„Jsme se nějak dozvěděli, že se chystá nějaká demonstrace a pár kamarádů tam taky šlo. Ani nevím, odkud to přišlo. A byl to pro nás úkaz. Policie tam nebyla, nechala nás projít hlavou. Tehdy jsem si poprvé uvědomil, že se to možná změní,“ vyprávěl Pánek, jak se dostal na srpnové demonstrace v roce 1988. Palachův týden o pět měsíců později to již tak poklidné nebylo.

„Bylo to dost ostré. Nejhůř na mě psychologicky působili ti psi, kteří byli voděni za skupinkami  demonstrantů, včetně skupinky, v níž jsem byl já,“ popsal. A vzpomněl i na vodní děla.