Propad našich preferencí je dočasný, domnívá se starosta za ODS

12.12.2013 16:21

,,Během poměrně krátké doby se ukáže, zda strany, které v parlamentních volbách dosáhly vysokého volebního výsledku, mají vhodné osobnosti pro výkon vysokých veřejných funkcí včetně ministerských.“ V rozhovoru, který poskytl starosta Pohořelic Josef Svoboda (ODS) našim stránkám, jsme hovořili nejen o výsledku předčasných voleb, ale zaměřili jsme se především na hospodaření a rozvoj města včetně plánovaného vzniku biocentra. Rozpovídal se také o přímé demokracii.

Propad našich preferencí je dočasný, domnívá se starosta za ODS
Foto: archiv starosty
Popisek: Ing. Josef Svoboda starosta Pohořelic

ODS v rámci předčasných voleb naprosto propadla. Jak byste popsal současný stav, ve kterém se strana nachází? A domníváte se, že propad preferencí je jen dočasný a ODS se podaří obnovit punc pravicové strany? Jak?

Domnívám se, že propad preferencí je dočasný. Procento voličů již podle mého názoru nebude dále razantně klesat. Je zřejmě taky pravdou, že v dohledné době preference ODS ani nebudou razantně stoupat. Voliči chtěli změnu současného stavu a volili jiné, alternativní strany. Během poměrně krátké doby se ukáže, zda strany, které v parlamentních volbách dosáhly vysokého volebního výsledku, mají vhodné osobnosti pro výkon vysokých veřejných funkcí včetně ministerských. Samozřejmě se rovněž ukáže, zda jsou strany schopny slibovaných výsledků dosáhnout – snížení zadlužení, úspor v rozpočtu, omezení korupce (domnívám se, že mnohdy se jedná pouze o domnívanou korupci či netransparentnost v zadávání veřejných zakázek). Návrhy na změny - dvojí valorizace důchodů, více prostředků do zdravotnictví, samozřejmě sociálních věcí atd. zatím počítají s nárůstem výdajů bez navýšení v oblasti příjmů státního rozpočtu (možná mi ale něco uniklo).

Byť za ODS kandidovala do sněmovny řada starostů, Vy osobně nikoliv. Proč? Jaké jsou tak Vaše politické priority do budoucna? Chtěl byste se pokusit znovu obhájit mandát starosty?

Návrhy osobností na kandidátky jsou záležitostí nominací od orgánů ODS. Výkon funkce starosty menšího města mě plně vytěžuje. Máme v Pohořelicích hodně věcí rozpracovaných, rád bych pokračoval v práci ve vedení města. Samozřejmě bude záležet na výsledcích komunálních voleb.

V čele města jste nyní více než 10 let. Jak se za tu dobu proměnil chod úřadu a co považujte za své největší úspěchy?

Zažil jsem vznik obcí s rozšířenou působností (ORP) od 1. 1. 2003, vytvoření podmínek pro fungování úřadu obce s rozšířenou působností – jak budov, tak i personálně, splacení půjčky na kanalizaci od SFŽP ve výši 75 milionů během 5 let. Během této doby jsme přešli od samostatných nepropojených počítačů většinou bez připojení na internet do optické sítě s vysokokapacitním připojením k internetu, využíváním základních registrů apod. Člověk si to uvědomí, až když je nucen se nad vývojem zamyslet (jako např. nyní). Samozřejmě že to vyžaduje běžný vývoj a tento posun je záležitostí kolektivu pracovníků i externích firem, ale je to dobrý pocit „být při tom“ a napomáhat tomuto vývoji. Je dobře, že vymoženosti, které před 10 - 12 lety byly v nedohlednu, jsou nyní samozřejmostí.

