Škola za časů covidu: Žákovi vypadl doma internet, dostal důtku. Nemá mikrofon, známka dolů. Rodiče ve varu. A 10 tisíc dětí se vůbec neučí

18.02.2021 18:23

REPORTÁŽ Počítače, darované dětem pro výuku, už začali zabavovat exekutoři. Doslova trestaní jsou „ve škole“ i ti, kterým kantor tvrdí, že povinně musejí mít mikrofon a sluchátka, jinak – horší známka, třídní důtka. Deptají žáky i za další hlouposti. Nestačí tisíce flegmatických flákačů, o kterých školy měsíce už ani neví? Jak odradit od vzdělání ten zbytek…

Škola za časů covidu: Žákovi vypadl doma internet, dostal důtku. Nemá mikrofon, známka dolů. Rodiče ve varu. A 10 tisíc dětí se vůbec neučí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Klávesnice
reklama

Děti, které se stresují, když jim „zablbne“ připojení během výuky, ještě dorazí kantor špatnou známkou za nedostatečné technické vybavení. Někde trestají žáky, kteří nevlastní mikrofon. Na druhou stranu nám tu běhají tisíce dětí, kterým nechtějí pro distanční výuku půjčit tablety už ani jindy extrémně humánní neziskovky. „Kdyby notebook skončil v zastavárně, dítěti by to nepomohlo,“ zdůvodnila to logicky pro PL Ivana Tykač, podnikatelka a zakladatelka nadace Women for women.

Anketa

Pokud by vláda vyhlásila totální a úplný lockdown na 14 dní, byli byste pro?

66%
34%
hlasovalo: 23082 lidí

Mnohé zkušenosti dětí z distanční výuky jsou těžko uvěřitelné, ale rodiče samotní se to mnohdy bojí řešit přes Českou školní inspekci – vztek si totiž někteří pedagogové zpět vylévají právě na svých malých svěřencích, kteří přitom v této době potřebují psychickou podporu a motivaci násobně více než v dobách prezenčního školství.

Když učitel „řeší“ něco jiného než vzdělávání…

Bohaté zkušenosti v téměř tyranizování aktivních rodin mají – a také bez skrupulí sdílejí veřejně – rodiče ze  skupiny „Na děti nám nesahejte“.  Členka skupiny Blanka Borotová je kupříkladu rozhořčená z toho, co zjistila během setkání se samoživitelkou, která má tři děti na distanční výuce. „Školou jí bylo sděleno, že povinná výbava je počítač, sluchátka a mikrofon,“ je překvapena informací ‚mimo realitu‘.

Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse z České školní inspekce přitom na zajištění vybavení ze strany státu směřovalo více než 1,3 miliardy korun, které ministerstvo pro aktuální školní rok poskytlo školám pro nákup digitální techniky a její zapůjčení žákům, kteří vlastní techniku doma nemají. „Již na jaře, na základě výsledků našeho jarního šetření, se MŠMT propojilo s organizací Česko Digital a řešila se tato problematika. Stejně tak velmi výrazně pomáhaly neziskové organizace, různé nadace a v neposlední řadě také zřizovatelé škol, případně kraje. V novém školním roce 2020/2021 sice všechny tyto podpory pokračují, ale jak jsem psal výše – velké peníze na tyto věci uvolnil i stát a školy se technikou významně dovybavily,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. „Škola mamince žádný počítač na žádost nepůjčila,“ dušuje se vypravěčka z rodičovské komunity a dodává ještě horší informaci: „Tím, že dcera neměla mikrofon, jí snížili známku... Podle mě je to absolutně nepřípustné.“  Příběh „doráží“ nečekanou pointou: „Chcete tajemství? Moje dcera nemá on-line výuku vůbec. Dostává e-mailem každý den úkoly, které má udělat. Žádný virtuální kontakt s učitelkou ani spolužáky. A to se mi vůbec nelíbí. Vše se učíme sami.“

Podivné trestání dětí za technologické strasti zná kupa rodičů – ani oni s tím leckdy nic nenadělají. Olga Fáziková z Českých Budějovic rovněž potvrdila, že jde o běžný manýr: „Dcera také dostala pětku za to, že se jí aktualizoval PC a nemohla se připojit na hodinu. Další průšvih měla, když během on-line ústního zkoušení začal soused vrtat a ten zvuk vrtačky učitelku vytočil.“ Komunitě „Na děti nám nesahejte“ se svěřil i tatínek Robert Bárta, očividně již dosti rozhořčený z úrovně distanční výuky: „Děti jsou jak rukojmí. Za normálních okolností bych je poslal do p*dele, ale takhle se snažíme aspoň trochu vycházet, abychom jim zbytečně nedělali problémy, ale ono to jednou přeteče a do školy vlítnu, kór jestli začnou otravovat s testama nebo kdoví s čím.“

Další zoufalou reakci nad neempatickými kantory přidala do foroty Jitka Nováková: „Teď měl syn hodinu a vypadl nám internet. Snažil se to učitelovi, pak vysvětlit... Nezájem, má třídní důtku. Pan učitel je prostě debil.“ Aneb jak ještě více děti od vzdělávání odradit?

