Na úvod rozhovoru Pojar prozradil, jak významné bylo to, že se summit Visegrádské čtyřky měl poprvé odehrát mimo evropskou půdu, v Jeruzalémě. „Významné to bylo, ale zase tak velký význam summitům Visegrádské čtyřky bych nedával. Je to symbolické, ale nemá to příliš mnoho obsahu,“ řekl s tím, že neví, co v podstatě může Visegrádská čtyřka slíbit, na čem se může shodnout a co může od Izraele očekávat.

„Není to zkrátka žádná tragédie, a kdyby k summitu došlo, tak to není žádný předěl, na který by se historicky vzpomínalo,“ shrnul někdejší velvyslanec v Izraeli. Diplomatická roztržka mezi Polskem a Izraelem, kvůli které summit padl, je podle Pojara stejně v diplomacii pouze dílčí epizoda, která brzy pomine. „Zároveň to celé velmi dobře ukazuje, co se vlastně od Visegrádu dá očekávat a jaké má limity. Sice Visegrád nějakou hodnotu má, ale na druhou stranu se visegrádské země velmi zřídka dokážou na něčem shodnout. Vždyť nedokážou společně ani hlasovat, ať už v otázkách energetiky, bezpečnosti, nebo zahraniční politiky,“ konstatoval Pojar.

„Ve chvíli, kdy plánujete nějaké aktivity společně se čtyřmi nebo více dalšími zeměmi, zvyšuje se riziko, že se nepodaří vůbec nic,“ doplnil a dodal, že z této situace je skutečně dobré se poučit s ohledem na očekávání a také na to, nakolik je vůbec možné Visegrád využívat jako nástroj pro posílení vlastní pozice, jelikož to zcela jistě podle něj má své limity.