Profesor Beran u Xavera. To zase bude křiku...

04.03.2021 17:25

Epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran byl hostem rozhovoru na XTV. Výrazně doporučoval očkování, podle něj funguje spolehlivě. „Mezi těmi třemi registrovanými látkami pro Evropskou unii a zároveň i pro Českou republiku tak, i když mají drobné rozdíly v působení, není zásadního rozdílu v ochraně před těžkým onemocněním a v ochraně před hospitalizací,“ vysvětloval profesor. Ruské i čínské vakcíny se není třeba bát, ale je potřeba je pečlivě prozkoumat. Důležité je podle něj i to, aby lidé chodili na testy.

Profesor Beran u Xavera. To zase bude křiku...
Foto: Repro Youtube
Popisek: Vakcinolog, profesor Jiří Beran

Anketa

Má vláda Andreje Babiše dovládnout do voleb?

85%
15%
hlasovalo: 20036 lidí

Profesor Jiří Beran dostal nejprve dotaz, jak hodnotí dosavadní vakcinaci obyvatelstva. Odpověděl, že prozatím to hodnotí poměrně rozpačitě. „Těch vakcín obecně po Evropě je strašně málo. Nejsou naplněny sliby, které byly dány výrobci na dodávky očkovacích látek, takže jich je nedostatek,“ míní známý český epidemiolog a vakcinolog. Co se týče metodiky toho, jakou část obyvatelstva očkovat, tak to prý bylo zpracováno velmi dobře a za dobrý signál považuje zapojování praktických lékařů do očkování.

„Ti si vybírají mezi svými pacienty ty, kteří jsou nejvíce ohrožení těžkým průběhem onemocnění, a ty začnou očkovat už tento týden, čili z tohoto pohledu bych řekl, že je to dobré, to, co je špatné, je, že těch vakcín je málo,“ vysvětlil. Co se týče možnosti výběru vakcín mezi pacienty, zde je podle Berana zatím malá šance, jelikož se očkuje tou vakcínou, která zrovna přišla v dodávkách do České republiky.

Celý rozhovor ZDE:

„Mezi těmi třemi registrovanými látkami pro Evropskou unii a zároveň i pro Českou republiku, jenom zopakuji, že z nich je Pfizer/BioNtech, druhá Moderna, třetí AstraZeneca, tak mezi těmito třemi vakcínami, i když mají drobné rozdíly v působení, není zásadního rozdílu v ochraně před těžkým onemocněním a v ochraně před hospitalizací,“ vysvětlil. Lidé, kteří byli očkovaní, jsou chráněni před tím, aby měli těžký průběh či byli hospitalizováni. Liší se však v tom, jak působí na různé mutace či na redukci některých symptomů jako například, zda člověk bude mít teplotu nebo horečku a tak dále. To je prý však v porovnání s tím, že každý den umírá 150 osob, podružné.

Následně se Xaver zeptal na důležitost první dávky a zda člověk, který ji obdržel, je alespoň částečně chráněn. To Beran potvrdil. „Vždy si musíme představit, že ten imunitní systém, když se napoprvé setká s tou očkovací látkou, a tyto tři očkovací látky my si musíme představit, že jsou absolutně jiné než ty, na které jsme byli zvyklí, protože ty předchozí očkovací látky vpravovaly buď kousek tohoto viru nebo té bakterie a my jsme si na ně vytvářeli protilátky, kdežto tyto tři vakcíny, které jsou k dispozici, tak vlastně vstupují do organismu a přinášejí informaci o tom, aby si naše buňky vytvořily zdání toho, že je ta buňka napadená koronavirem, a z tohoto pohledu je velmi důležité myslet na to, že po aplikaci první dávky ta indukční fáze, ve které se náš imunitní systém setkává a seznamuje s tou očkovací látkou s tím vytvořeným antigenem, nějakou dobu trvá a běžně to bývá dva až tři týdny.

