Rozhovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem vnímá Šedivý jako odlišný od dřívějších vztahů. Putin trvá na kapitulaci Ukrajiny, Macron mu odvětil, že lže sám sobě a ruská země za to těžce zaplatí. „V žádném případě to není hovor jako v minulosti, kdy byly hovory relativně přátelské, i když se vztahy zhoršovaly. Ale tohle je na hranici vyhrožování a striktních závěrů, které neumožňují další diskusi. Zdá se, že Putin skutečně nechápe souvislosti a šířku problémů. Na druhou stranu s ním zatím ani západní politici nic neudělají, protože ještě nedospěl do stavu, kdy bude cítit, že musí své rozhodnutí přehodnotit,“ shrnul generál telefonát obou prezidentů.
Macron také po hovoru řekl, že to nejhorší nás teprve čeká. S tím Šedivý souhlasí vzhledem ke změnám ve vedení boje: „Rusko se ocitlo ve stadiu, kdy se jim nepodařila úvodní fáze, kdy brali ohledy na civilní obyvatelstvo a nepoužívala se hodně těžká technika. To se před třemi dny změnilo, kdy začali velmi intenzivně využívat jak dělostřelectvo, tak těžkou techniku, obrněnou techniku, bojová vozidla pěchoty a letectvo,“ vypočítal. Boje o Charkov a dění na severní Ukrajině je podle něj ukázkou, že Rusové půjdou za svým cílem i brutálním stylem, který známe z druhé světové války.
Konfrontace podle Lavrova
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zase při proslovu národu řekl, že konfrontace se Západem je správná a Rusko chce především hájit své zájmy. Dále uvedl, že Severoatlantické alianci jde o nadvládu nad světem. Generál Šedivý prohlásil, že záleží na výkladu slova konfrontace. „Otázka zní, co si Lavrov představuje pod pojmem konfrontace. Jestli to, že udělal z Ukrajiny bojiště proti Západu, tak se bohužel zdá, že by pravděpodobně bylo potřeba vysvětlit Lavrovovi, že nemáme zájem válčit s Ruskem, ale jde nám o prosperitu, která se nedá vyválčit. Opět jsou to vyjádření, která ukazují, že Rusko – v čele s Putinem a Lavrovem jako jeho pravou rukou – opravdu násilím vymůže své postoje, jež používají ve vztahu k Ukrajině,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu české armády.
Upozornil však, že to není vždy možné, protože jejich podmínky jsou nepřijatelné pro všechny. Ústupek Putinovi by mohl znamenat, že bude chtít víc. Naznačil tak nejasnou situaci například v Gruzii nebo Kazachstánu. „Kdyby Ukrajina podlehla, tak nikdo neví, jak bude Putin pokračovat dál,“ podotkl. Dále reagoval na výrok Lavrova, že uvalené sankce jsou „daní za nezávislost Ruska“. „Oni to takto pravděpodobně chápou, že si vyřeší své problémy s Ukrajinou tímto způsobem a jsou ochotni akceptovat, že sankce uvalené na Rusko budou bolet. Na druhou stranu už dnes je vidět, že část veřejnosti a zároveň nejbohatších lidí začíná mluvit trochu jinak – i když existuje určitý strach, který tento režim zasévá mezi lidmi a ten strach je ovládá. Jednou přijde chvíle, kdy si lidé řeknou, že tohle není možné a z Ruska se stává skanzen,“ uvedl Šedivý.
Za demonstraci odmítnutí invaze na Ukrajinu označil odchod zahraničních diplomatů na jednání v Ženevě. Když měl vystoupit Lavrov se svým projevem, diplomaté se začali houfně zvedat a opustili sál, v němž mluvil z obrazovky ruský ministr. „Věřím, že si všichni projev poslechli ve vedlejší místnosti nebo ze záznamu, ale odchodem ukázali Lavrovovi, že s ruskými kroky zásadně nesouhlasí a nemohou očekávat pochopení,“ sdělil.
