Rozbil spor Poláků s Izraelci o holocaust V4? Bývalý diplomat ukázal, kde oba státy dělají chybu

20.02.2019 21:55

Bývalý velvyslanec v Izraeli, nyní prorektor vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar, byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Tématem byla diplomatická roztržka mezi Polskem a Izraelem, kvůli které se zhroutil plánovaný summit zemí Visegrádské čtyřky v Jeruzalémě. Exvelvyslanec prozradil, jak vážný je spor obou zemí a proč izraelští politici nepostupují citlivěji a obviňují Poláky kolektivně z antisemitismu.

Rozbil spor Poláků s Izraelci o holocaust V4? Bývalý diplomat ukázal, kde oba státy dělají chybu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomáš Pojar

Na úvod rozhovoru Pojar prozradil, jak významné bylo to, že se summit Visegrádské čtyřky měl poprvé odehrát mimo evropskou půdu, v Jeruzalémě. „Významné to bylo, ale zase tak velký význam summitům Visegrádské čtyřky bych nedával. Je to symbolické, ale nemá to příliš mnoho obsahu,“ řekl s tím, že neví, co v podstatě může Visegrádská čtyřka slíbit, na čem se může shodnout a co může od Izraele očekávat.

Anketa

Je Miloš Zeman na Pražském hradě obklopen kvalitními spolupracovníky?

65%
35%
hlasovalo: 6951 lidí

„Není to zkrátka žádná tragédie, a kdyby k summitu došlo, tak to není žádný předěl, na který by se historicky vzpomínalo,“ shrnul někdejší velvyslanec v Izraeli. Diplomatická roztržka mezi Polskem a Izraelem, kvůli které summit padl, je podle Pojara stejně v diplomacii pouze dílčí epizoda, která brzy pomine. „Zároveň to celé velmi dobře ukazuje, co se vlastně od Visegrádu dá očekávat a jaké má limity. Sice Visegrád nějakou hodnotu má, ale na druhou stranu se visegrádské země velmi zřídka dokážou na něčem shodnout. Vždyť nedokážou společně ani hlasovat, ať už v otázkách energetiky, bezpečnosti, nebo zahraniční politiky,“ konstatoval Pojar.

„Ve chvíli, kdy plánujete nějaké aktivity společně se čtyřmi nebo více dalšími zeměmi, zvyšuje se riziko, že se nepodaří vůbec nic,“ doplnil a dodal, že z této situace je skutečně dobré se poučit s ohledem na očekávání a také na to, nakolik je vůbec možné Visegrád využívat jako nástroj pro posílení vlastní pozice, jelikož to zcela jistě podle něj má své limity.

Moderátorku Bastlovou zajímalo, jestli se však dá na tomto případě zpochybňovat význam soudržnosti V4. Zda spíše více nejde o bilaterální vztahy mezi Izraelem a Polskem, kde se to již opakuje již poněkolikáté. „Ta roztržka se mohla stát klidně i mezi Maďarskem a Izraelí nebo jinými. Když jedete někam jako Visegrád, nebo jako Visegrád k sobě někoho zvete, dáváte se částečně všanc i ostatním,“ řekl a dodal, že na druhou stranu si dost často například premiéři Japonska najdou čas raději na setkání se všemi čtyřmi členy Visegrádu, aby šetřili čas.

Připomněl, že co se týká České republiky, má v Izraeli zaručeně dveře otevřené. „Na tu vlastní linii s Izraelem nepotřebujeme pomoc Visegrádu,“ uvedl Pojar a zmínil, že co se týká jiných zemí a jiných vztahů, tam lze využít naopak to, že někdo, když uvidí, že se může zároveň sejít s prezidentem nebo premiérem Polska jakožto země výrazně větší, než je Česko, tak to také můžeme využít k různým setkáním. „Musíme to zkrátka používat pro naši politiku a zároveň nemít nějaká přehnaná očekávání,“ zopakoval Pojar.

Fotogalerie: - Izraelská zastavení

V Micpe Ramon v Negevské poušti. Vojáci před někol...
Haifa v noci a symboly náboženství, které se v Izr...
Městečko Dalijat al-Karmel a drúzská obsluha v res...
V Negevské poušti
Židovský hřbitov na Olivetské hoře v Jeruzalémě
U Zdi nářků v Jeruzalémě

Následně se prorektor vysoké školy CEVRO Institut zaměřil na to, co tato záležitost ukazuje čistě o polsko-izraelských vztazích. „Polsko-izraelské vztahy jsou zatíženy daleko více minulostí. Polsko-židovská minulost a polsko-izraelská byla daleko složitější než česko-židovská nebo česko-izraleská. Jednou za čas to holt vybublá a dojde k nějaké roztržce,“ míní Pojar.

