Stejná krev, ať ruská či americká. Ale bez řečí o „agresorech“ se to v Rokycanech neobešlo

09.05.2025 4:44 | Reportáž

Několik tisíc zájemců o vojenskou historii navštívilo Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, kde tradičně proběhl pietní akt a celodenní doprovodný program. Zástupkyně americké ambasády zde vyzvedla úlohu armády USA při osvobozování českých zemí. Poslanec a starosta Klatov hovořil o stejné krvi všech vojáků. Ale nechyběla slova o „agresorech“ na tancích.

Stejná krev, ať ruská či americká. Ale bez řečí o „agresorech“ se to v Rokycanech neobešlo
Foto: Václav Fiala
Popisek: Americká nadrotmistryně při pietním aktu

U bust maršála Rybalka a generála Robertsona byly položeny věnce, skauti drželi vlajky České republiky, USA, Velké Británie a Francie.

Hold všem

Jako čestní hosté byli přítomni senátor za STAN, starosta obce Břasy Miroslav Kroc; poslanec za ANO, hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan; poslanec za ODS, starosta Klatov Rudolf Salvetr; nadrotmistryně Elena Bagatella z americké ambasády; starosta Rokycan Tomáš Rada. Moderátor na začátku oficiálního programu řekl: „Připomínám, a dělám to každý rok, že máme zastoupeny dvě mocnosti, ale zároveň tu chceme nahlas říci, že uctíváme oběti úplně všech armád, které se tady na Rokycansku potkaly a které nás osvobodily. Zazní sice dvě hymny, ale uctíváme naprosto všechny.“

Starosta Rokycan připomněl, že „ve válce byly dvě rozhodující události: napadení Sovětského svazu německou armádou v červnu 1941 a vylodění spojenců v Normandii v červnu 1944.  Obě fronty, východní i západní, se setkaly u nás v Rokycanech. Byly osvobozeny 7. května 1945, kdy do města poprvé přijeli vojáci armády USA a následujícího dne, 9. května 1945 v dopoledních hodinách, dorazili tankisté Rudé armády do Rokycan-Borku. Na tomto místě byl v roce 1996 vybudován pomník na demarkační linii, aby tuto událost trvale připomínal. Společnými silami zamezíme válkám a masovým zločinům, páchaným po celém světě,“ konstatoval Tomáš Rada a ukončil svůj krátký projev slovy: „Děkuji za uctění památky všech padlých v druhé světové válce na východní i západní frontě a ostatních, kteří se aktivně zapojili do osvobozování naší země.“

Ze západu přišla svoboda

Anketa

Přejete si v brzké době další návštěvu Volodymyra Zelenského v České republice?

1%
97%
hlasovalo: 10285 lidí
Hejtman Farhan mj. pravil: „Osmdesát let je krátká doba v paměti národa, který si váží své historie. Je to jenom okamžik, připomínka, že svoboda není samozřejmost, ale hodnota. Dnes vzdáváme úctu americkým vojákům a jejich spojencům, kteří přišli do našeho kraje jako osvoboditelé. Aby přinesli naději tam, kde dlouho panoval strach. Mnozí z nich se bohužel domů už nikdy nevrátili. Na vojáky americké armády, západních armád, se mělo zapomenout. Přestože se v minulosti někdo pokoušel dějiny přepsat nebo umlčet, zůstal zachován ve vzpomínkách pamětníků, ve svobodném duchu lidí, kteří v tomto kraji žijí. Naší odpovědností je tuto paměť chránit a předávat dál. Nejen jako historický odkaz, ale i jako závazek žít podle hodnot, za které oni bojovali, za svobodu, demokracii a důstojnost.“

Poslanec Rudolf Salvetr (ODS) řekl: „Jako klatovský rodák a v současnosti starosta našeho města mohu říci, že jsme měli někde štěstí, že se naši předkové svobodně nadechli o dva či tři dny dříve. Když procházíte krajinou Pošumaví, zjistíte, že na mnoha místech je prostý kámen, který připomíná hrdinství těch, na které vzpomínáte i vy právě nyní. Snad mi všichni dáte za pravdu, že kámen je symbolem tvrdosti, odolnosti a troufnu si říci, že nikoliv chladu, ale také tepla. Mnozí vojáci a bojovníci, kteří procházeli od břehů Normandie až po Klatovy a Rokycany, tak mnohdy za nějaký kámen ulehli. Ochránil je před letícími kulkami a nechal na nich šrámy, které připomínali pro mnohé tragické události. 

