Německý nejčtenější deník Bild doslova píše, že německé firmy bijí na poplach. Mladí zaměstnanci, kteří k nim přicházejí, neumějí německy.
„Téměř žádní uchazeči, slabá němčina: Německé firmy bijí na poplach! Kontroverzní průzkum tisíců firem odhaluje rozsah problémů s hledáním vhodných učňů. S vážnými důsledky pro firmy,“ uvedl Bild.
Zpravodajský pořad Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD upozorňuje, že celý problém má i svou odvrácenou stránku. Totiž takovou, že zájemci o učňovská místa, která mají na přihlášce kupříkladu jméno Helmut, nebo jiné německé tradiční jméno, má mnohem větší šanci na přijetí, než žadatel, který má na přihlášce jméno Ahmed. Podle Tagesschau má Ahmed menší šanci na přijetí i když má lepší známky než Helmut. Dokládají to data z výzkumu Univerzity v Siegenu.
„Výzkumníci zaslali více než 50 000 žádostí od fiktivních studentů firmám inzerujícím učňovská místa. Uchazeči s německy znějícími jmény obdrželi od firem odpověď v 67,8 procenta případů. U žádostí s arabsky znějícími jmény to naopak bylo pouze 36,8 procenta,“ uvedl Tagesschau.
„Další fiktivní žadatelé s jmény znějícími imigrantsky také obdrželi méně odpovědí, než německy znějící ‚Lukas Becker‘, který obdržel 67 odpovědí na 100 žádostí. Rusky znějící ‚Ivan Smirnov‘ obdržel 56 odpovědí, hebrejsky znějící ‚Ariel Rubinstein‘ 54 a údajně turecký žadatel ‚Yusuf Kaya‘ 52. Zdaleka nejméně odpovědí však přišlo na arabsky znějící jméno ‚Habiba Mahmou‘ – pouhých 36.
Ekonomka Dilara Wiemannová ze Siegenského centra pro ekonomické vzdělávání vysvětlila, že firmy tak nechávají ležet ladem ekonomický potenciál.
„Nemůžeme si dovolit promrhat potenciál,“ varuje Ekkehard Köhler, profesor obchodní didaktiky a socioekonomického vzdělávání na Univerzitě v Siegenu. „To je obzvláště problematické v řemeslech, která trpí nedostatkem mladých talentů.“
Magazín Der Spiegel k tématu doplnil, že pokud už někdo v Německu absolvoval učňovský obor, v 8 případech z 10 posléze najde zaměstnání.
„Učni v oblasti financí a pojišťovnictví, dopravy a skladování, veřejné správy, energetiky a zásobování vodou měli obzvláště dobré šance na zaměstnání. … Naproti tomu zemědělství a lesnictví zaznamenaly nejnižší míru náboru, a to 60 procent,“ napsal k tématu Der Spiegel.
Učňovské školství má prý jeden problém.
„Počet neobsazených učňovských míst zůstává výrazně nad úrovní před koronavirem,“ uvedl Ute Leber z Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názorem, že Německo i Česko potřebují víc učňů?
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
HonzaSouček
