Ruský prezident Vladimír Putin vyhrál v neděli s velkým náskokem prezidentské volby – po sečtení 99 procent volebních lístků získal 76,65 procenta odevzdaných hlasů – a obhájil tak už v prvním kole šestiletý prezidentský mandát.
Putin má tak podle všeho zajištěn mandát do roku 2024, kdy mu bude 71 let. Politickou scénu největší země světa ovládá už přitom 18 let – čtrnáct let byl prezidentem a čtyři roky předsedou ruské vlády. Jeho popularita se udržovala na stabilně vysoké úrovni, Rusové oceňovali stabilitu země, připojení ukrajinského Krymu k Rusku a operace ruské armády v Sýrii.
Jenže v souvislosti s Putinovým vládnutím se u nás v ČR docela často objevují úvahy o tom, zda je Putin a potažmo celé Rusko ohrožením pro západní Evropu, pro EU. Mnoho českých politiků (zejména z TOP 09 a ODS) přitom tvrdí, že jednoznačným ohrožením je, a to už kvůli situaci na Ukrajině a anexi Krymu.
ParlamentníListy.cz se proto otázaly několika českých umělců a osobností veřejného života, co si o Putinovi myslí oni. „Je Putin pro nás hrozbou?“ „Vládne v Rusku demokracie západního typu, anebo spíše autokracie?“ tázali jsme se. A zde jsou reakce některých z nich:
„Ano! Mráz přichází z Kremlu. Nevěř Rusům, i když mluví pravdu!“ zmínil kratičce herec Pavel Nový.
„Myslím si, že je důležitější je, aby si člověk hleděl hlavně toho, co je mu blízké a čemu rozumí, a obdobné světové bouřky – pokud mohu nazvat volbu ruského prezidenta bouřkou – jsou jenom takový světský hrátky,“ poznamenal herec a režisér Jan Kačer. Na přímý dotaz, zda je podle něj Rusko ohrožením pro svět a hlavně pro Evropu, dodal rozhodně a překvapivě: „To si nemyslím.“
„Dalo se čekat, že bude Putin zvolen. A zda je Rusko ohrožením? Pokud se rozpadlo impérium Sovětský svaz, tak to neznamená, že se v tomto směru rozpadlo i Rusko. Je to velmoc, která potřebuje silnou autoritu... Jde o to, že Rusové nikdy demokracii neměli a ani mít nebudou, ti vždycky měli ‚cara‘,“ poznamenal k témuž herec Jiří Krampol. A dodal i své osobní zážitky: „Já jsem před lety strávil na Ukrajině filmováním tři a půl měsíce a zařekl jsem se, že už nikdy do téhle země a ani jinam na východ nikdy nepojedu a nechci s tím mít nic společnýho!“
Kameraman a signatář Charty 77 Stanislav Milota si myslí, že je velice špatné, jak volby v Rusku dopadly. „Ale oni si Rusové koneckonců ani nic jinýho nezaslouží. Když Putinovi věří takový počet lidí, tak teď mají, co chtěli! Pro budoucnost ale bude důležitá jedna věc – aby se Rusko nevměšovalo do ostatních států. To sice nemusí být až tak horké, jelikož jak tam měli údajný ekonomický vzestup, ten jde nyní hodně dolů a spolu s tím i význam Ruska, takže zájem ze strany Evropy, Číny a Spojených států podle mne bude o tuto zemi trochu utlumen,“ zamyslel se.
Rusko se ovšem podle něj jen tak nevzdá pověsti jaderné velmoci a ani kosmické velmoci, ba ani strachu ze svých špiónů. „Budou tam jistě pokračovat jaderné pokusy a vývoj v této oblasti, stejně tak ani neumlkne průnik jejich špiónů v jakékoliv podobě a také vstupy počítačových hackerů – toto vše asi bude pokračovat. Jenže protože ochrana států Evropy je v těchto směrech poměrně velká, tak ani tady nebude moci Rusko dělat nějaké velké ‚bububu‘, nebude se moci tak utrhnout ze řetězu, jako tomu bylo v době vlády Sovětského svazu. A samotný Vladimir Putin? Souhlasil bych s tvrzeními, že je autokratem. K obdobnému pokusu ale dochází přece i u nás, i když pravda, v poněkud menším měřítku. Nebezpečí od takových lidí ovšem číhá vždy, to si musíme neustále připomínat,“ dodal Milota s tím, že Putin je rozhodně schopnou osobností. „I u něj ale byl vrchol a teď začíná jen cesta dolů,“ doplnil.
„Velkým ohrožením současného světa jsou současné mocenské struktury Evropy,“ uvedl k dotazům ParlamentníchListů.cz krátce a výstižně Pepa Nos.
Nejde o nic podstatného!
