Současnou epidemii je podle Flegra možné zastavit různě. Například intenzivním vyhledáváním a izolací nakažených, nebo zavedením tak přísných protiepidemických opatření, že jeden nakažený zvládne v průměru nakazit méně než jednoho nenakaženého.

Navíc platí, že každá epidemie se nakonec zastaví sama. Má to však své ale. V tom nejhorším případě se epidemie zastaví prý tehdy, když parazit, třeba virus, vyhubí svého hostitele. „To se může stát třeba tehdy, když má onemocnění dlouhou inkubační dobu, takže se nejprve nakazí většina populace a teprve poté začnou jedinci umírat,“ pokračuje biolog a zmiňuje, že něco takového by zvládl AIDS, kdyby přišel o 50 let dříve, kdy vědci ještě nedokázali odhalit jeho původce a lékaři diagnostikovat infekci.

Nebo se to může stát v případě, když má parazit nějakého velmi hojného záložního (rezervoárového) hostitele, třeba potkana, kterému neubližuje, ale od kterého se bude onemocnění neustále přenášet na příslušníky vymírajícího druhu.

Nejčastěji však epidemie odezní i bez toho, že by vyhubila svého hostitele: „Stane se tak buď tehdy, když parazit vybije část populace a v řidší populaci se sníží pravděpodobnost, že se hostitelé budou potkávat a předávat si infekci,“ vysvětluje parazitolog. Jestliže například populace klesne na třetinu, pravděpodobnost přenosu infekce klesne devětkrát, když na desetinu, tak stokrát. To podle něj infekci zastaví, ale za cenu smrti mnoha členů hostitelské populace.