V době sametové revoluce se Lukešovi narodila dcera, a když volal rodičům od Československa, chtěl si povídat o miminku. A překvapilo ho, že jeho rodiče po telefonu řešili politiku: co řekl Havel, co se dělo na Václavském náměstí a tak podobně. Osobně prý na konci 80. let nevěřil, že režim v naší zemi padne. Už proto, že v roce 1946 komunisté v této zemi vyhráli volby. Nebyly to sice úplně svobodné volby, ale pořád to byla jiná situace než v Polsku, kam komunisté přijeli na tancích a masakrovali své spoluobčany.
Češi se na Rusy, tehdy Sověty, dívali jinak. „No a Češi neměli, na rozdíl od svých sousedů, v devatenáctém století s ruským světem skoro žádné přímé kontakty. Proto měli o Rusku víc iluzí než okolní státy. Češi se museli v padesátých letech minulého století teprve učit to, co Poláci a Maďaři věděli dávno před nimi: z Ruska do střední Evropy nikdy nic dobrého nepřišlo,“ poznamenal historik.
Teď však jde o to demokracii udržet, a to bez použití špinavých prostředků, které využívají totalitní režimy, jako je mučení a jiné podobné příšerné metody.
Lukeše trápí, čemu všemu jsou dnes Češi schopní uvěřit.
„Trápí mě, kolik lidí začalo do veřejného prostoru aktivně šířit ruské profesionální dezinformace. Je to vidět na řadě příkladů, ať už jde o sestřelení dopravního letadla malajsijských aerolinek MH-17, nebo pokus o vraždu bývalého ruského rozvědčíka Sergeje Skripala a jeho dcery. V obou případech existují nezvratné důkazy, že pachatelem je Putinovo Rusko. Známe konkrétní jména vrahů i jména jejich velitelů. Máme fotografie všech pachatelů, a dokonce i fotokopie jejich cestovních pasů,“ rozpovídal se.
„Když se ale podíváte na česká média, tak v lepším případě narazíte na manipulativní polopravdy a zbytek jsou totální lži. A k tomu si přibalte dezinformace o závažných geopolitických problémech. Například názor exprezidenta Václava Klause, že Ukrajina není normální stát s právem na suverénní existenci. Nebo že Krym byl údajně vždy ruský,“ pokračoval.
„A to už vůbec nemluvím o rasismu v českých novinách. Právě jsem s otevřenými ústy dočetl článek z pera jakéhosi lékaře, který negramotně píše o otroctví ve Spojených státech. Vlastně to není až tak překvapující, protože tentýž člověk tvrdě hájí takzvané právo vlastnit palné zbraně. Tahle špína zanechává často v myslích lidí stopy. V České republice někdy mluvím s inteligentními mladými lidmi. Jsou vzdělaní, člověk by si řekl, že si jen tak nenechají něco nakukat. A přesto mě občas dokážou překvapit šíleným názorem, který evidentně pochází z Parlamentních listů nebo z jiných dezinformačních zdrojů. Z toho jde až strach. Nesklouzněme ale na úroveň plačících mužů. Jsou i nepřehlédnutelné důvody k optimismu…“ pokusil se neskončit zcela pesimisticky.
Pozitivní energii cítí na příklad z lidí demonstrujících na Letné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
