Co si myslíte o slovním útoku Andreje Babiše mladšího?Anketa
Letos je to dvacet let, co nezisková organizace Člověk v tísni rozjela svůj projekt Jeden svět na školách, který má „přispět k výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě, otevřeně a kriticky přistupují k informacím, nejsou lhostejní, chtějí ovlivňovat a také skutečně ovlivňují dění kolem sebe“.
Za peníze Evropské unie, Velvyslanectví USA nebo Googlu tak organizace provozuje „vzdělávací program“, který zásadně ovlivňuje podobu vzdělávání českých žáků.
Z Jednoho světa se za dvacet let stala ohromná fabrika na informace, která kromě přednášek nabízí učitelům připravené materiály nebo na míru připravené „audiovizuální lekce“. Celkem prý materiály od Člověka v tísni odebírá na 3800 českých škol. Materiály mají široký záběr, neboť „reagují na situaci ve společnosti a aktuální výzvy u nás i ve světě“.
Například výuka moderních dějin v dějepise je výrazně ovlivňována materiály z projektu „Příběhy bezpráví“. Ten nabízí učitelům dějepisu k výuce dokumenty i hrané filmy, případně jim na klíč doveze pamětníka, historika či filmaře na besedu. Kromě toho pořádá semináře pro učitele a vydává pro ně knihy i metodické příručky.
V novém předmětu „mediální výchova“ je vliv Člověka v tísni na vzdělávací proces zásadní od samého počátku. O potřebě vzdělávat žáky a studenty v porozumění médiím se hovoří až v posledních letech a nezisková organizace provozuje projekt mediálního vzdělávání již od roku 2017.
„V době, která bývá označována jako ‚postfaktická‘, a v situaci, kdy tradiční masová média ztrácejí váhu, kdy po internetu kolují statisíce ‚hoaxů‘ a ‚fake news‘ a každý den probíhá zápas mezi pravdou a lží, nesmíme na hledání pravdy rezignovat. Mezi fakty a dezinformacemi není často snadné rozlišovat, přesto se o to musíme snažit,“ vysvětluje Člověk v tísni.
V rámci mediální výchovy si školy mohou objednat besedu či edukativní videa, a to dokonce již pro žáky prvního stupně základních škol.
Když se absolvováním těchto kurzů stanou z žáků „zodpovědní mladí lidé, kteří se orientují v současném světě“, mohou si pod patronátem Člověka v tísni vyzkoušet i hlavní občanské právo – volby.
„V souvislosti se školní výukou často zaznívá, že ‚politika do škol nepatří‘. Pro mnohé to je jakési zaklínadlo, požadavek bez racionálního obsahu. Přitom z našich opakovaných výzkumů zpracovaných agenturou Median vyplývá, že škola nedostatečně reflektuje aktuální témata, problémy a výzvy současného světa. Na otázku ‚Co je pro vás nejčastější zdroj informací o společenských a politických tématech?‘, se škola v žebříčku možností ocitá vždy na posledním místě, za televizí, internetem, rodinnými příslušníky, dalšími médii, kamarády a známými. Za důležitý považuji ještě jeden výsledek zmiňovaného výzkumu. Jen 20 % středoškoláků si myslí, že mohou ovlivnit řešení společenských problémů. To mimo jiné znamená, že nevěří principům zastupitelské demokracie. Dostáváme se tak vlastně zpátky k volbám,“ říká k tomu Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.
VOLEBNÍ VZPOMÍNKY A PERLY- CELÝ SERIÁL PL.CZ
Voleb se účastní žáci a studenti starší 15 let a probíhají obdobným způsobem jako volby skutečné. Studenti si sestaví volební komise, připraví volební místnost a volí z reálně kandidujících stran a hnutí.
Studentské volby probíhají několik týdnů před skutečnými volbami a výsledky Člověk v tísni zveřejňuje obvykle v době vrcholící předvolební kampaně, takže mohou ovlivnit i rozhodování skutečných voličů.