Na jednu stranu se v tomto případě dá podle exvelvyslance pochopit polská strana, jelikož Poláci jsou podle jeho názoru velmi citliví, když se hovoří o polských koncentračních táborech, když to byly německonacistické koncentrační tábory na území Polska. „Na druhou stranu, když Polsko tvrdí, že nemělo s holocaustem nic společného a že žádný z Poláků nikdy nekolaboroval, je taky neobhajitelné,“ řekl s tím, že to mnoho izraelských občanů polského původu samozřejmě ví. „Vědí, že bylo mnoho Poláků, kteří Židům pomáhali, ale také nemálo Poláků, kteří se na židovském utrpení spolupodíleli,“ doplnil.

Podle Pojara byl přehnaný výrok, který pronesl izraelský ministr zahraničí Kac, jehož rodiče holocaust přežili, o tom, že Poláci sají antisemitismus už s mateřským mlékem. „Jeho výroky skutečně byly přehnané. Chápu, že Poláci žádají jeho omluvu,“ uvedl Pojar s tím, že nebyl nejlepší tah, aby se stal ministrem zahraničí. „Kac byl také ministrem zahraničí asi čtyřiadvacet hodin, předtím neměl nikdy zkušenosti se zahraniční politikou. Podle toho, co řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, si asi uvědomuje, že to byla chyba. Ale i polská reakce byla trochu nepřiměřená,“ míní Pojar.

Moderátorka ale oponovala, že Kac zase takový politický nováček přece není. Pojar jí dal za pravdu a upřesnil, že nejenže byl ministrem dopravy, ale je silnou postavou číslo dva, tři v rámci vládnoucího Likudu. „Má politickou váhu velkou v domácí izraelské politice, ale jeho zkušenosti s komentováním zahraniční politiky mezinárodních vztahů, co to může znamenat a jaký to má dopad, jsou minimální,“ řekl.

„Teď získal takovou první zkušenost a od té doby raději nemluví, a to chápu. Asi ho premiér patřičně okřikl, čemuž také rozumím,“ dodal. Na otázku, jestli by se neměl spíše omluvit, Pojar odvětil, že i bez okamžité omluvy se spor utiší. „Jednou k nějaké omluvě ze strany Izraele dojde, i ze strany Polska, kde to také eskaluje,“ míní a připomíná, že v Izraeli budou volby 9. 4. a není daleko ani od voleb polských. „Zejména v Izraeli se to stalo bohužel domácím politickým bojem. Teď se nedá očekávat, že by v době předvolební přišla jednoznačná omluva,“ dodal.

„Rozhodně si nedokážu představit, že by přišla taková omluva, že by Polsko řeklo, že ji bere. I z polské strany to bylo hodně vyhroceno, než bychom to dokázali vyhrotit třeba my Češi. Naštěstí jsme v tomto daleko méně emotivní a tento styl nám není vlastní,“ pravil. Bývalý velvyslanec v Izraeli by prý počkal, až to postupně celé vyšumí. „To téma není nové, jen tak nezanikne, jen se čas od času objeví. Až bude nová izraelská a polská vláda a bude nějaké setkání Visegrádu, tak se postupně vztahy zase budou navazovat,“ věří Pojar.

Závěrem dodává, že to rozhodně není tak, že by Poláci a Izraelci byli nepřátelé. „Tohle není o nepřátelství, ale o různých postojích a různé rétorice. Je tam sice hluboký spor o výklad historie, ale není tam hluboký spor o současnosti. Mnoho Poláků a Izraelců naopak k sobě má blízko, a nesmíme zapomínat, že blízko k sobě mají dokonce i politické reprezentace,“ řekl na závěr Pojar.

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: nab

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Strach obchází německou veřejností. Bojí se zmínit o uprchlících, islámu či vlastenectví. Zde je to černé na bílém

20:11 Strach obchází německou veřejností. Bojí se zmínit o uprchlících, islámu či vlastenectví. Zde je to černé na bílém

Judith Bergmanová na stránkách konzervativního Gatestone Institute upozorňuje na průzkum, který ukaz…