V rozhovoru pro Deník.cz Zima konstatoval, že úkolem univerzit musí být i pomáhání občanům v některých těžkých životních situacích. Mimo jiné mohou lidem pomoci při řešení exekucí, které sužují především občany Ústeckého kraje, ale nejen je. Vedle toho je třeba řešit otázky životního prostředí, bezpečnosti a tak podobně.

Zima kupříkladu nechápe, proč exekuce a především dětské exekuce neřešili už dávno.

„Nerozumím tomu, proč to politikům trvalo tak dlouho, když zmíněný problém trápí tisíce občanů už řadu let. Věřím, že se věci daly do pohybu i díky naší iniciativě. Osobně zastávám názor, že dluhy se mají platit, ale musí jít o chování v duchu slušných mravů,“ uvedl rektor s dovětkem, že sociálně slabší spoluobčané často žijí v hrozných podmínkách. „Podmínky, ve kterých v těchto lokalitách lidé žijí, jsou otřesné. Procházel jsem tu polorozpadlými domy, často bez oken a dveří, bez fungující kanalizace. Lidé se dostávají do pasti, protože to, co si vydělají, jde na splácení dluhů nebo majitelům chudinských ubytoven. Nevyplatí se jim oficiálně pracovat, protože jim z platu nic nezůstane. Pracují tedy na černo, čímž se dostávají do područí různých vyděračů. Otázka sociálního bydlení je častokrát věcí nelegálního byznysu. A také státu. Ten je tu od toho, aby tyto věci ohlídal a reguloval. Aby lidem v nouzi pomohl a dal jim naději. Jenže to se zatím moc úspěšně neděje, stát zaspal a nechal tu Divoký západ 19. století. Občané by se měli politiků ptát, proč to neřešili dřív a nechránili je,“ nešetřil kritikou Zima.