Současnou epidemii je podle Flegra možné zastavit různě. Například intenzivním vyhledáváním a izolací nakažených, nebo zavedením tak přísných protiepidemických opatření, že jeden nakažený zvládne v průměru nakazit méně než jednoho nenakaženého.
Navíc platí, že každá epidemie se nakonec zastaví sama. Má to však své ale. V tom nejhorším případě se epidemie zastaví prý tehdy, když parazit, třeba virus, vyhubí svého hostitele. „To se může stát třeba tehdy, když má onemocnění dlouhou inkubační dobu, takže se nejprve nakazí většina populace a teprve poté začnou jedinci umírat,“ pokračuje biolog a zmiňuje, že něco takového by zvládl AIDS, kdyby přišel o 50 let dříve, kdy vědci ještě nedokázali odhalit jeho původce a lékaři diagnostikovat infekci.
Nebo se to může stát v případě, když má parazit nějakého velmi hojného záložního (rezervoárového) hostitele, třeba potkana, kterému neubližuje, ale od kterého se bude onemocnění neustále přenášet na příslušníky vymírajícího druhu.
Nejčastěji však epidemie odezní i bez toho, že by vyhubila svého hostitele: „Stane se tak buď tehdy, když parazit vybije část populace a v řidší populaci se sníží pravděpodobnost, že se hostitelé budou potkávat a předávat si infekci,“ vysvětluje parazitolog. Jestliže například populace klesne na třetinu, pravděpodobnost přenosu infekce klesne devětkrát, když na desetinu, tak stokrát. To podle něj infekci zastaví, ale za cenu smrti mnoha členů hostitelské populace.
Nejčastěji šíření epidemie zastaví takzvaná kolektivní imunita, tedy promoření populace. „Jestliže dostatečně velká část populace už infekci prodělala, a získala tak dočasnou, nebo dokonce trvalou imunitu, nebo tuto imunitu získala očkováním, je to pro parazita úplně stejné, jako kdyby klesla celková hustota populace,“ přibližuje Flegr. Pro šíření parazita je totiž důležitá pouze hustota populace neimunních jedinců.
Kolik jedinců v populaci musí být imunních, aby se epidemie sama zastavila, je prý možné vypočítat ze základní reprodukční konstanty, tedy z reprodukčního čísla parazita v imunologicky naivní populaci. „Jinak řečeno, z počtu nenakažených jedinců, které v průměru nakazí jeden nakažený v populaci, v níž nejsou žádní imunní jedinci,“ podotýká profesor.
Co podle Vás nejvíc pomáhá proti koronaviru?Anketa
V podzimních, zimních a jarních měsících to však bude určitě více, na 60 % se však jistě při dodržování RRR nedostaneme. „Buďme tedy optimisty a počítejme, že bude stačit 40 % imunních jedinců,“ dodává.
Právě v oněch 40 % nakažených však tkví problém. „Dostatek vakcíny patrně do podzimu příštího roku mít nebudeme. Takže imunitu může člověk získat pouze tím, že se nakazí,“ podotýká Flegr.
Ve většině případů má nákaza sice relativně mírný průběh, zhruba 2,5 % nakažených však zemře a neznámé procento (těžko méně než 10 %) si odnese z nemoci podlomené zdraví.
Jestliže bychom se chtěli v Česku promořit, a získat tak imunitu, museli bychom se podle Flegra smířit s tím, že nám tu zemře minimálně 100 tisíc spoluobčanů a dalších 400 tisíc bude mít do konce života více nebo méně vážné zdravotní problémy. To je podle něj však spíše optimální scénář, který by nastal pouze tehdy, když by se nám podařilo křivku přibývání nakažených oploštit, jak se nyní snaží ministr Prymula, a zabránit tak kolapsu zdravotnictví.
„Připustit promořování populace rozhodně nesmíme a samotné zploštění křivky nám nepomůže. Musíme epidemii pomocí protiepidemických opatření zastavit do doby, než bude dostatek vakcíny k imunizování asi 40 % obyvatelstva,“ zdůrazňuje biolog.
„V letních měsících nejspíš vystačíme s rouškami, mytím rukou a rozestupy (a omezením hromadných akcí), na podzim, v zimě a v předjaří budeme muset přistoupit i k podstatně bolestivějším a dražším opatřením. Nejpravděpodobnější mi připadá, že to bude trvat tak dva roky, může se to ovšem i trochu protáhnout – to záleží na dostupnosti vakcíny,“ myslí si Flegr.
Přesto na celé věci Flegr nachází i pozitiva: „Dva roky utečou a zase bude dobře. Je klidně možné, že nám tahle epidemie pomůže se připravit na podobné a horší epidemie, které téměř jistě přijdou v budoucnu. Teď nám není moc do zpěvu, ale třeba ta potvora coviďácká nakonec zachrání lidstvo před vymřením. Jak říkala babička – nikdy nevíš, po čem ztloustneš,“ uzavírá optimisticky.
Profesor Flegr po publikaci článku na serveru ŽivotvČesku.cz uvedl, že se se sto tisíci mrtvých při promořování prý přepočítal. Došel k přepočtu hodnot a své výpočty upravil: „Udělal jsem chybu ve výpočtu. Násobil jsem počet nemocných CFR (Case fatality rate) a měl jsem ho násobit IFR (Infecion fatality rate). IFR zahrnuje i infikované, u kterých nebyla infekce diagnostikovaná. IFR je asi 3x nižší než CFR, takže je asi 3x nižší i počet obětí případného promoření - asi 30 tisíc," upřesnil svůj propočet s omluvou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: nab