Úspěchy – mimo výše uvedených je to pokračování v odkanalizování města, rozšiřování vodovodů a plynofikace, zpevňování komunikací, oprava a zateplení budov sloužících pro školství, objektů městského úřadu, uskutečnění komplexní pozemkové úpravy (prováděl Pozemkový úřad, město ale v průběhu úprav úzce spolupracovalo), dokladování historického vlastnictví města u řady pozemků či nemovitostí v rámci města, několik změn územního plánu – potřebného k rozvoji města. Během 10 let je takřka zaplněná průmyslová zóna o rozloze 40 hektarů. Počet zaměstnanců firem v Pohořelicích se zvýšil ze 1.700 ke 3.000 – i když to nejsou pouze lidé z Pohořelic, ale ze širokého okolí. Podařilo se nám skloubit rozšíření kanalizačních řadů s rekonstrukcí silnic ve městě – oprava silnic je sice záležitostí SÚS, ale ceníme si správného „načasování“ akce. Připravujeme podmínky pro zvýšení bezpečnosti dopravy – přestavba přestupního uzlu (9 autobusových stání), okružní křižovatka v centru města. Vytvoření podmínek pro výstavbu nových rodinných domů (zatím cca 200 RD), během 3 let očekáváme dalších cca 60 stavebních parcel. V územním plánu máme vyčleněné pozemky pro výstavbu bytových domů, myslím, že je na poměrně dobré úrovni i využití areálu bývalých kasáren – pro bytové i podnikatelské účely. Věříme, že během několika let se podaří vybudovat i protipovodňová ochrana města – máme stavební povolení na tuto akci a Povodí Moravy, s. p., čeká na vyhlášení dotačních programů, ze kterých by bylo možné realizaci profinancovat. Budování protipovodňových opatření je jednou z věcí, které se nám „táhnou“ dlouhou dobu – od roku 2006. Z dalších akcí - vybrané firmy zahájily práce na zvýšení podílu zeleně v extravilánu. Půjde o cca 40 hektarů biocenter a doprovodné zeleně kolem polních cest. Probíhá regenerace městského parku, kde jsou převážně odstraňovány dřeviny ve špatném zdravotním stavu a následně proběhne dosadba menšího množství stromů – stromořadí podél některých cestiček. Tyto akce budou viditelné až za několik let či desetiletí. Podporujeme spolky ve městě. Díky tomu se daří udržet a rozvíjet činnost místní tělovýchovné jednoty, ZUŠ, střediska volného času. Byť s potížemi, ale počítáme s rozšířením kapacity mateřské školy, což by nám mělo napomoci řešit otázku přijetí dětí starších 3 let a v budoucnu možná i mladších.

Myslím, že město má dobře „našlápnuto“ k dalšímu rozvoji. Samozřejmě jsme navázali na práci předchozího vedení města, myslím ale, že ani my se nemáme za co stydět a do budoucích let budou námi rozpracované projekty vodítkem pro případné následníky.

Městská pokladna ale není tak plná, jak byste si přál a představoval. Jaká je v tuto chvíli zadluženost města? A jaký vliv to má na hospodaření?

Město si na rozvojové záměry kromě vlastních finančních zdrojů muselo půjčit prostředky – např. na rozšíření ČOV a kanalizaci cca 50 mil. Kč, na úpravy areálu úřadu, na úpravy komunikací atd. Své závazky město plní a z prodeje části bytového fondu jsme získali peníze na dofinancování. V současné době máme zůstatek úvěrů ve výši necelých 41 milionů korun. Prostředky z privatizace bytů i tzv. přebytek hospodaření let minulých (cca 52 milionů Kč) pak slouží k dofinancování dotačních prostředků i k realizaci investiční výstavby z vlastních zdrojů. Domnívám se, že rada předkládá zastupitelstvu k projednání racionální návrhy. Zastupitelstvo města pak zase tyto návrhy podpoří tím, že je schválí. Byť zde máme samozřejmě i určitou rivalitu mezi kandidátkami, ale potřeby města jsou akceptovány všemi bez zásadních problémů.

V rámci úspor došlo v tomto volebním období také ke snížení počtu místostarostů ze dvou na jednoho. Jaký vliv to má na fungování úřadu? Vnímáte nějaké negativní dopady?

V minulosti měl jeden z místostarostů na starosti výhradně investiční výstavbu a údržbu města. Souviselo to i se skutečností, že v té době probíhala akce „Břeclavsko“, při níž se během 2 let prostavělo na rozšíření ČOV a rozšíření kanalizační sítě a kanalizačních přípojek takřka 100 milionů Kč. To samozřejmě vyžadovalo i zvýšenou potřebu komunikace s občany, úřady, dodavateli – i když jsme nebyli přímo investory. Po skončení této akce již potřeba uvolněného místostarosty pro tuto oblast nebyla tak velká. Pracovní nasazení však s místostarostou máme poměrně velké, na nějakou „pracovní dobu“ nemůžeme brát ohled. Negativní dopady to má zejména na naše rodiny. Snažíme se ale, za pomoci kolegů, potřeby města plně pokrýt.

Přepokládám, že nyní je Vaší prioritou rozpočet na příští rok. Jaký předpokládáte, že bude? Jste optimista? A jak městu například pomohla novela RUD?

Zastupitelstvo města projednává rozpočet města pravidelně koncem února. Do té doby hospodaříme podle pravidel rozpočtového provizoria vždy pro začátek roku. I rozpočet na rok 2014 budeme projednávat a schvalovat na konci února 2014. Vycházíme totiž potom ze známých skutečností předchozího roku (zůstatek na účtech města, čerpání i splátky úvěrů atd.) a máme i poměrně jasno, co chceme nebo co můžeme dělat v příslušném roce. RUD nám „přineslo“ docela zajímavé peníze – je to cca 9 mil. Kč navíc ročně (daňové příjmy roku 2013 oproti roku 2012). Na druhou stranu musím konstatovat, že zhruba o stejnou částku nám klesly daňové příjmy v roce 2009 oproti roku 2008 a od té doby taková situace trvala až do letošního roku. Nemohu tedy konstatovat nic jiného, než že je to návrat k hodnotám před 5 lety. Věřím, že tato situace bude trvat i nadále. Město má totiž nadále velký infrastrukturní dluh (vodovod, kanalizace, plynofikace, chodníky, komunikace, zeleň). Stabilní příjmy nám umožní vylepšovat město postupně, pravidelně a bez závislosti na získání dotací. Stává se totiž, že dotační tituly jsou vypisovány na jiné oblasti, než které potřebujeme naléhavě řešit, nebo jsou vypisovány pro jiné časové období, než ve kterém potřebujeme naše potřeby řešit.

