„Válka na Ukrajině byla výsledkem velmi špatného nápadu Spojených států amerických z roku 1994. Tím byl projekt rozšiřování NATO až donekonečna a všude: Prostě pokračujte na východ,“ hovořil Sachs s novinářem Tuckerem Carlsonem o projektu takzvaného hlubokého státu v USA (deep state, pozn. redakce), který začal s rozhodnutím prezidenta Billa Clintona. Podle Sachse už v následujících letech nezáleželo na tom, kdo byl zvolený dalším americkým prezidentem, vždy po zvolení byl informován o agendě rozšiřování Severoatlantické aliance směrem na východ. To i přes to, že v roce 1990 při jednáních o znovusjednocení Německa Spojené státy ujistily někdejšího ruského prezidenta Michaila Gorbačova o tom, že se NATO nerozšíří „ani o píď na východ“. Sachs nicméně zmínil, že hluboký stát v Americe si s myšlenkou rozšíření NATO na východ pohrával již od roku 1991–1992, od rozpadu Sovětského svazu, kdy Amerika nabyla dojmu, že je jedinou supervelmocí a může mít vše pod kontrolou.

Od té doby bylo NATO postupně rozšiřováno o nové členské státy během několika vln, které se odehrály pod vládou různých amerických prezidentů. První významné rozšíření se uskutečnilo za prezidenta Billa Clintona v roce 1999 a přineslo členství Polsku, Maďarsku a České republice. Další vlna rozšíření přišla za prezidenta George W. Bushe. V roce 2004 bylo do NATO přijato sedm zemí: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko.

Jedno z prvních varování přišlo v roce 2007. Na 43. mnichovské bezpečnostní konferenci se ruský prezident Vladimir Putin vymezil proti rozšiřování NATO východním směrem. Spojené státy však i přesto začaly v roce 2008 uvažovat o rozšíření o Ukrajinu a o Gruzii. „Proto vznikla tato válka,“ prohlásil ekonom Sachs. O dva roky později, na konci Bushovy administrativy a začátku administrativy Baracka Obamy, byla do aliance přijata Albánie a Chorvatsko. Během Obamovy administrativy byla přizvána Černá Hora a do aliance vstoupila v roce 2017.