Propaganda? Samo se to nepochválí, udeřila Jourová. Plán EK zblízka

13.06.2020 16:42

Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová a redaktor Britských listů Bohumil Kartous spolu pohovořili o dezinformacích a o boji Evropské unie proti nim. Toho se má týkat nová strategie EK. „Někdo mi říkal, že chceme v Evropě proevropskou propagandu, my se tomu slovu trošku vyhýbáme, ale myslím, že je potřeba si nalít čistého vína, že nežijeme v době, kdy se dobré zboží chválí samo,“ řekla Jourová a vysvětlovala, jak lidem v karanténě „mohly škodit“ informace. Ty je prý mohly „dostat do paniky“ a „velmi nekomfortní situace“.

Propaganda? Samo se to nepochválí, udeřila Jourová. Plán EK zblízka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Věra Jourová
reklama

Anketa

Petr Nečas nebo Robert Šlachta. Kdo je pro vás důvěryhodnější?

hlasovalo: 16094 lidí
„Došlo k určitému historickému okamžiku, kdy Evropská unie prostřednictvím vysokého představitele pro zahraniční záležitosti a bezpečnost pana Borrella a místopředsedkyně Evropské komise paní Jourové představila aktivní plán, jak bojovat s dezinformacemi, jak se proti nim stavět,“ načal na úvod Kartous k plánu EK, který počítá s tím, že by sociální sítě měly každý měsíc podrobně informovat Evropskou komisi o tom, co dělají proti šíření dezinformací, a také více spolupracovat s ověřovači faktů a používat oficiální zdroje informací. 

Jourová poodhalila, co stálo za vznikem plánu, v rámci něhož Brusel hodlá posílit unijní kapacity v odhalování a analýze dezinformací. „Internet může být zneužit jako zbraň pro šíření lživé propagandy a tlaku a manipulace lidí. Vychází to z širšího povědomí nebo zjištění, že internet je úžasná věc, která můžu zorganizovat účinnou a rychlou humanitární pomoc a zároveň to je pole, kde se může vytvořit nebo zesílit humanitární krize,“ osvětlila plán Jourová. 

Při dřívějších pandemiích tady dle ní nebyl podobný nástroj, který se dostal i k lidem zavřeným v karanténě vystaveným „bezprostřednímu informačnímu tlaku“.

Lidé prý byli zavaleni informacemi a právě ty jim „mohly škodit“, mohly je „znervóznit“ či „dostat do paniky“ a do „velmi nekomfortní situace“.

Jourová prý často dostává otázku, zdali nezavádí cenzuru. „Hned na začátku říkám: Nezavádíme cenzuru. My jenom chceme, aby byl dán větší prostor pro informace, které jsou ověřené a ověřované, které jsou spolehlivé. Které nemají za cíl dostat společnost do daleko horší situace,“ tvrdí.

Kartous následně podotkl, že „je evidentní a prokazatelné“, že Pobaltské státy a Česká republika mají dle něho být pod větším tlakem dezinformačních kampaní než ostatní členové EU.

„Necítíme stejně silné volání po řešení problému dezinformací na Západě a na Východě,“ podotkla eurokomisařka a jmenovala třeba příklad Nizozemí a sestřeleného letadla MH17 nad okupovanými územími východní Ukrajiny. „Kdyby si Holanďani sami nesáhli na to, jak účinná umí být ruská propaganda, tak bychom tam těžko vysvětlovali, proč dneska ve střední a východní Evropě alarmujeme,“ zmínila.

„Já jsem sama produkt ruské propagandy,“ pronesla Jourová s tím, že každý listopad „vzývala Auroru a Velkou říjnovou socialistickou revoluci“. „Totální výplach mozku,“ dodala. A poznamenala, že produktem ruské propagandy je i samotný Kartous. Lidé na Západě si to dle ní nedokáží představit.

Na internetu je dle ní potřeba vidět boj i proti zločinu, jakožto nenávist, extremismus či terorismus. V tom se mají setkávat názory představitelů všech zemí EU, u dezinformací však shoda dříve nepanovala.

„Musíme najít evropský způsob řešení. To není ani americký, ani čínský. Evropský,“ říká Jourová.

Hovořila o systému rychlého zásahu. Ten bude mít buňky v každé členské zemi, a když ty nahlásí koordinovaný útok, tak dojde k aktivaci „někoho, kdo proti tomu bude bojovat s fakty a čísly“. V některých případech má být aktivována i pozornost bezpečnostních složek.

„V ruských dokumentech se dozvídáme, že Evropská unie je ‚dočasná struktura‘,“ upozornila.

„Někdo mi říkal, že chceme v Evropě proevropskou propagandu, my se tomu slovu trošku vyhýbáme, ale myslím, že je potřeba si nalít čistého vína, že nežijeme v době, kdy se dobré zboží chválí samo,“ pokračovala. Taková doba prý byla v „krásných časech, ale dnes prý musíme zapracovat na pozitivním obraze EU. Nemělo by se tak, dle Jourové, činit „špinavou propagandou a lží“, ale „proaktivnějším poskytováním dat a faktů veřejnosti“.

Kartous s tím souhlasil. „Pokud jsme členy Evropské unie a chceme jimi být, tak bychom evropskou integraci do členství měli brát jako součást naší identity,“ shrnul. Pak to prý nelze vnímat jako propagandu.

„Bavíme se o tom, kdo je arbitr pravdy. Pro mě to nemá být nikdo, ale měli bychom mít velkou ostražitost, když něco říkáme, co se zaznamenává na internet,“ navázala Jourová. Upozorňuje, že je ale potřeba nějakého korektivu a ověřování faktů prý bude „zvednutý prst“. „Pozor, nemůžu si dovolit všechno bez ověřování a nemůžu plácat. Já tomu říkám lež,“ odmítla.

O algoritmech se má hovořit do konce roku, jelikož ty mají „ničit společnost“, když cílí informace na určité skupiny.

Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:



Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: rak

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Podvodník Kroupa. Vrbětice? Nová verze. Zeman jel bomby, budil strach už předem

18:34 Podvodník Kroupa. Vrbětice? Nová verze. Zeman jel bomby, budil strach už předem

Prezident Miloš Zeman nadále není přesvědčen, že je jedna verze vyšetřování explozí ve Vrběticích. V…