Začátek invaze byl špatně zkoordinován
Šedivý se navíc domnívá, že úvod invaze na území Ukrajiny byl špatně zkoordinován a proveden. Vypovídat o tom má útok na letiště Hostomel u Kyjeva, kde měli ruští výsadkáři připravit podmínky, aby mohli Rusové velkými transportními letadly dopravit bojovou techniku a vojáky do boje o Kyjev. Jednou ze zásad je, že je třeba udržet obsazené území do příchodu hlavních vojenských sil, což se nestalo. Ukrajincům se totiž podařilo získat letiště zpátky. „To zastavilo rychlý ruský postup na Kyjev, Rusové ztratili moment překvapení. Totéž se jim nepovedlo ve městě Charkov v severní Ukrajině, kam útočí ve dvou směrech, jedním na Charkov a druhým ve směru na Kyjev. Předpokládali, že v Charkově budou mít – vzhledem k tomu, že zde žije poměrně významný počet ruské menšiny – lehčí podmínky,“ řekl a připomněl, že Charkov byl v roce 2014 součástí pokusů separatistů odloučit oblast od Ukrajiny, což se nepodařilo.
Psali jsme:
Generál znovu použil přirovnání k druhé světové válce. Kdyby totiž Rusové provedli údery do slabých míst ukrajinské armády, vnikli do vnitrozemí a pak se vrátili k Charkovu, byla by to dle jeho názoru lepší strategie. „Ale bojovat o tak velké město za prvé zdržuje a za druhé vyčerpává armádu a přináší spoustu obětí na obou stranách. Rusové do Charkova pálí salvy raketomety, dělostřelectvem a údery mechanizovanými vojsky, ale výsledkem není dobytý Charkov,“ zdůraznil Jiří Šedivý. Větší úspěchy pak mají Rusové na jihu, ale faktorem může být tamní terén. Rozsáhlé prostory nížin totiž neumožňují takový krytý manévr jako v jiných částech Ukrajiny.
Proč Rusové plně nevyužívají letectvo?
Poukázal rovněž na skutečnost, že ruské letectvo má mnohem větší možnosti. „Ruské letectvo evidentně neplní svoji úlohu. A teď je otázka, zda ji neplní z obav z velkých civilních ztrát, nebo nemají dostatečně připravený a vycvičený letecký personál, nemají munici a nemají pohonné hmoty. Jednoduše je třeba zjistit, proč je ruské letectvo používané tak málo, když by mohlo být masivně nasazeno a pravděpodobně více pomoci pozemním vojskům. Nemyslím, že by Rusové byli úplně v koncích,“ zauvažoval.
Údaje od Ukrajinců, že zničili na 217 ruských tanků, neznamená dle Šedivého pro Rusko zásadní problém. Jen západní vojenský kruh má prý kolem 900 tanků a ztráta 25 procent poškozené techniky není tak závažná, protože hlavní síly druhého sledu teprve čekají na svoji chvíli. Mělo by se pravděpodobně jednat o gardovou tankovou armádu. „Až se nasadí první gardová tanková armáda, přijde, co Rusové připravují, a půjde o zásadní impulz, aby se bojová fronta znovu pohnula. Otázka zní, do jaké míry budou Ukrajinci schopni se bránit. I oni mají ztráty a ukrajinská armáda je menší,“ uvedl Jiří Šedivý s tím, že záleží také na schopnosti a rychlosti vyzbrojit ukrajinskou armádu protileteckými prostředky. Rusové mají podle něj tři armády – dvě mechanizované a jednu tankovou.
Šedivý: První jednání o příměří byl test
Zatímco se na Ukrajině bojuje, probíhají počáteční pokusy o vyjednávání obou stran konfliktu. První setkání považuje zkušený generál za test a vytvoření prostoru pro další jednání. „Ještě nepovedou ke konkrétním výsledkům, ale už bylo zajímavé, co řekl šéf vyjednávacího týmu Rusů Lavrov. Tedy, že se ještě nepotkali vyjednávači a už se mluvilo o případném dosažení příměří. Jinými slovy to znamená, že Rusové chtějí příměří a důvody mohou být dva.“ Tím prvním je snaha dosáhnout příměří na týden, aby zkonsolidovali vojska, přisunuli zálohy, týly a doplnili zásoby a vybavení. Druhý důvod může spočívat v nalezení cesty, jak ze současného konfliktu vycouvat. Podle Jiřího Šedivého bude spíše platit možnost první, protože vyjádření Lavrova i Putina jsou stejně radikální jako dříve.