Je až s neuvěřením, že ještě v posledních dnech války, jako tomu bylo na šumavském Zhůří 5. května zrána vyhasínaly životy mladých bojovníků, kteří už byli myšlenkami dozajista určitě někde jinde. Není náhodou, že mnohé kamenné kříže lemují cesty, a není náhodou, že z nich vznikaly prosté pomníky hrdinství našich osvoboditelů. Je pro mne překvapivé, jak rychle se dá kámen obrousit, deska sejmout. Snažit se přepsat dějiny. Lidská paměť zdaleka není jako kámen, dopadají na ni nové události, a přesto díky rodinám a tomu, že na své děti přenášeli své zkušenosti a vzpomínky, se nepodařilo z paměti lidí v našem regionu vymazat to, kdo jej osvobodil. Byl bych velmi nerad, že bychom si paměť gumovali i my dnes. A nemohu se smířit s tím, že v některých projevech zaznívá, že hodnota krve – ruské, americké, belgické či jakékoliv jiné – je rozdílná. Je vždy stejná, pokud bojuje za svobodu a za mír mezi národy. Ale to, co by z paměti také nikdy vymizet nemělo, je fakt, že ten, kdo vjede na cizí území s tankem, je agresor, a ten, kdo tomu brání, je napadený. Držme si to v paměti a předávejme to i naší nejmladší generaci,“ poznamenal Salvetr.

Spojenci šli kupředu

Zástupkyně ambasády USA nadrotmistryně Elena Bagatella vyzvedla připomínání: „Historie, kterou se jiní pokusili vymazat. Díky vašemu úsilí je ale zásadní role Ameriky a oběť amerických vojáků při osvobozování českých zemí uznávána a ctěna. Naše vítězství bylo vítězstvím spojenců. Připomínáme si obrovské oběti, které přinesli čeští, američtí i další spojenečtí vojáci, kteří se postavili za mír a bojovali za hodnoty, které nás spojují.“

„Ty vole,“ povzdechl si jeden z návštěvníků smutně ve chvíli, kdy byl překládán projev vojákyně.

„Až po města západních a jižních Čech postupovali spojenečtí vojáci vpřed. Ne kvůli dobývání, ale kvůli míru. Jejich odvaha byla podpořena statečností českých odbojářů, vojáků i obyčejných občanů, kteří se sami ani po letech okupace nevzdali naděje. Poučme se z boje proti tyranii a znovu se zavažme k principům, za které naši předci bojovali a umírali,“ řekla v závěru zástupkyně ambasády USA v Praze.

Bohatý doprovodný program pak pokračoval až do podvečera. I když byla návštěvnost velmi silná, a to hlavně celých rodin, ale také příznivců vojenské historie, zdálo se, jako by loňská akce byla o něco více navštívena než tato „kulatá“. A to se v jiných letech křížila akce s oslavami v Plzni.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Ke zvýšení porodnosti

Zajímalo by mě, zda také jako strana nějak řešíte to, jak usnadnit rodičům, kteří se starají o malé děti to, aby mohli pracovat a zároveň se starat o děti, které se o sebe ještě sami postarat nedokážou? Tím myslím, když vám skončí rodičovská, protože i to je podle mě dost problém, který je ale polit...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 41 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Zelené bezmozky. Pravda jim nemůže stát v cestě dobrému příběhu, rozebírá Vyoral

17:16 Zelené bezmozky. Pravda jim nemůže stát v cestě dobrému příběhu, rozebírá Vyoral

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA – „Estonsko a další dělají za USA černou práci,“ míní komentátor To…