Poprvé studenti v rámci akce Člověka v tísni volili před sněmovními volbami v roce 2010. Na ně ParlamentníListy.cz vzpomínaly zejména v souvislosti s agresivní kampaní proti levicovým stranám, kterou nejvíce proslavil klip mladých umělců Přemluv bábu a kontroverzní předvolební kampaň TOP 09, známá jako Kalouskova složenka, když byly do schránek doručovány letáky působící dojmem složenky s výzvou k zaplacení částky převyšující 120 tisíc korun (což byl v té době podíl jednoho občana na výši státního dluhu), a zejména někteří senioři byli z této kampaně rozrušeni.
Přesto tehdy mezi studenty TOP 09, vedená mládeží oblíbeným Karlem Schwarzenbergem, triumfovala. Celkem získala 26,59 procenta, přičemž mezi gymnazisty to bylo dokonce 39,98 procenta. Mezi studenty v Praze pak TOP 09 získala 45,7 procenta.
Na druhém místě skončila s necelými 18 procenty ODS a na třetím Věci veřejné. Koalice Petra Nečase by tedy mezi žáky měla ještě větší podporu než mezi jejich rodiči.
Sněmovní komunisté by ve studentských volbách do Parlamentu neprošli a ČSSD, tehdy vedená Jiřím Paroubkem, jen s odřenýma ušima (5,27 procenta, mezi gymnazisty něco málo přes tři procenta). Zato by omladina do Sněmovny vyslala Bursíkovy Zelené a tehdy čerstvě založené Piráty.
Rozruch i v médiích tehdy vzbudil úspěch Dělnické strany sociální spravedlnosti. Ta byla nástupkyní Dělnické strany, která byla rok předtím zakázána jako extremistická. Velkou podporu měla mezi žáky učilišť a regionálně v Ústeckém kraji.
Původně Člověk v tísni sliboval, že výsledky se nezveřejní až do skutečných voleb. Ale poté, co výsledky na své škole o své vůli zveřejnil učitel z jednoho brněnského gymnázia byly celkové výsledky zveřejněny již 14 dní před volbami.
VÝSLEDKY STUDENTSKÝ VOLEB 2010
Karel Schwarzenberg by se stal „studentským premiérem“ i v roce 2013, kdy se volilo pár měsíců po spektakulárním pádu Nečasovy vlády. Tehdy nejspíš ještě doznívala euforie z lednové volby prezidenta, kde „kníže“ postoupil do druhého kola a punkerská kampaň „Volím Karla“ byla výrazně cílena na mladé voliče.
Fotogalerie: - Karlův mítink
Zisk TOP 09 se ale snížil na 17,8 procenta a na vítěznou stranu se na těsný rozdíl pouhých sedmi setin dotáhli Piráti. Na třetím místě by skončilo hnutí ANO, které tehdy s protikorupční rétorikou ovládalo kampaň a podporovalo jej i několik vlivných protikorupčních neziskovek.
Do Parlamentu by mezi mládeží opět postoupila Vandasova DSSS, vedle ní už pouze ČSSD (která pod Sobotkou dosáhla mezi mladými lepšího výsledku než tři roky předtím pod Paroubkem) a ODS.
VÝSLEDKY STUDENTSKÝCH VOLEB 2013
O čtyři roky později by se stal suverénním mládežnickým primátorem Ivan Bartoš, jehož Piráti zaznamenali zisk 24,52 procenta. Nejsilnější byli Piráti mezi gymnazisty a školáky z Prahy. Překvapivě dobře zabodovalo hnutí ANO, jež skončilo na druhém místě a přeskočilo TOP 09, kterou poprvé nevedl do voleb populární kníže Schwarzenberg, ale Miroslav Kalousek.
Uspěla i SPD Tomia Okamury, také Zelení a ODS. Sněmovní partu uzavíralo hnutí SPORTOVCI, na které si dnes už nikdo nevzpomene, ale tehdy bodovalo hlavně mezi učni, ti oceňovali řadu populárních sportovních hvězd na kandidátkách.
VÝSLEDKY STUDENTSKÝCH VOLEB 2017
I letos půjdou školáci v projektu Jeden svět na školách k urnám. Volit budou 20. a 21. září a výsledky se tak opět dají očekávat v předvolebním čase s potenciálem ovlivnit voličské rozhodování.
„To, jak nanečisto volili studenti, zřejmě naznačuje určitý trend ve vývoji voličských preferencí,“ řekl po minulých studentských volbách natvrdo Karel Strachota z Člověka v tísni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
