Kulik na příkladu České republiky dokumentoval údajný tlak západních tajných služeb na podnikatele, kteří chtějí na Krymu působit. Hovořil o „mentálních omezeních spojených s činností tajných služeb těch či oněch zemí“, které brání nebo přinejmenším omezují možnost svobodného pohybu podnikatelů po anektovaném poloostrově.
„České tajné služby se jednoho z našich kolegů dotazovaly, co dělá na Krymu a jaké jsou jeho obchodní zájmy. Když vás oslovují tajné služby, můžete to považovat za nátlak nebo zájem. V každém případě pachuť zůstává,“ citovala krymského politika agentura TASS.
Většina podnikatelů se ale podle Kulika za pět let od anexe novým podmínkám přizpůsobila. Na Krymu dnes podle něj působí podnikatelé z Itálie, Německa, ze zemí východní Evropy i ze Spojených států. „Ne všichni by chtěli rozhlašovat svá jména,“ podotkl.
Západní státy bezprostředně po okupaci ukrajinského Krymu v březnu 2014 vyhlásily proti Rusku sankce, které postupně upravovaly a rozšiřovaly. Série sankcí, které Evropská unie vyhlásila v červenci a v září 2014, zakazuje účast členských států na investičních a infrastrukturních projektech na anektovaném poloostrově a obsahuje seznam zboží vyráběného na Krymu, s nímž evropské firmy nesmějí obchodovat. Na černé listině EU se navíc nachází 150 osob a 37 firem z Ruska.
Na základě přijatých sankcí není možné do EU dovážet žádné výrobky pocházející z Krymu. Evropští občané i firmy mají zakázáno nakupovat nemovitosti na poloostrově, financovat krymské společnosti nebo jim poskytovat jakoukoli jinou pomoc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
