Úvodem se vrbětické kauze věnoval Karel Schwarzenberg. Od chvíle, kdy česká vláda oznámila ruské zapojení do této kauzy, je pozice Česka v zahraniční politice jiná. „Pozice se trochu posunula. Byli jsme nuceni zaujmout jasné stanovisko. Naše politická scéna se musela sjednotit, snížil se počet ruských agentů, to je dobrá věc,“ vyslovil se čestný předseda TOP 09.
Otázkou podle něj je, jak dlouho v takové pozici Česko setrvá. „Nejdůležitější je, aby byla výdrž, pokud to bude pouze výkyv, bylo by to celé marné,“ doplnil kníže.
Pirátský poslanec František Kopřiva zmínil roztříštěné postoje nejen na vládní úrovni. „Každý říkal jiný počet vyšetřovacích verzí, to mě zklamalo,“ podotkl a zmínil i kontroverze kolem zrušené Hamáčkovy cesty do Moskvy.
Naopak o oslabení české pozice hovořil politik KSČM Daniel Pawlas. Svá slova demonstroval na faktu, že ostatní země členské unie se ke kauze Vrbětice staví poměrně „vlažně“. „Ta podpora je nicotná,“ zmínil, že hromadné vyhošťování diplomatů z unijních zemí se nekoná. „Německo vysílá signály k Rusku, že je to přatelská země,“ poukázal.
Pro spojence je však těžké situaci rozklíčovat, pokud v rámci vrbětické kauzy panuje mezi nejvyššími ústavními činiteli již zmíněná roztříštěnost, namítl poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík. „Prezident zpochybňoval slova předsedy vlády. Premiér hovořil o útoku na zboží místo o aktu státního terorismu..., reakce spojenců byla naprosto adekvátní,“ míní.
„Události ve Vrběticích nám ukázaly, že zahraniční politika musí být velmi důležitou součástí české politiky,“ shrnul pak poslanec Jan Skopeček (ODS) s tím, že v posledních letech tomu bohužel tak nebylo.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
Jiří Kobza z SPD to označil za zásadní předěl v dějinách české diplomacie a k tomu uvedl: „Tato akce ukázala, kdo z našich spojenců má jak velké obchodní zájmy v Rusku, podle toho přistoupili k celé aféře,“ podotkl. Usmíření USA a Německa ohledně plynovodu Nord Stream 2 ukazuje, že celá tato aféra nemá absolutně žádný vliv na širší souvislosti zahraniční politiky.
„Pokud výsledkem této aféry bude to, že nedostavíme Dukovany, protože je nebude mít kdo dostavět, pak nás to určitě poškodilo,“ konstatoval.
Vrbětická kauza ukázala, že v jednotě Evropské unie a NATO je síla, navázal na jeho slova poslanec Jaroslav Bžoch (ANO). Ukázali jsme, že máme jméno v EU. „Ukázali jsme, že státy za námi stojí, že jsme jednotní,“ zdůraznil, co považuje za nejpodstatnější.
Také poslanec Jan Farský (STAN) omlouval spojence tím, že od nejvyšších českých představitelů neslyšeli jasná, jednotná slova. „My jsme spojence dostali jen do nejistoty. Na prezidentovo vyjádření k Vrběticím jsme čekali týden, ale po nich chceme reakci hned? Možná i díky členství v EU a NATO nemusíme dnes řešit problémy, které řeší Ukrajina a další narázníkové státy Ruska,“ zdůraznil politik.
Rusko v květnu zveřejnilo seznam nepřátelských zemí. Zařadilo na něj Česko a Spojené státy.
Znamená to, že i Rusko je pro Česko nepřátelskou zemí? „Podle některých prohlášení politiků, kteří zřejmě předpokládali, že pošleme všechny své pandury a zbývající tanky na hranice, by to tak mohlo vypadat. Já tomu ale nevěřím,“ odpověděl poslanec Kobza.
