dnes podle analytika výzvu pro Dánsko, které si nad ostrovem stále udržuje kontrolu v některých klíčových oblastech.

Pro kontext dodává, že Dánsko je malá země s pouhými šesti miliony obyvatel. „Přestože se jedná o bohatou zemi, je její schopnost podporovat rozvoj Grónska ekonomicky omezená. Naše země zanedbala možnosti a nyní má velký smysl je prozkoumat,“ uvádí Dán.

 

 

Donald Trump projevuje zájem o Grónsko opakovaně. Již v roce 2019 vyjádřil snahu získat Grónsko pro USA, ale tyto snahy rychle utichly kvůli pandemii koronaviru. Nyní však podle analytika Trump na toto téma vystupuje mnohem agresivněji a jeho postoj je nepřehlédnutelný. Celkově naznačuje, že Trumpova iniciativa ohledně Grónska se opět dostává do popředí. „Republikáni ve Sněmovně reprezentantů údajně již také připravují legislativní návrh, který by jednání o Grónsku dal zelenou,“ dodává.

Shrnuje, že nový americký prezident Donald Trump se tolik zajímá o Grónsko hned z několika důvodů: „Jedním z nich jsou nevyužité přírodní zdroje v této zemi. Zájem USA o Grónsko je však také strategický. Kontrola arktických zdrojů a obchodních tras. Geopolitický vliv v Arktidě. Vojenská přítomnost v klíčovém regionu,“ zdůrazňuje s tím, že všechny uvedené skutečnosti nabývají v budoucnu na významu.

Ulrik K. Lykke ve svém příspěvku vysvětluje, že pokud má Grónsko usilovat o nezávislost, je klíčové, aby obyvatelé ostrova byli s tímto procesem srozuměni a podporovali ho. Zmiňuje, že před několika dny premiéři Dánska a Grónska na společné tiskové konferenci uvedli, že Grónsko je připraveno zkoumat možnosti nezávislosti. Autor také odkazuje na průzkum veřejného mínění, který ukázal, že 68 % obyvatel Grónska podporuje nezávislost, zatímco 32 % si přeje zůstat součástí Dánska. Na závěr zdůrazňuje, že většina obyvatel Grónska si přeje osamostatnění.

 

 

Grónsku by se podle něj mohlo dařit na cestě k nezávislosti díky volnému přidružení k USA. „Zde je důvod: Přístup k investicím do infrastruktury a průmyslu. Strategické partnerství v Arktidě. Suverenita při současném využívání ekonomické a obranné podpory USA. Grónsko nemůže dosáhnout úspěšné nezávislosti bez nových partnerství nebo mecenášů.

To vyvolává otázku, jaká by byla cena takového uspořádání? Wall Street Journal provedl hrubý výpočet a dospěl k částce přibližně 50 miliard dolarů. „Podle mého názoru je tato částka dobrým základem pro zálohu z partnerství.  

Nicméně aby byla dohoda spravedlivá, měla by být součástí i výrazná ‚renta‘ za vojenské základny a také poplatky za těžbu nerostných surovin,“ podotýká analytik.

„Dohoda by mohla být výhodná pro Dánsko, Grónsko i Spojené státy. Spojené státy získají dominantní postavení na klíčovém území. Dánsko se zbaví velkého hospodářského břemene. Grónsko získá obrovské investice pro lepší budoucnost. Všechny tři země by měly mít velký prospěch z využívání zdrojů. Dohoda se v současné době nachází na křižovatce. Trump ji prosazuje agresivně. Grónsko se zdá být otevřené diskusi a Dánsko to v současné době hraje potichu prostřednictvím diplomatických vazeb. Doufejme, že se podaří dosáhnout oboustranně výhodného řešení,“ uzavírá Ulrik K. Lykke.

 

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Natálie Brožovská



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Impérium vrací úder. Trump a Musk začali dělat pořádek a už je zle

9:40 Impérium vrací úder. Trump a Musk začali dělat pořádek a už je zle

„Maminky, odveďte si svá batolata z naší vlády.“ Tyto výzvy teď šíří po sociálních sítích odpůrci pr…