Ekonomka Markéta Šichtařová patří mezi přední české úspěšné podnikatelky a manažerky. Ke vztahu mužů a žen na pracovišti se může vyjádřit z pozice ženy zastávající roli lídra. „Feministka pro mě není jako feministka. Samozřejmě se mi líbí emancipace a rovnoprávnost. A mimochodem si ji také sama dostatečně užívám,“ říká.

Rozhovor najdete ZDE.

Následně se hovořilo o smlouvě, kterou včera svými podpisy stvrdili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. „Zaujalo mě, že do posledního chvíle byla smlouva utajená, což je dost podezřelým znakem. Mně to spíš připadne, že to skutečně směřuje k nějakému superstátu,“ poznamenala Šichtařová, že se Evropská unie trhá „vejpůl“. Je tady tvrdé jádro, které chce dělat hlubší integraci, zbytek by měl být hozen přes palubu, protože zdržuje, zmínila. V té souvislosti hovořila o Česku, Polsku, Velké Británii či Itálii. 

Fotogalerie: - Samková versus Kroupa

„Velice často se Evropská unie vydává za ekonomicko-politický projekt, ale z mého pohledu je pouze politickým projektem. Evropská unie nikdy nevyrostla na ekonomických základech,“ míní Šichtařová a zmínila, že Německo a Francie mají k sobě ekonomicky daleko. „Právě toto by mohlo dělat určité problémy,“ dodala. Za hrozbu však propojení obou zemí nepovažuje. 

„Je to spíše úleva. Pokud tyto dvě země chtějí jít dál a s větší integrací, pravděpodobně nebudou nutit periferii Unie a eurozóny, aby do toho šla s nimi. To je přesně to, co střední Evropě v současnosti vadí. A myslím, že my bychom do jejich sféry vlivu spadat nemuseli, protože jsme tak trochu pod jejich rozlišovací schopnosti. Na to jsme příliš slabí, příliš chudí, příliš na východě,“ sdělila.

Co se týče vlastní politické kariéry, zatím ji Šichtařová neplánuje. „Pokud by přišla velká dějinná krize, myslím tím totální selhání politiky, pak bych se obětovala,“ sdělila Šichtařová. Musela by však vidět, že nám vskutku chybí vůdci a politici. 

A jak Šichtařová vnímá úbytek občanských svobod v demokratickém systému? Podle jejích slov šlo o pozvolný proces. „Mohu těžko říct, že jedna vláda zalomila hůl,“ řekla a hovořila o tom, jak stát podporuje udávání či o tom, jak vláda nabírá čím dál více úředníků. 

Otázka, kdy přijde krize, je plně závislá na politice centrální banky, míní Šichtařová. „Existují mechanismy, jak lze krizi čím dál víc oddalovat,“ podotkla Šichtařová. „Zaděláváme ale na to, že krize bude mít jiný než standardní charakter a přijde později. Bude mít charakter určitého finančního rozvratu. Nikdo nemůže vědět, jak se zachovají pitomci v centrální bance, a tak nemůžeme vědět, kdy krize přijde,“ dodala. „Nikdo nemohl tušit, že intervence, o kterých každý ekonom řekl, že jsou chybně, budou trvat čtyři roky,“ dodala.

„Čím dříve krize přijde, tím méně problémů napáchá,“ trvala pak na svém Šichtařová s tím, že ona sama by chtěla, aby krize vskutku brzy přišla.