Proto jsou lidé relativně spolehlivě chráněni po této době dvou až tří týdnů. U těch prvních dvou vakcín, které jsem zmiňoval, se ta druhá dávka aplikuje už za tři týdny, respektive za čtyři týdny, u té poslední až za dvanáct týdnů. Čím delší doba je od aplikace první dávky, tím se později vytváří mohutnější imunitní odpověď, protože ten organismus a ten imunitní systém má dostatek času na to, aby se naindukoval, aby se s tím seznámil a aby si začal vytvářet imunitní odpověď,“ objasňoval fungování vakcín profesor Jiří Beran.

Anketa

Nechali byste si píchnout vakcínu Sputnik V? (Ptáme se od 2.3.2021)

88%
12%
hlasovalo: 30340 lidí

„Za jak dlouho budeme muset jít všichni znovu na očkování, když teď připustíme, že během půl roku, řekněme, budou všichni lidé, kteří budou mít zájem se naočkovat, tak za jak dlouho budeme muset jít znovu?“ chtěl vědět Xaver.

Podle Berana se na to dnes těžko hledá odpověď, neboť nevíme, jak dlouho bude trvat imunitní odpověď, a též to prý záleží na tom, jak ti lidé budou v kontaktu s tím virem. „Pokud by se přestaly nosit třeba roušky a ti lidé by byli v intenzivním kontaktu, tak by to pro ně znamenalo buď přirozené přeočkování, nebo prolomení té imunity a vznik onemocnění,“ pověděl Beran. To, co se stane, se tedy těžko odhaduje.

To, kdy se vrátíme k normálnímu životu bez roušek a respirátorů, je prý pouze otázka schopnosti vedení státu, kdy proočkuje rizikovou část populace a osoby, které onemocnění ještě neprodělaly. Podle odborníka by to mohlo být třetí čtvrtletí tohoto roku. „Na druhou stranu na podzim přijde zase období akutních respiračních infekcí, takže je možné, že by se objevila s podzimem nějaká nová varianta,“ upozornil Beran. Důležité však je proočkovat rizikovou skupinu obyvatelstva, potom by si zdravotníci a nemocnice mohli alespoň na chvíli vydechnout. Za dostatečné proočkování, které vyvolá kolektivní imunitu, označil 70 %. Pokud tedy bude 70 % obyvatel proočkováno, tak se zastaví šíření viru v populaci.

Dále přišla řeč na ruskou a čínskou vakcínu. Profesor Jiří Beran posluchače ubezpečil, že se jich není třeba bát, a jak ta čínská, tak ta ruská vakcína jsou konstruovány velmi dobře z hlediska tvorby vytváření imunitní odpovědi. Z hlediska konceptu jsou srovnatelné s těmi, které tu máme k dispozici, ale i přes to je potřeba dát pozor na dokumentaci vakcín, kterou je třeba pečlivě prozkoumat. Na to má dostatek odborníků Evropská léková agentura a ta by to tedy měla posoudit. „Samozřejmě pro nás ukázkou může být to, že se vakcína používá i v jiných státech ve větších množstvích tam, kde tyto vakcíny byly schopné proočkovat milion nebo dva miliony lidí, tak samozřejmě už to je úkazem toho, že ta vakcína s největší pravděpodobností, pokud se jedná o vyspělou zemi s dostatečným systémem hlášení nežádoucích účinků, bezpečná,“ pověděl vakcinolog.

Na závěr vzkázal, že k onemocnění je dobré mít respekt, nikoliv se ho bát. „Velmi důležité a na čem záleží, je, aby lidé v případě, že mají nějaké příznaky, aby chodili na testy a zjišťovali, jestli jsou pozitivní, nebo ne. V případě, že jsou pozitivní, aby se co nejdříve izolovali od další generace lidí, kteří s nimi žijí, a od rodiny a aby užívali symptomatickou léčbu, léčbu na jednotlivé symptomy, a aby se vždycky podívali na stránky Infektologické společnosti, jaké léky jsou v tuto chvíli doporučovány pro samoléčbu, to bych považoval za vůbec nejdůležitější v tuto chvíli,“ uzavřel profesor Jiří Beran.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: tle

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…