Nebe a dudy

I bez podobných demotivačních přičinění pedagogů tu máme tisíce žáků, s kterými by ani zabavení počítače nehnulo, aby si vzpomněli, že existuje něco jako učení: Naprosto žádný kontakt se školou nemělo loni v době zavřených škol kolem 10 tisíc dětí, jak připomněl náměstek Andrys.

I neziskovky si totiž vybírají, koho obdarovat, aby se věci nedostaly třeba do bazarů

Některé rodiny, které se už loni kvůli pandemii zadlužily, už skutečně začaly i o darované počítače přicházet, nebo jim to údajně kvůli exekuci hrozí. Jedna z maminek, Kateřina N., se svěřila v samoživitelské skupině se svou zkušeností: „Pokud jste dostali notebook pro svoje dítě, čili to byl dar, nechte si vystavit darovací smlouvu s ověřením podpisu, že dar byl určen dítěti. Proč to píšu? Jsem dlužník, díky ex, nic to nemění na faktu, že mám 20 dní na zabavení movitého majetku, moje chyba… Nervy jsou na pochodu, dávám vám to jako radu, kterou jsem se dnes dozvěděla od bezplatné právničky,“ podotkla. Občanské poradny už rovněž zjistily, že exekutoři zcela nevyslyšeli prosbu vlády, aby neprováděli v této době exekuce majetku, a tak poradci s radou vyrukují raději u všech tazatelů-dlužníků.

Zabavování počítačů školákům potvrdila v rozhovoru pro PL v únoru mimo jiné Denisa Rohanová, prezidentka České asociace povinných, což je občanské sdružení odborníků zabývající se dluhovou problematikou, exekucemi a ochranou práv dlužníků: „Evidujeme případy, kdy exekutor zabavil počítač či notebook, a znemožnil tak distanční výuku dětem v rodinách s exekucí. A takových případů může přibývat.“ Školní potřeby přitom nepodléhají výkonu rozhodnutí dle Občanského soudního řádu (paragraf 322).

Podle Andryse v každém případě ale platí, že distanční vzdělávání a jeho pojetí prohlubuje rozdíly mezi žáky. „Nůžky se velmi rozevírají a vše dominantně souvisí s tím, jaké je rodinné zázemí těchto žáků a jak podporující jejich rodiny jsou.“ Pro současnou pandemickou dobu ale platí, že nemusí jít ale vždy o žáky z vyloučených lokalit. „Může jít také o rodiny s mnoha dalšími problémy – exekuce, časté stěhování, bydlení po ubytovnách a podobně,“ podotkl.

V podobném duchu nezávisle o „rozšíření“ takové skupiny mluvila i prezidentka České asociace povinných Rohanová: „Již nemluvíme jen o sociálně slabých, ale v obrovském ohrožení jsou i matky samoživitelky a skupina, se kterou nikdo nepočítal, že by se v této situaci mohla ocitnout – střední vrstva a podnikatelé.“

S koncem distanční výuky budou muset některé rodiny  techniku vrátit. Například na policii v Mostě se zatím neobrátila žádná škola s tím, že jí nebyl vrácen svěřený majetek od žáka, který jej dostal k dispozici, ale nepřipojuje se. Například v březnu takové spory ale s návratem do lavic nastat mohou. „Pokud by k tomu došlo, jednalo by se s největší pravděpodobností o občanský spor – nevíme, jak jsou nastaveny smluvně podmínky mezi školou a rodiči. Ve věci nepůjde o trestný či neoprávněné užívání cizí věci. O krádež by se mohlo jednat tehdy, pokud by rodině někdo svěřenou věc odcizil. Škola se může z důvodu pochybností obrátit na obvodní oddělení Policie ČR a policisté prověří, zda ve věci jde o občansko-právní spor či trestný čin,“ shrnula policejní mluvčí Ludmila Světláková.

Neziskové organizace dokážou využití techniky někdy ohlídat lépe než školská zařízení. Počítače nebo příspěvek na IT techniku nabízel potřebným rodinám například Klub svobodných matek, finance na vybavení pro distanční výuku lze stále žádat. Zneužívání či odprodej zatím dle ředitelky organizace Dany Pavlouskové nezaznamenali, což přičítá tomu, že nezisková organizace většinově spolupracujeme se sociálními pracovníky, kteří nadále hlídají průběh celé dárcovské situace s konkrétním sólorodičem.