Podle vašich slov bychom se měli držet ústavně zakotvené „parlamentní demokracie“.  Jak se tak stavíte k myšlence hnutí Úsvit, které požaduje zavedení přímé demokracie švýcarského typu? A máte s referendem zkušenosti jako starosta? Můžete být případně konkrétnější?

Referendum jsme v našem městě zatím nevypisovali. Domnívám se, že by to bylo velice pracné a finančně náročné. Např. prezidentské volby u nás ve městě stály cca 110 tis. Kč (odměny volebním komisím, nákup nějakého vybavení do volebních místností atd.). V rámci republiky je to, tuším kolem miliardy korun. Pokud bychom dělali do roka referendum několikrát, finančně (i organizačně) bychom se docela vysílili. Navíc je otázka, zda by rozhodnutí v referendu přineslo pro město (či republiku) kladný výsledek. Jsem přesvědčen, že kdyby se naformulovala otázka pro občany např. "Jste pro výstavbu krytého plaveckého bazénu s vyhřívanou vodou a welnesem? Vstup pro občany města zdarma", domnívám se, že většina občanů by odpověděla kladně, aniž by např. zvážila informaci, že potom nebudeme mít na provoz základní školy, mateřské školy a bude muset být vypnuté veřejné osvětlení – a možná ani to by nestačilo pokrýt ztrátu z provozování takového zařízení. Nelze vyloučit, že by se určitá skupina občanů dohodla – např. na sociálních sítích, prolobovala by si své zájmy a další by na to pak koukali s otevřenou pusou. Dalo by se tak pohodlně řídit město nebo i stát. Výsledek referenda by zavázal zastupitelstvo (vládu či Parlament) plnit závěry referenda, aniž by se s nimi ztotožňovali. To bych nerad. Mám radši, když mohu při projednávání určité věci seznámit zastupitele s mým pohledem na věc. Každý má právo se k záležitosti vyjádřit. Tím se dopracujeme k nějakému množství informací o problému, o možných dopadech na hospodaření nebo územní plánu města. Potom rozhodujeme.

Máme partnerská města v Polsku i na Slovensku. Zažil jsem několik starostů v obou státech a nemyslím si, že by jim např. přímá volba starostů nějak výrazně pomohla. Mají omezenou pravomoc ve finanční oblasti (mohou rozhodovat do určité částky v řádech asi 60 tis. Kč), při hlasování v zastupitelstvu nemohou hlasovat. Je to pro mě těžko představitelná situace.

Mám dojem, že i přímá volba prezidenta byla spojena s jinými očekáváními, než nyní občas vidíme ve skutečnosti. Domnívám se, že určitá shoda mezi starostou a zastupitelstvem by měla být, obdobně pak i mezi prezidentem a Parlamentem. V některých případech mám při čtení novin pocit, že se představy hlavy státu a představitelů státní moci dost rozchází.

Jak to aktuálně vypadá se záměrem na vznik biocentra u Pohořelic? Cílem je zvýšení ekologické stability krajiny. Můžete být trochu konkrétnější? A z čeho bude projekt za 40 milionů financován?

V Pohořelicích máme podstatnou část pozemků rovinatých, ideálních pro zemědělskou velkovýrobu. Však také pole mají často rozlohu i několik set hektarů a bývají osety stejnou plodinou. Krajina je pak fádní, zvěř se nemá po část roku kam schovat. Z těchto důvodů byly při komplexních pozemkových úpravách vyčleněny některé pozemky pro výsadbu dřevin. Na několika místech vzniknou větší plochy zeleně, další budou stromořadí podél vybraných polních cest. Největší biocentrum bude mít rozlohu asi 36 hektarů, menší asi 5 hektarů. Velké plochy by měly být několik let oploceny, aby nedošlo v době růstu stromů k jejich poškození srnčí zvěří nebo okusem od zajíců. Firma, která vyhrála výběrové řízení, tyto práce provede za částku do 28 milionů korun. Práce již byly zahájeny. Částka bude hrazena v celé výši z dotace.

Máte nějaký vzkaz pro občany?

Určitě bych chtěl popřát čtenářům Parlamentních listů příjemné svátky a v každém případě pevné zdraví a hodně úspěchů v roce 2014.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Po pořadu ČT odsouzeni Václav Moravec, Babiš i Pirát Bartoš. Nadávky i nové informace

21:35 Po pořadu ČT odsouzeni Václav Moravec, Babiš i Pirát Bartoš. Nadávky i nové informace

Dnešní vysílání pořadu Otázky Václava Moravce se přetřásalo v průběhu odpoledne i na sociálních sítí…