Upozornil, že stále nevíme, co pro nás termín „nepřátelská země“ vlastně znamená: „Jestli to znamená, že nám Rusko odpojí naftu a plyn. Nebo nás jen nebudou zvát na recepce k výročí osvobození z druhé světové války,“ přemítal.
Ruská strana si podle něj nyní počká, jak u nás dopadnou podzimní volby. „Vezme si čas na vychladnutí a podle toho bude směřovat další postup. Do té doby nečekám převratné změny,“ doplnil.
Podle Farského by mělo naopak Rusko skončit na našem českém seznamu nepřátelských zemí. „Vždyť je to na hlavu padlé. Ruští zpravodajci odpálili v Česku muniční sklad a zemřeli při něm dva lidé. Doufám, že se srovnají počty diplomatů,“ uvedl, že je čas stavět vztahy nanovo a na rovnocenném základě.
Kníže Schwarzenberg označil v době diplomatické krize za chybu výměnu ministra zahraničí i Zemanův příklon k ruské straně. „Když byla krize všem jasná, odvolali jsme ministra zahraničí, který měl se všemi spojenci spojení, to byla velká chyba. Prezident samozřemě zpochybnil vše, co by se příčilo Rusku,“ podotkl.
Spokojen je s tím, že jsme situaci dokázali využít ke snížení počtu ruských diplomatů v Praze. „Zaplať půnbůh za to! Zaplať pánbůh za to! Počkali jsme si na vhodnou příležitost a opravdu ji využili,“ řekl spokojeně. Nyní je třeba počkat, co přijde po volbách. „Pak se asi věci narovnají a Rusové s námi začnou vážně jednat,“ předjímá.
Rusko musí vzít na vědomí, že se situace mění: „Musí si uvědomit, že Česko už se nevrátí do stavu, kde bylo posledních třicet let, kdy v důsledku starého sovětského postavení tady měla ruská ambasáda výjimečné postavení,“ zdůraznil.
Poté se věnoval otázce, zda považuje za dobrý krok, že Česká republika uznala Kosovo. „Kosovo chtělo být samostatné. V žádném koutu v Kosovu neexistovala srbská suverenita. Byla to nesmyslná zaslepená politika prezidenta Srbska Miloševiče, zavinil si to sám,“ poznamenal.
Co říká kníže na to, že v anexi Krymu argumetnuje Rusko právě Kosovem? „To je samozřejmě blbost. Kosovo s odpuštěním byli Albánci. Na Krymu nebylo čistě ruské obyvatelstvo, nýbrž se tam usídlili hlavně lidi z ozbrojených složek Sovětského svazu. To bylo sovětské než ruské obyvatelstvo a patřilo právoplatně k Ukrajině,“ uvedl.
„Navíc nebylo žádné povstání na Krymu, nikdo se tam necítil Ukrajinci utlačován. To byla zcela odlišná otázka,“ doplnil Schwarzenberg.
Prezident Miloš Zeman uvedl, že zařazení České republiky na ruský seznam zemí, které nepatří k přátelům, je z ruské strany škodlivá hloupost.
Komunista Pawlas nevnímá tento dokument za tak závažný, bere jej jako „náznak podané ruky“. „Seznam neříká vyloženě, že jde o nepřátelé, není to striktně dané. Je tam určitý náznak podané ruky, že lze vždy jednat,“ uvedl.
Poslanec Ondřej Veselý z ČSSD kriticky okomentoval roli svého stranického šéfa a vicepremiéra Jana Hamáčka ve vrbětické kauze, konkrétně pak jeho neuskutečněnou „krycí“ cestu do Moskvy. „Otevřeně přiznávám, že nápad jet do Moskvy byl špatný, ať už jako krycí manévr nebo schválně. Hlásím se k tomu, když říká, že je to kaňka v příběhu,“ uvedl.
I když podle něj pravdu ví jen Hamáček, s jistou řekl, že určitě neplánoval do Moskvy jet vyobchodovat českou bezpečnost a lidské životy za vakcínu Sputnik. Informace novinářů ze Seznam Zpráv, kteří přišli s obviněním, že se Hamáček chystal spáchat vlastizradu, označil za lživé.
