U bust maršála Rybalka a generála Robertsona byly položeny věnce, skauti drželi vlajky České republiky, USA, Velké Británie a Francie.
Hold všem
Jako čestní hosté byli přítomni senátor za STAN, starosta obce Břasy Miroslav Kroc; poslanec za ANO, hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan; poslanec za ODS, starosta Klatov Rudolf Salvetr; nadrotmistryně Elena Bagatella z americké ambasády; starosta Rokycan Tomáš Rada. Moderátor na začátku oficiálního programu řekl: „Připomínám, a dělám to každý rok, že máme zastoupeny dvě mocnosti, ale zároveň tu chceme nahlas říci, že uctíváme oběti úplně všech armád, které se tady na Rokycansku potkaly a které nás osvobodily. Zazní sice dvě hymny, ale uctíváme naprosto všechny.“
Starosta Rokycan připomněl, že „ve válce byly dvě rozhodující události: napadení Sovětského svazu německou armádou v červnu 1941 a vylodění spojenců v Normandii v červnu 1944. Obě fronty, východní i západní, se setkaly u nás v Rokycanech. Byly osvobozeny 7. května 1945, kdy do města poprvé přijeli vojáci armády USA a následujícího dne, 9. května 1945 v dopoledních hodinách, dorazili tankisté Rudé armády do Rokycan-Borku. Na tomto místě byl v roce 1996 vybudován pomník na demarkační linii, aby tuto událost trvale připomínal. Společnými silami zamezíme válkám a masovým zločinům, páchaným po celém světě,“ konstatoval Tomáš Rada a ukončil svůj krátký projev slovy: „Děkuji za uctění památky všech padlých v druhé světové válce na východní i západní frontě a ostatních, kteří se aktivně zapojili do osvobozování naší země.“
Ze západu přišla svoboda
Přejete si v brzké době další návštěvu Volodymyra Zelenského v České republice?Anketa
Poslanec Rudolf Salvetr (ODS) řekl: „Jako klatovský rodák a v současnosti starosta našeho města mohu říci, že jsme měli někde štěstí, že se naši předkové svobodně nadechli o dva či tři dny dříve. Když procházíte krajinou Pošumaví, zjistíte, že na mnoha místech je prostý kámen, který připomíná hrdinství těch, na které vzpomínáte i vy právě nyní. Snad mi všichni dáte za pravdu, že kámen je symbolem tvrdosti, odolnosti a troufnu si říci, že nikoliv chladu, ale také tepla. Mnozí vojáci a bojovníci, kteří procházeli od břehů Normandie až po Klatovy a Rokycany, tak mnohdy za nějaký kámen ulehli. Ochránil je před letícími kulkami a nechal na nich šrámy, které připomínali pro mnohé tragické události.
Je až s neuvěřením, že ještě v posledních dnech války, jako tomu bylo na šumavském Zhůří 5. května zrána vyhasínaly životy mladých bojovníků, kteří už byli myšlenkami dozajista určitě někde jinde. Není náhodou, že mnohé kamenné kříže lemují cesty, a není náhodou, že z nich vznikaly prosté pomníky hrdinství našich osvoboditelů. Je pro mne překvapivé, jak rychle se dá kámen obrousit, deska sejmout. Snažit se přepsat dějiny. Lidská paměť zdaleka není jako kámen, dopadají na ni nové události, a přesto díky rodinám a tomu, že na své děti přenášeli své zkušenosti a vzpomínky, se nepodařilo z paměti lidí v našem regionu vymazat to, kdo jej osvobodil. Byl bych velmi nerad, že bychom si paměť gumovali i my dnes. A nemohu se smířit s tím, že v některých projevech zaznívá, že hodnota krve – ruské, americké, belgické či jakékoliv jiné – je rozdílná. Je vždy stejná, pokud bojuje za svobodu a za mír mezi národy. Ale to, co by z paměti také nikdy vymizet nemělo, je fakt, že ten, kdo vjede na cizí území s tankem, je agresor, a ten, kdo tomu brání, je napadený. Držme si to v paměti a předávejme to i naší nejmladší generaci,“ poznamenal Salvetr.
Spojenci šli kupředu
Zástupkyně ambasády USA nadrotmistryně Elena Bagatella vyzvedla připomínání: „Historie, kterou se jiní pokusili vymazat. Díky vašemu úsilí je ale zásadní role Ameriky a oběť amerických vojáků při osvobozování českých zemí uznávána a ctěna. Naše vítězství bylo vítězstvím spojenců. Připomínáme si obrovské oběti, které přinesli čeští, američtí i další spojenečtí vojáci, kteří se postavili za mír a bojovali za hodnoty, které nás spojují.“
„Ty vole,“ povzdechl si jeden z návštěvníků smutně ve chvíli, kdy byl překládán projev vojákyně.
„Až po města západních a jižních Čech postupovali spojenečtí vojáci vpřed. Ne kvůli dobývání, ale kvůli míru. Jejich odvaha byla podpořena statečností českých odbojářů, vojáků i obyčejných občanů, kteří se sami ani po letech okupace nevzdali naděje. Poučme se z boje proti tyranii a znovu se zavažme k principům, za které naši předci bojovali a umírali,“ řekla v závěru zástupkyně ambasády USA v Praze.
Bohatý doprovodný program pak pokračoval až do podvečera. I když byla návštěvnost velmi silná, a to hlavně celých rodin, ale také příznivců vojenské historie, zdálo se, jako by loňská akce byla o něco více navštívena než tato „kulatá“. A to se v jiných letech křížila akce s oslavami v Plzni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jak hodnotíte obsah článku?
autor: Václav Fiala
