Nový ministr zdravotnictví Němeček představil před několika dny jím návrhové změny v českém lázeňství a již v dubnu by měl být účinný nový indikační seznam. Domníváte se, že navržená opatření budou dostatečná a pomohou vyřešit krizi, do níž se české lázeňství dostalo? Nebo byste uvítal i některé další?
V loňském roce jsem v Senátu vyslechl bouřlivou diskusi v rámci projednávání petice „Za zachování českého lázeňství“. Ztotožňuji se s názorem, že katastrofální stav lázeňství je z velké části důsledkem indikačního seznamu úhradové péče platného od roku 2012. Jeho změna a prodloužení pobytu z 21 na 28 dní určitě pomůže, ale nebude to optimální stav. V marketingu se v těchto souvislostech často uvádí Paretovo pravidlo, které říká, že 20 % příčin má 80 % následků. Dle mého názoru novým indikativním seznamem bude zřejmě odstraněna většina negativních následků, ale je tam stále hodně příčin, které lázeňství ovlivňují. Jinými slovy, chce to analýzu a koncepci rozvoje českého lázeňství, která by se dlouhodobě realizovala.
V Senátu jste místopředsedou výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Kvůli nedostatečné kvalifikaci by mělo koncem roku odejít ze školství 7 tisíc učitelů, v některých krajích dosahuje nekvalifikovanost až 30 procent. Podle ministra je nejhorší situace na Karlovarsku a u učitelů odborných předmětů. Jaké řešení byste preferoval, aby nedošlo ke kolapsu ve školství? A je podle vás nekvalifikovanost učitelů největším problém českého školství? Nebo kde jej shledáváte vy?
Co se týče kvalifikovanosti učitelů, vidím, že ministr Chládek řeší problém koncepčně a že nedojde k žádnému kolapsu školství. Pravdou je, že učitelé měli 10 let času na získání kvalifikace, ale zároveň je jasné, že u starších učitelů s dlouholetou praxí je to docela zásadní problém. Myslím, že současný postoj Ministerstva školství k řešení této problematiky je dostačující, tedy výjimka pro učitele starší 55 let s praxí 20 let, pro lektory cizích jazyků a pro učitele odborných předmětů, s možností doplnit si vzdělání v mimořádných termínech. Konkrétně v našem městě je momentální počet neaprobovaných učitelů téměř 22 %. Také vítám snahu zavést registr učitelů, který dosud chyběl, a samotné ministerstvo nemělo žádný přehled o odbornosti v rámci celé republiky. S tím také souvisí problém přípravy učitelů na pedagogických fakultách, kdy fakulty nereagují na požadavky a potřeby škol a neotevírají v dostatečném množství nedostatkové obory a aprobace.
Psali jsme:
A jak dopadl dotazníkový průzkum na klima ve školách v Sokolově? A zohledňovala se v průzkumu i kapacita škol? Jaké je?
Myslím, že Sokolov je jedním z mála měst, který se nebál udělat toto anonymní dotazníkové šetření o atmosféře na všech svých zřizovaných školách, a to jak na mateřských, tak základních, a ještě toto šetření zafinancoval z vlastních zdrojů. Žádné katastrofické výsledky se nekonaly, potřebovali jsme hlavně vědět, jak bylo klima ovlivněno sloučením škol, které ve městě proběhlo. Po obdržení výsledků byl se všemi ředitelkami a řediteli proveden pohovor, kde byly rozebrány jednotlivé výsledky ve všech oblastech, a to jak pozitivní, tak negativní. Z chyb je třeba se poučit a na vavřínech nelze usnout.
Co se týče kapacity škol, tak se v průzkumu nijak nezohledňovala, město ji samozřejmě sleduje, a je třeba si říct, že i po sloučení tří škol v roce 2011 má město stále volných více než 700 míst a demografický vývoj není, bohužel, nijak příznivý. A to je třeba ještě připomenout, že téměř 800 žáků k nám dojíždí z okolních obcí a i tam se počty ve většině případů snižují.
V minulosti jste ale upozorňoval kromě zdravotnictví na další potřebné korekce, především v daňovém a důchodovém systému a sociální oblasti. Nová vláda však chce zrušit takzvanou důchodovou reformu Nečasovy vlády, nepřichází se svou vlastní koncepcí, reformou. Není chybou, že vláda tento problém neřeší a odsouvá?
