„Brát peníze dětem ve školách je zločin,“ naštval se kandidát na prezidenta Tomáš Zima. A pokračoval:
Chápu, že pod tlakem dělají lidé chyby. Ale nápad ministra financí snížit investice do školství je horší než chyba, je to – řečeno s klasikem – zločin. Vláda má šetřit, to jistě. Ale sáhnout na peníze do vzdělání našich dětí je ohrožení budoucnosti této země. A to říkám ještě diplomaticky.
Jedním z úkolů politiků je připravit takové podmínky, aby země byla konkurenceschopná. To znamená, abychom uspěli v soutěži s jinými státy a regiony. Nemáme velké přírodní bohatství ani jiné výhody. Vše, co můžeme nabídnout je šikovnost a vzdělanost nás samotných. Musíme být chytřejší než ostatní. Toho dosáhneme tím, že budeme mít skvělé školství. Investice do něj tedy nejsou nějaký rozmar, ale nezbytnost. Jinak se sami odsoudíme do role poslušných vykonavatelů přání jiných. Nebudeme-li mít další generaci připravenou se poprat s potřebami 21. století, být lepší než jejich vrstevníci z jiných zemí, zbyde pro ně podřadná práce za málo peněz. A pro Česko republiku místo mezi poraženými.
Dalším problémem je, že stejně kvalitní vzdělání u nás není dostupné všem stejně. Máme celé regiony, kde získat místo na dobré škole je problém. A to nemluvím o tom, jak roste počet žáků ve třídě oproti zahraničí. Což samozřejmě vede, že učitelé se nemohou věnovat jednotlivým dětem a studentům tak, jak by potřebovali. Každý máme talent na něco jiného a naopak jiné dovednosti se učíme déle. To je normální. Má-li učitel ve třídě méně žáků, může věnovat pozornost každému mnohem více, než v přeplněné třídě. Vedle toho se jednotlivé obory vyvíjejí a učitelé musí mít čas sledovat novinky a zapracovávat je do svých učebních plánů. Jinak budeme připravovat děti na minulé století.
Fotogalerie: - Prezidentští kandidáti na Národní
Škola je nejen výchovná instituce, ale i sociální prostředí. Učíme se v ní jednat s jinými lidmi, poznáváme svoje přednosti a slabé stránky, hledáme svoje místo v prvních kolektivech. To vše vyžaduje vzdělané a motivované učitele. Snížit jejich počet znamená snížit prostor pro výchovu našich dětí. Je to tedy nejen ekonomická, ale i sociální sebevražda.
Říkáme si národ Komenského. Komenský přinesl přesně to, co bychom měli jako země umět – nové myšlenky, mezinárodní rozhled a praktické výsledky svého snažení. Musíme si rozmyslet, jaká chceme být země – zda Komenského, nebo Stanjurova. Máme na to první. Ten druhý a jemu podobní nám to mohou, a zdá se, že chtějí, překazit. Ono to začalo už nápadem vládních poradců zavést školné. Tedy znepřístupnit dětem ze sociálně slabších rodin či oblastí studium na vysoké škole. Místo toho, abychom si každého talentu vážili a vytvářili mu podmínky pro rozvoj, tak vláda vytváří ghetta bez budoucnosti.
Zaspali jsme. Potřebujeme národní strategii rozvoje svých možností. Bránit dětem a studentům v přístupu ke kvalitnímu vzdělání je opravdu zločin. Vláda má šetřit především u sebe, na svých výdajích, ne na budoucnosti České republiky.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
