Evropský kontext: Německo, Rakousko, Nizozemí a Maďarsko

Několik dní poté, co vlády Německa a Rakouska rozhodly o zavedení nových hraničních kontrol, jejichž cílem je zabránit vstupu nežádoucích migrantů do země, obrátila i holandská vláda. Nizozemsko plánuje přísná protiimigrační opatření včetně vyhlášení moratoria na všechny nové žádosti o azyl. Záměrem je omezit možnosti slučování rodin úspěšných žadatelů o azyl a prosadit krizový zákon, který by omezil počet azylových středisek a zastavil projednávání nových azylových žádostí až na 2 roky. Nizozemí se bude snažit zajistit výjimku ze společných evropských pravidel pro udělování azylu. Povšimněme si prosím, že tento obrat v migrační politice nastává v těch nejbohatších zemích EU, které jsou čistými plátci.

Text pochází z autorova blogu ,,Za oponou migrace". Další články ZDE

Maďarský náměstek ministra vnitra uvedl, že pokud chce EU nutit Maďarsko, aby nelegální migranti překročili jeho hranice, Budapešť těmto lidem nabídne „dobrovolnou, bezplatnou, jednosměrnou cestu do Bruselu“… Bruselu leží v žaludku zejména pravidlo, že žadatelé mohou o azyl žádat pouze na maďarském velvyslanectví v Srbsku nebo v Kyjevě, tedy ještě před vstupem na území EU. To je v rozporu s ustanovením, že všechny členské státy mají mít jednotnou politiku. Podle ní mohou migranti na území státu EU nejdříve přijít a teprve pak žádat o azyl.

Předseda rakouských Svobodných, kteří jsou favoritem nejbližších voleb, tento maďarský krok schvaluje. Brzy uvidíme, zda si Brusel troufne i na ty bohaté země, které už mají také dost jeho šílené migrační politiky ohrožující evropskou bezpečnost. Nápad na přesun ilegálů autobusy do promigračních center moci se osvědčil už v USA, kde někteří republikánští guvernéři (např. v Texasu), kteří odmítají neomezený příval ilegálních migrantů, je posílají do Washingtonu, New Yorku a dalších měst ovládaných demokraty. Konec Schengenu se v Evropě blíží.

Cizinci v Brně a Jihomoravském kraji

Pro ukázku regionálních detailů v ČR se podívejme na statistiky o cizincích v Jihomoravském kraji (JMK) a Brně podle datového portálu města Brna z března 2024. Za posledních 15 let se počet zahraničních pracovníků v celém JMK více než ztrojnásobil. Málokoho asi překvapí, že převažují občané Slovenska s podílem 41 % a že výrazně vzrostl podíl občanů Ukrajiny (cca 25 %). Cizinci z dalších zemí se koncentrují především do Brna.

Podle měsíčně aktualizované statistiky Ministerstva vnitra bylo k lednu 2024 v Brně přihlášeno k trvalému nebo přechodnému pobytu 65 tisíc cizinců. Ve skutečnosti to bylo jistě výrazně víc, protože se do toho nepočítá část Slováků a občanů EU s pracovními smlouvami, kteří nejsou povinni se registrovat. To znamená, že podíl cizinců dosahuje minimálně 17 %. To je skoro třikrát tolik než před 10 lety a už velmi blízko cíli 20 %, který si ve strategii stanovilo vedení města (a stále se neví proč).