Šest let vězení si má odsedět mladý muž ze Znojma, který podle obžaloby v diskusi na internetu schvaloval teroristický útok na Novém Zélandu v březnu 2019. Pravicový extremista z Austrálie při něm zastřelil ve dvou mešitách v Christchurchi pět desítek mužů, žen i dětí. Obžalovaný to pod přezdívkou SSman okomentoval slovy, „jak jim chutná jejich medicína? Dobrá práce“. Rozsudek v úterý vynesl Krajský soud v Brně. Zatím však není pravomocný, protože muž se proti němu na místě odvolal, a tak se případem bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. V souvislosti se schvalováním útoku řešily české soudy už několik případů, obžalovaným však doposud uložily podmíněné tresty.
„Ten rozsudek je tvrdý, ale odpovídá tomu, co umožňuje současné znění trestního zákoníku,“ říká pro ParlamentníListy.cz expert na problematiku terorismu a extremismu Miroslav Mareš na § 312e trestního zákoníku, kde je podpora a propagace terorismu, ale i jeho veřejné schvalování, ohodnocena sazbou odnětí svobody na dva roky až deset let. „V souvislosti s dalšími rozsudky v podobných věcech bych viděl jako rozumné, kdyby došlo k úpravě v tom smyslu, že by schvalování terorismu bylo přísněji trestáno pouze v případě závažnějších následků. Pro méně závažné případy by trestní sazbu bylo možné snížit či využít alternativní tresty,“ přimlouvá se profesor Miroslav Mareš, garant studijního programu Bezpečnostní a strategicka studia katedry politologie FSS Masarykovy univerzity.
U nás jsou velmi přísné sazby za verbální trestné činy
Polemizuje s hlasy, které tvrdí, že tak vysoké tresty nepadaly ani za „protirežimní“ výroky a názory v období totality. „Záleží na definici názoru. Obecně i vyjádření názoru může být za různých okolností za hranou zákona. V případě tohoto paragrafu je zde vazba na terorismus coby brutální násilné jednání. Ale je skutečností, že ty sazby jsou vysoké a obecně soudobá Česká republika má velmi přísné trestní sazby za tzv. verbální a podobné trestné činy. Za komunistů nebyl přesný ekvivalent tohoto trestného činu schvalování terorismu. Tam spíše docházelo k tomu, že například v padesátých letech byly letákové akce zveličeny vyšetřovateli a soudy na vlastizradu a trestány velmi přísně,“ poukazuje Miroslav Mareš.
„Je to přísný trest a nelíbí se mi, že v té samé věci rozhodovali plzeňský i pražský soud a oba volily podmíněné tresty, kdežto brněnský zvolil nekompromisní nepodmíněný trest, dokonce vyšší, než chtěl státní zástupce. To nesvědčí o jednotném postupu české justice,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokát Jaroslav Ortman. Poukazuje tak na rozhodnutí soudu v Plzni v červenci minulého roku, kdy pachatel z Kraslic na Sokolovsku dostal za srovnatelný skutek tříletou podmínku, a na verdikt pražského soudu z června loňského roku, který také stanovil tříletou podmínku. „Pro právní jistotu občana to není nic dobrého, navíc diametrálně odlišné tresty na Moravě od trestů v Čechách nejsou dobrou vizitkou české justice,“ tvrdí zkušený advokát.
Dostal „raketu“, radní ODS odešel pouze s přestupkem
Vzhledem k podanému odvolání očekává, že by se vynesený trest měl dostat na přibližně stejnou úroveň jako rozsudky předchozí. „Byť je ten čin ohavný, řeknu přímo hnusný, a ten člověk si zaslouží trest, tak si nemyslím, že za tyhle dvě věty to je na šest let nepodmíněně. Pokud se Krajský soud v Brně rozhodl zohlednit osobu pachatele, že byl už v minulosti jako mladistvý trestán, tak – proboha – to nemůže být důvod pro tak drakonický trest. Při ukládání trestu je prvořadý způsob spáchání trestného činu, ohrožené zájmy a to, čeho se dopustil. Osoba pachatele nastupuje jako vlivný argument, ale až ve druhé linii. Není však možné, aby člověk proto, že byl v minulosti souzen, za to dostal ‚raketu‘. Tohle opravdu není nic jiného než ‚raketa‘ čili vysoký trest odlišný od těch předchozích,“ konstatuje Jaroslav Ortman.