Pomůžete uprchlíkům z Ukrajiny, když to bude třeba? (od 26.2.)Anketa
Dále se vede debata, zda Rusko na Ukrajině použilo termobarické bomby (někdy nazývané jako vakuové), které ničí nepřítele mohutným výbuchem, tlakovou vlnou a nedostatkem kyslíku. Debata odstartovala po té, co se objevily snímky sovětských tanků starší výroby T-72, které nesou raketomety TOS-1A – tedy termobarické bomby. Šedivý upozornil, že takové věci je však nutné ověřit na místě. „Zda je Rusové použili, nevím, to je potřeba ověřit na místě. Tato debata, která se vede po prohlášení starosty Ochtyrky, že u nich bouchla termobarická bomba, se dá zjistit jen chemickým rozborem. Byly tam i pohonné hmoty a ropa, což mohlo vytvořit onen oblak,“ zapřemýšlel generál s tím, že pokud by se skutečně prokázalo použití tohoto typu zbraně, šlo by o válečný zločin. Tak zásadní krok by pak vedl k souzení válečných zločinů, protože se jedná o nelidské zbraně.
A právě možné válečné zločiny bude vyšetřovat Mezinárodní trestní soud v Haagu. „Nevím, zda se samotná invaze považuje za zločin, ale palba a útoky raketami Grad na civilní čtvrti měst válčený zločin je. Je nutné počkat, protože se na to teď všichni snaží poukázat, ale je potřeba, aby věc posoudili právníci na válečné právo – do jaké míry je to možné považovat za válečný zločin. Něco jiného je odsouzení agrese jako takové a až jednou všechno skončí – a doufejme, že na to doplatí především Rusové – bude se nahlížet i na poválečný stav,“ uvedl Jiří Šedivý.
Rusko a Čína se sbližují
ParlamentníListy.cz také s generálem dlouhodobě analyzují, jaký vliv mají sankce Západu na prohlubování ruských vztahů s Čínou. Co však bude muset Vladimir Putin obětovat, aby v Číně našel oporu, zatímco na jeho vlast dopadají tvrdé sankce? „Celý proces dlouhodobě směřuje ke sbližování, ale že by dnes Čína poslala své vojáky na Ukrajinu, aby bojovali s Rusy, to určitě ne. Každopádně co dá Čína Rusku k dispozici, určitě nebude zadarmo. Jednoduše si nechají zaplatit a pro Čínu to bude výhodnější než pro Rusko. Uvidíme, do jaké míry budou Rusové schopni eliminovat sankce nejen cestou Číny, ale i jiných států. Mluví se také o Indii (Rusko je součástí mezinárodního uskupení s názvem BRISC, kam patří také Brazílie, Indie, Čína a Jižní Afrika, pozn. red.). Rusové něco museli mít připraveno, několikrát řekl i Lavrov, že Rusko bylo na sankce připravené a počítali s nimi. Museli mít variantu, jak dopady sankcí snížit. Ale co také zřejmě neočekávali, je tak silný a jednotný odpor, jaký prezentuje nejen Západ, ale většina světa,“ podotkl generál. Až čas prý však ukáže, jaké možnosti Rusové prozatím nechtějí ukázat a co všechno ještě vymyslí.
Na závěr se Šedivý vyjádřil k postoji maďarského prezidenta Viktora Orbána, který prohlásil, že Maďarskou už nebude vetovat sankce Evropské unie uvalené na Rusko s tím, že prioritu má jednota Evropské unie. Orbán dále uvedl, že pro zrušení spolupráce s Ruskem – například ohledně plynu – nejsou důvody. „Orbán je velký taktik a navíc není velký nadšenec spolupráce s Ukrajinou, kde mají problémy s maďarskou menšinou. Ještě nebyla krize a Orbán obvinil Ukrajinu, že se nechová dobře. A navíc plyn – ani Orbán nemůže tvrdit, že se to Maďarska netýká. Dělá vše proto, aby se vztahy s Ruskem normalizovaly. Mimochodem, zatímco se v NATO vyjednává postavení dalších bojových praporů jižně od Slovenska v Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku (zhruba tisíc vojáků NATO v každé zemi, pozn. red.), tak Maďaři mezinárodní prapor odmítli s tím, že si svůj prapor postaví sami,“ dodal generál s tím, že Maďarsko sleduje především své vlastní zájmy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