Hudebník a politik František Ringo Čech namísto odpovědi v SMS uvedl: „Do guláše tolik cibule jako masa.“ Později do telefonu vysvětlil, že SMS od něj byla „jen legrací“, neboť dotaz ohledně Putina v něm vzbudil úsměv. „Já umím dobře guláš, tak mne nad vaším dotazem napadlo toto. Dokud se nebude něco podstatného opravdu dít, tak se mnou pro nějaká vyjádření momentálně nepočítejte. Zatím mi ta hrůza stačila,“ poznamenal.
Dodejme, že F. R. Čech je dlouholetým podporovatelem Miloše Zemana, a jako jeho stoupenec byl hojně viděn i před druhým prezidentským kolem voleb. Vyhrocenou předvolební situaci prý ale pocítil na vlastní kůži, a to hlavně při debatě v Rudolfinu, kterou vysílala Česká televize. Když totiž z Rudolfina spolu s dalšími umělci procházel kolem hloučku příznivců Jiřího Drahoše, tak ti na něj výhrůžně pokřikovali: „Ringo nemá talent, Ringo nemá talent.“ Sám Čech to později glosoval slovy, že „na takový názor má jistě každý právo, ale ti křiklouni tam byli hlavně proto, aby podporovatele Zemana uráželi“.
Vraťme se ale zpět k ruským prezidentským volbám, k nimž se kupříkladu režisér Milan Šteindler odmítl jasněji vymezit. „Děkuji za dotaz. K tomu není co dodat. No comment,“ napsal v rámci SMS zprávy.
Herec Ivan Vyskočil to ale vzal za opačný konec. „Zejména politici z TOP 09 mají co mluvit o ohrožení demokracie! Oni ji totiž ohrožují sami,“ poznamenal ironicky Vyskočil a vzápětí naznačil, že by se nikdo z nás – a tedy ani čeští politici – neměl plést do toho, co se odehrává v Rusku. „Vždyť oni tam toho Putina mají rádi! A má ho ráda většina národa. Vezměte si, jak zemi zvedl z doby příšerného Jelcinova vládnutí a z toho bláta, kdy se Sovětský svaz položil. Byl to přece Putin, kdo dostal Rusko ekonomicky nahoru. Já bych dokonce Rusku poradil toto: nechtějte tam zavádět demokracii našeho typu, neb by to mohlo taky dopadnout jako arabské jaro nebo jako Ukrajina, kde se to akorát báječně rozesralo a teď tam bují úplatkářství a vládnou tam různé kmenové skupiny,“ uvedl dále Vyskočil. Rozhodně prý není žádným expertem přes armádu, a proto se opírá zejména o tvrzení bezpečnostního poradce Andora Šándora.
„A on říká, že Rusko momentálně není ohrožením ani pro Ameriku, ale ani pro Evropu, protože se rozhodně ‚na nás nechystá‘. Jednak na to v současné době nemá, protože jejich zbraňové systémy, které jsou sice na výši, slouží spíše na to, aby ‚zastrašovaly‘, ale rozhodně nejsou stavěné pro ‚nějakou expanzi‘. Politici z TOP 09 ale pořád vymýšlejí nějaké strašáky, abychom se stále něčeho báli. Asi jednají podle starého římského úsloví: sval vinu na druhého, aby nebyla svalena na tebe! Zrovna včera jsem slyšel názor jednoho experta na Rusko, který připomínal, že si máme uvědomit, že v Rusku ani v jednu chvíli nebyl demokratický systém; oni ze samoděržaví totiž víceméně přešli do komunismu a z komunismu pak zažili pád. No a při tom všem tam stále panuje jakýsi kult cara.“
Herec se nakonec zamyslel nad samotným Putinem.
„Já vám řeknu, že bych nechtěl být v jeho kůži ani chvíli a vládnout tak obrovské zemi s tak obrovskými rozdíly. A on, že se tam drží, k tomu bych řekl jen jediné: klobouk dolů! Uvědomujete si, kolik tam asi musí být vlčáků, kteří mu jdou po funkci? Obdobná honba na prezidenta tam ale ostatně byla vždy,“ dodal Vyskočil.
Má pevné nervy, je trpělivý, nereaguje hystericky...
Režisér Jiří Svoboda k dotazu, zda je Putin pro západní svět hrozbou, uvedl toto: „Při úporném tlaku Západu na Rusko, který trvá už několik let, je Putin pro svět spíše příznivou volbou. Má pevné nervy, je trpělivý, nereaguje hystericky. Zcela jistě by jiná volba mohla pro svět dopadnout katastrofou!“ Proto podle něj prezidentská volba v Rusku dopadla nejlépe, jak mohla.