Největší riziko je u úplně jiné „sorty“

Výše popsané zkušenosti a rizika, zejména jde-li o problémy s movitými věcmi, jsou, dá se říci, přece jen řešitelné. Za největší průšvih ale i sám náměstek Andrys označil školáky, po kterých jako by se několik měsíců skoro slehla zem.

Česká školní inspekce už začátkem měsíce dubna uskutečnila mimořádné tematické šetření ve formě řízených telefonických rozhovorů s řediteli téměř pěti tisíc základních a středních škol. „Věnovali jsme se problematice žáků, kteří nebyli se školou v žádném vzdělávacím kontaktu, tedy nejenže ne on-line, ale u kterých se škole nedařilo navázat s nimi kontakt ani žádnými jinými způsoby,“ uvádí pro PL s tím, že tehdy ředitelé škol odhadovali, že jde zhruba o 10 tisíc žáků. „A podle jejich vyjádření šlo dominantně o žáky, s nimiž je to složité i v běžných dobách – nízká motivace ke studiu, absence podpory ze strany rodiny a podobně. Již tehdy bylo zřejmé, že zejména pro tuto skupinu žáků je absence prezenčního vzdělávání velkým rizikem z pohledu jejich dalšího vzdělávání,“ dodává s nepříliš pozitivním závěrem, jak se tato potíž změnila či nezměnila po dalších několika měsících:

„Problémy v zásadě odpovídají našim zjištěním z jara i z podzimu.“ Lze předvídat, že pokud už před covidem někteří bili na poplach kvůli zvyšujícímu se počtu dětí s nedokončeným základním vzděláním, koronavirová krize problém prohlubuje.

O riziku předčasných odchodů ze školní povinné docházky a neuplatnitelnosti „ztracené generace“ na trhu práce psaly ParlamentníListy.cz už vloni na jaře a v létě. Už tehdy Miroslav Diro z Hospodářské komory České republiky pro PL mimo jiné poukazoval, že právě u mladých lidí bez kvalifikace a bez praxe například v Řecku „dosahuje nezaměstnanost neuvěřitelných 45 procent“. Že k tomu spějeme, vyplynulo mimo jiné z rozhovoru s ředitelkou mostecké školy Libuší Hrdinovou, která potvrdila, že „flákači“ nechtějí ani tablety zadarmo.

Třešnička na dortu

Až se vrátí do školních tříd… Doučování bude v příštích měsících potřeba víc než v době bez covidu. „Počet žáků s pedagogickými intervencemi se nám dokonce navýšil s ohledem na distanční vzdělávání,“ uvedla Gabriela Hrušková, ředitelka Základní školy T. G. Masaryka Štětí.

Bohužel některým školám mohou chybět prostředky na podporu žáků:  Ministerstvo školství totiž – právě v této době – zrušilo přímé proplácení pedagogických intervencí a nově je zahrnulo do nadtarifní složky platu. Je tak na každé škole, zda doučování bude organizovat, platit ho pak musí právě ze složky pro odměňování. „Intervence považujeme za důležité a nechceme je redukovat. Naopak, s narůstající délkou distanční výuky jich bude asi čím dál více potřeba,“ podotýká i Jaroslav Jirásko, ředitel Základní školy K. V. Raise, Lázně. „To, že stát neposílá peníze na pedagogické intervence, se na naší škole v rozpočtu projevilo minusem 300 tisíc korun,“ uvádí jako příklad Gabriela Hrušková.

***

To vše se zdá nelogické a pro budoucí uplatnění dětí devastující i obyčejným laiků. Proto vznikají iniciativy, jako je rodičovská „Na děti nám nesahejte“, které se snaží neřešit problémy a dopady nefunkční on-line výuky jen pavlačovým stěžováním na sociální síti. Stojí například za peticí, v níž mimo jiné připomínají: Dětem chybí řádné systematické vzdělávání, přestávají vnímat návyky odpovědnosti ke svým povinnostem a odpovědnosti ke svému zdraví, nesmí sportovat, nesmí dělat své koníčky a rozvíjet se, chybí jim sociální kontakty, trpí více a více psychickými problémy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lucie Bartoš

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Migrace bude. Zvykněte si, Češi. V Africe ji měli rádi, teď poučila v ČT

7:55 Migrace bude. Zvykněte si, Češi. V Africe ji měli rádi, teď poučila v ČT

ČT v Událostech, komentářích nabídla pohled ženy, která strávila několik let v Africe. A teď se o ní…