Psali jsme:
Když před časem napsal na sociální síti bývalý radní ODS v Jesenici Martin Lang na adresu prezidenta Zemana mimo jiné, že „je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini“, Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobců, kteří trvali na jeho potrestání, a rozhodl, že postačí přestupkové řízení. „Nechci srovnávat dva tyhle skutky, které se staly. Jenom chci říct, že tyhle dva příklady ukazují, jak diametrálně odlišné jsou právní názory v české justici a jak by bylo zapotřebí sjednoceného výkladu, aby nebylo možné někoho za to potrestat přestupkem a někoho poslat na šest let do vězení. To jsou absurdně odlišné tresty a mně se to nelíbí. Podle mě zasáhne odvolací soud a bude to přehodnocovat. V tomto by však měl Nejvyšší soud sjednotit judikaturu,“ doporučuje advokát Jaroslav Ortman.
Chtít někoho podřezat jako svini je nabádání k vraždě
Výší trestu byl hodně zaskočený i advokát Karol Hrádela, i když váhá, jestli je správné komentovat nepravomocný rozsudek. „Kladu si jinou otázku. Ten člověk zpochybňuje, že s tím teroristickým činem chtěl tím komentářem souhlasit. V něm také kladl otázku, jak jim chutná jejich medicína, ten otazník tam je. A dostal vysoký trest. Pak máme z nedávné doby jiný případ, kdy dokonce Nejvyšší soud řekl, že když by měl být někdo podříznut, tak je to přestupek. To je kauza prezidenta a radního Langa. Přiznám se, že si jako právník nedokážu vysvětlit tahle dvě rozhodnutí, protože je tam řada otázek. Když řeknu, že je nutné někoho podřezat jako svini, tak tím podle mého názoru jasně nabádám k vraždě,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Karol Hrádela.
Ing. Miloš Zeman
Souhlasí tedy se stanoviskem nejvyššího státního zástupce a liší se od názoru Nejvyššího soudu. „Co se týče Krajského soudu v Brně, tak mi jeho rozhodnutí připadá, že nezohledňovalo některé principy, které vzal v potaz Nejvyšší soud v kauze Lang. Tomu nerozumím. Navíc šest let vězení? To mě hodně zaskočilo. Samozřejmě nemůžu bez znalosti spisu říct, jestli soud při tom neměl nějaké racionální důvody, protože vycházíme jen z toho, co přinesla média. Ale trest to je velmi exemplární. I když mě to hodně zarazilo, tak si nejsem jistý, jestli je správné komentovat nepravomocný rozsudek. Určitě to však nastoluje velkou otázku, když se porovnává, že na jedné straně ‚podřezat jako svini‘ nevadí a na druhé straně ptát se, ‚jak jim chutná jejich medicína‘, vadí,“ upozorňuje advokát.
Na ochranu života má právo i ten, s kým nesouhlasíme
Z diskuse o této otázce by však muselo jednoznačně vyznít, že člověk odsuzuje jakýkoli terorismus, jakékoli navádění k páchání zla. „Samotného by mě zajímalo, jestli si lidé myslí, že v České republice lze vyzývat k podřezání někoho a tvrdit, že je druhý Hitler, tedy mu klást za vinu, že se podílel na vraždách milionů lidí, že napadal jiné státy, což přece dělal Hitler. A jak pohlížejí na toho druhého, co upozorňuje na možné teroristické kroky, které byly někým prováděny, a ptá se, když se to stane druhé straně, jak jí chutná její medicína. Každopádně z toho musí být zřejmé, že jakékoli teroristické kroky odsuzujeme. V takové diskusi by nesmělo mít místo schvalování terorismu. Zaznít by v ní však určitě mělo, že hodnota lidského života je nezastupitelná a že každý má právo na ochranu svého života. A to i ten, s kým nesouhlasíme,“ dodává Karol Hrádela.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