„Kdo očekával, že by se prezidentem Ruska mohl stát znovu duplikant opilce Jelcina, tančícího pro zábavu západních politiků kozáčka, a nechat zemi na pospas komukoli, kdo si řekne, ten se ničeho takového dočkat nemohl. Jelcinova doba byla v ruských dějinách exces, nikoli napodobitelné pravidlo. Exportovat do Ruska představy západních demokracií s elitami typu Sarkozy, který si nechal platit od lybijského diktátora prezidentskou kampaň, aby se pak podílel na jeho zavraždění, je asi nereálné,“ pokračoval Svoboda.
A dohady o tom, zda v Rusku ve skutečnosti panuje autokracie, režisér a někdejší předseda KSČM posuzuje takto:
„Svět dávno opustila myšlenka na dominanci ‚bílého muže‘, který bude rozsévat své představy po zbytku světa, stejně jako skončil čas koloniální dominance. Různé země současného světa mají různé dějiny, které utvářejí jejich soudobé hodnotové preference. Své rozporuplné dějiny, kterým ne zcela rozumíme, a z nich vyplývající hodnotový systém, má nejen Rusko, ale v daleko retardovanější podobě třeba Saúdská Arábie a řada muslimských zemí. Doporučuji přečíst si Deníky F. M. Dostojevského a jeho překvapivě tvrdou kritiku Západu. A Dostojevský jistě nebyl nevzdělaný mužik. Věřil, že obščina a pravoslaví může zachránit ke zkáze směřující západní svět.“
V podobném duchu se vyjádřil ještě druhý známý režisér, Jiří Adamec. „Občané Ruské federace volili prezidenta a zvolili si Vladimira Putina. Nebylo to poprvé a oni jistě vědí proč. A myslím si, že není proti přírodě, když my to nevíme, že tomu nemusíme rozumět. A ani vědět nemůžeme. Nejsme Rusové, nežijeme v Rusku a nemáme ruské srdce. A to je o dost jiné než srdce české,“ sdělil Adamec a podivil se nad dotazem, proč by měl být pro občany České republiky nebo Evropy Vladimir Putin hrozbou.
„Anektovali Rusové Krym? Ale Krym je přece něco docela jiného než Česko nebo Evropa z hlediska historického i současného. Nevím, jestli jsem historicky dostatečně vzdělán, ale o územní expanzi ruské nátury jsem se v dějepise nic neučil. Taktéž si myslím, že Vladimir Putin nám je prezentován jen jako pouhý politický bubák, protože je přece nutné mít na občany nějakého bubáka, nějakou jakoby ‚hrozbu‘. Kdyby to nebylo tak vážné, bylo by to i směšné,“ poznamenal. Nakonec se i on zamyslel nad tím, zda v Rusku vládne demokracie, na jakou jsme zvyklí v ČR.
„Asi v Rusku nevládne zcela přesně demokracie západního typu, stejně jako podobnou demokracii se nepodařilo implantovat ani mnohde jinde na světě. A tam, kde se to i podařilo, není všude jen dobře. Ne všude je aplikovatelná, ne všude je prospěšná. Na celém světě nežijí stejní lidé, nemají stejné vzdělání, stejné historické kořeny ani stejné vize o životě. Už konečně pochopme, že svět na všechny světové strany od nás je mnohobarevný. Takže ani Rusko není země, kde by věci fungovaly podle naší ‚jediné správné‘ vůle. Rusko vždy mělo a potřebovalo mít v čele autoritu, cara nebo patriarchu, je to historická danost, gen národa a Vladimir Putin je takovým pro Rusy velmi přijatelným a akceptovaným modelem. Proč jim to chceme brát, proč jim vnucujeme, že to je špatně, proč nehledáme cesty, jak nalézt společnou řeč? Pokud permanentně Putina a Rusko vylučujeme ze společenství ‚slušných lidí‘, děláme si nepřítele, a to zcela zbytečně. Rusko chce patřit do rodiny vyspělých národů a civilizací a pouze v případě, že tam bude přijato, budou moci hlasatelé správných vizí vykonávat svoji prospěšnou misionářskou práci,“ doplnil Jiří Adamec.
Hudebník a podnikatel Ivan Mládek své vyjádření shrnul do jedné jediné věty. „Já osobně se víc bojím mety bruselských byrokratů – skandinávského socialismu, nežli ruské ‚autokracie‘,“ uvedl výstižně.
Anketu zakončil herec, producent a divadelní autor Michal Gulyáš. „Kdybych byl Rus a měl jeho mentalitu, tak bych taky volil Putina. To má přece historickou logiku! Je to car, jak má být. Když Rusku vládl ‚Vodka Jelcin‘, tak se to Západu líbilo víc. Chápu. Putin? Je to slovanská liška a myslím, že té jeho mentalitě rozumíme u nás víc než hoši ze Západu. Takže chápu strach některých lidí včetně politiků. Jen jsem nepochopil tu pozici ďábla, do které Putina pořád někdo cpe. To jsou západní politici andělé?“
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Olga Böhmová