Tématem bylo i to, jakým způsobem pandemická krize posílila nebo oslabila Evropskou unii. Nejnovější průzkum EU ukázal, že se propadla důvěra Čechů ve vládu, naopak důvěra v unii posiluje.
Na toto šetření se především Kobza díval velmi střízlivě. „Nejsem obdivovatel EU. Bilatelární jednání jsou učinnější než něco svěřit do rukou byrokratů, kteří reprezentují zájmy svých zemí, které se od těch našich mohou výrazně lišit,“ poznamenal.
Celým světem hýbe také konflikt mezi Izraelci a Palestinci, který si již vyžádal stovky mrtvých na obou stranách.
Čestný předseda TOP 09 Schwarzenberg kritizoval Izrael za anexi části palestinských území a za celkový přístup ke státu Palestina. Poslední událost považuje za „velkou tragédii“.
„Česká republika je největší spojenec Izraele. Ještě než vůbec vznikl, jsme dodali v roce 1948 zbraně na jeho osvobození. Ale musíme vidět i druhou stranu. Izrael vystěhováním Palestinců z východního Jeruzaléma a dalšími kroky tuto tragédii jen uspíšil,“ uvedl.
Izraelský předseda podle jeho slov počítá s tím, že mu tento ozbrojený konflikt pomůže v dalších volbách. „Vyostření prospívá razantnímu premiérovi Netanjahuovi, zajisté z toho bude těžit v příštích volbách,“ míní. Česká diplomacie by se měla prý snažit na obou stranách a pokusit se najít společnou řeč. „Na tom už pracují Američané, je to velmi obtížný úkol,“ připustil.
Svůj názor připojil Pirát Kopřiva: „Izrael má právo na svou obranu. Hamás je teroristická organizace. Co jiného než odsoudit civilní oběti na obou stranách. Doufám, že si obě strany budou schopny sednout k jednacímu stolu a zastavit toto krveprolití.“ Na druhou stranu je podle něj česká pozice příliš jednostranná. „Pomáhá podrývat, co se už dohodlo. Je v rezolucích OSN, že Izrael okupuje část území náležející Palestině,“ připomněl.
František Kopřiva
Jako Česká republika bychom se v rámci diplomacie měli podle Bžocha postavit k tomu, k jakému násilí dochází uvnitř Izraele. „Je to z obou stran, a tak by se neměl řešit konflikt. Musíme se snažit umírnit to,“ zmínil, jaký by měl být český postoj k Izraeli.
Poslanec Kobza si nemyslí, že by v tomto případě naše země hrála v konfliktu roli, jakou má. „Mohla by dělat daleko víc,“ řekl a doplnil řečnickou otázku: „Kam jdou peníze z EU, které jsou určené pro Palestince, když žijí stále ve stejné bídě?“
Unie by měla dát Palestincům prý ultimátum: „Měla by nastoupit s podporou všech členských států a zahájit jednání s palestinskou stranou. A to ve smyslu, že dokud budou útoky na Izrael, tak nedostanou žádné peníze,“ uvedl. Stejně tak je potřeba jednat s Izraelem, aby začal respektovat palestinská území: „Aby zastavil rozšiřování osad.“
Závěrem Schwarzenberg predikoval, co bude dominantní trend ve světě, který bude ovlivňovat situaci v Česku.
„Ovlivňovat ji bude vztah mezi Spojenými státy a Čínou, který se pomalu vyhrocuje. Čína jde cestou agresivního způsobu zacházení se svými sousedy, zabírá jim ostrůvky atd. To bude určující. V Evropě také nastávají velké změny. Od moci odstupuje Merkelová a uvidíme, jak dopadnou volby ve Francii,“ sdělil kníže na závěr, doufajíc, že po volbách budeme mít akceschopnou vládu, která se bude starat nejen o své zájmy, ale i o zájmy své republiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