Volební program sociální demokracie zrušení 2. pilíře důchodové reformy srozumitelně deklaroval. Důvody, proč tomu tak bylo, jasně a brilantně shrnul Vladimír Špidla v příspěvku publikovaném na jeho webu s názvem „Zamlčené základy důchodového systému“. Z tohoto si dovolím vybrat závěrečné věty, které jsou i odpovědí na Vaši otázku: „Náš důchodový systém nelze stabilizovat za současné existence druhého pilíře. Důchodový systém lze stabilizovat a rozvíjet za současné existence (a to je i podmínkou) prvního (průběžného) a tzv. třetího pilíře (dobrovolného penzijního spoření)“.
Jste nejen senátor, ale také starosta Sokolova. Na podzim nás čekají komunální volby. Budete chtít mandát obhájit? Jak se vám daří skloubit funkce senátora a starosty?
Budu se ucházet pouze o mandát člena zastupitelstva, případně i o zvolení do městské rady. Jako senátor chci mít těsný kontakt se samosprávou a tyto pozice mi to dostatečně umožňují, přičemž mi budou dávat i větší časový prostor pro práci v Senátu.
Pokud se týká dosavadního souběžného výkonu funkce starosty a senátora, daří se mi být účasten takřka na všech jednáních rady i zastupitelstva města, ale i na plénu Senátu a výboru pro vzdělávání, kde jsem byl včera zvolen místopředsedou. Je to však časově velmi náročné a organizačně složité, protože Senát plánuje své akce obvykle s cca čtrnáctidenním předstihem.
Jaký bude pro město letošní rok?
Určitě mimořádně úspěšný. Jednak se díky dobrému hospodaření v loňském roce podařilo z přebytku hospodaření zafinancovat většinu plánovaných akcí a volný přebytek více než 30 mil. Kč bude použit na spoluúčast dotací z ROP. Město Sokolov podalo žádosti o dotace na projekty v celkové výši 236 mil. korun (včetně spoluúčasti) a s jednou výjimkou byly všechny žádosti schváleny. Vlastní realizace bude určitě hektická, a to nejen v tomto roce, ale na druhou stranu budou realizovány akce, na které by město vydávalo finance desítky let.
Podařilo se již radnici vyřešit problém, co s chátrající budovou bývalé základní školy? Představili již zastupitelé, kteří byli proti prodeji, své návrhy? Nebo případně, do kdy tak musí učinit? Přeci jen město stojí údržba objektu nemalé peníze.
Sloučení tří základních škol v Sokolově v roce 2011 proběhlo díky rozsáhlé a promyšlené přípravě přímo vzorově. V tomto směru můžeme být dobrým příkladem pro mnohé obce i kraje, ale za předpokladu, že jim nebude chybět politická odvaha, kterou my jsme měli. Hmotným výsledkem této složité akce je úspora provozních prostředků (cca 2,2 mil. Kč), zvýšená naplněnost ostatních škol, lepší kvalifikovanost, ale také jedna prázdná budova ZŠ o pěti podlažích a celkové ploše 8000 metrů čtverečních.
Zamýšleli jsme zde vybudovat knihovnu, ale stavební průzkum ukázal nemožnost této realizace. Začalo se tedy uvažovat o prodeji budovy.
Prodej byl komplikován velkým rozdílem odhadní a tržní ceny budovy. Z tohoto důvodu musela být budova nabízena postupně za snižovanou cenu, až dosáhla současné hodnoty 2,5 mil. Kč. V tu dobu se přihlásil zájemce, který chtěl přestavět školu na bytový dům, přičemž by byty nebyly nájemní, ale určené k prodeji. Návrh kupní smlouvy dával dostatečné záruky, že tento záměr bude splněn, nicméně většina našich zastupitelů se lekla rizika vzniku ubytovny a možná i blízkých komunálních voleb, takže prodej schválen nebyl.
Já sám jsem prodej podporoval, takže v této situaci jsem zvědavý, s jakými nápady na využití přijdou ti, kteří toto odmítli. O tomto tématu má jednat zastupitelstvo města v dubnu. Krajní variantou je zbourání budovy a výstavba nového tepelného výměníku, odhad obou akcí je cca 10 mil. Kč.
Psali jsme:
autor: Kateřina Synková
